Zamířit, sestřelit. V Česku začala válka s drony
Rána, která v neděli odpoledne zazněla ve Štramberku, byla rána důležitá. Nebylo to totiž nic menšího než první výstřel ve válce s drony.
Jeden štramberský občan si totiž chtěl jen tak zalétat se svým dronem. Jenže jiný občan mu ho něčím sestřelil.
Nebylo to od něj hezké, bylo to dokonce trestné. Dron je pěkně drahá hračka, škoda v tomto případě činí patnáct tisíc korun. Až bude střelec dopaden, bude po zásluze potrestán.
Přesto se to dříve či později stane znovu. A pak znovu a znovu. S drony totiž začíná být problém a ne každý dokáže zachovat klid.
Před pěti lety – to byly drony ještě novinka a nelétalo jich mnoho – jsme na tomto místě předpovídali, že všemožné komplikace na sebe nenechají dlouho čekat. Pravidla pro jejich používání se teprve tvořila, vývoj techniky poněkud předbíhal zákon.
Od té doby se všechno vyjasnilo. Pravidla jsou, a jsou jednoznačná a přísná. I pro malé drony platí, že smějí létat jen v bezpečné vzdálenosti od lidí a domů. Ty větší nesmějí k budovám blíž než na sto padesát metrů. Od loňského června navíc platí zákaz dronů v národních parcích.
Jenže to dopadlo jako vždycky. Předpisy jsou to hezké. Ale nedodržují se.
Drony létají nad hustou městskou zástavbou, jako by se nechumelilo. Létají i v parcích, přímo nad lidmi. Dron uvidíte dokonce i nad dětským hřištěm plným batolat. Potkáte ho v přírodní rezervaci nad naučnou stezkou.
Autor Výstřelu osobně viděl dron, který svou kamerou z výšky natáčel skupinu mladých žen, které v parku cvičily jógu. Visel kolmo nad nimi.
Autor samozřejmě zdůrazňuje, že jeho pozornost přilákalo výhradně bzučení dronu, nikoli cvičenky. Koho by také vysportované dívky v přiléhavých úborech, provádějící téměř akrobatické cviky na sluníčku, zajímaly, že? To leda nějakého šmíráka s dronem.
Je to nepříjemné, je to nebezpečné a ve skutečnosti se s tím nedá moc dělat. „Pilot“dronu se těžko chytá, často stojí tak daleko, že ho nelze najít. Což k porušování pravidel přímo svádí.
Není to žádná česká specialita. Děje se to všude. Ve Spojených státech zakázali drony v národních parcích o tři roky dříve než v Česku. Ale ouha. I několik let po zákazu si turisté stěžují, že jim bzučení dronů kazí požitek z přírody i na místech, která dříve byla tichá a romantická. Vlastně – tam zejména. Tam totiž s dronem uděláte ty nejhezčí záběry. I sami ochranáři připouštějí, že zákaz dronů se těžko vymáhá.
V Nizozemsku už jsou z dronů zjevně zoufalí, protože zkoušejí zoufalé věci. Například cvičí orly, aby drony chytali alespoň u letišť, kde je zákaz nejpřísnější a riziko neštěstí největší. O tom, jak je tato metoda úspěšná, však mlčí.
Rok, který právě začal, bude rokem dronů. Vánoce byly bohaté, patrně nejbohatší v historii. Pod mnoha a mnoha stromečky zcela jistě ležel pořádný dron. Dohromady to musí být úplná armáda nových dronů, které jen čekají, až se poněkud oteplí. A pak se vznesou. To, co jsme s drony zažívali v minulých letech, nám bude připadat jako idyla. Budou totiž všude.
A že by se noví majitelé chovali ukázněněji než ti, kteří už dron mají? V to lze doufat, nelze to však očekávat. A vymáhat to taky nikdo nebude. Pokud je nám známo, čeští strážníci si žádné stíhací drony zatím nepořizují.
Proto nezbývá než dronoletce poprosit, aby používali rozum. A ty ostatní, aby nestříleli. Vydržme do doby, než budou k mání ti holandští cvičení orli.