Investovat může každý. Třeba jen stokorunu

Uplynulý rok byl podle šéfa investičních produktů ING Bank Petra Žabži docela klidný. Avšak v roce 2018 by se mohly události nečekaně vyvinout.

Češi jsou rok od roku bohatší. Dvojnásob to platí zejména po loňské ekonomické jízdě a dlouho nevídaném růstu mezd. Ke zhodnocení svých úspor už nevyužívají jenom spořicí účty, ale ohlížejí se i po nových možnostech. „Investoři mají volné prostředky, které můžou investovat,“konstatuje Petr Žabža z ING Bank.

Když za vámi přijde „průměrný Čech“, příjem asi 30 000 hrubého měsíčně, dvě děti, manžel či manželka... jak by měl podle vás začít investovat?

Záleží na tom, jak velké má závazky a kolik mu zůstává měsíčně k dispozici peněz, ale vždycky bych mu doporučil, i kdyby měl v daném okamžiku nějakou větší jednorázovou částku, aby si ji rozdělil, například aby investoval každý měsíc jednu dvanáctinu.

Proč to takto dělit?

Je to rozhodně lepší než nakoupit v jeden okamžik za spoustu peněz. Můžete se totiž strefit do nejhoršího možného okamžiku, to znamená když zrovna bude nějaký cenový vrchol, a pak bude hodnota vaší investice jenom klesat.

Takže důležitější než samotná investovaná částka je to, že bude investovat pravidelně a dlouhodobě? I kdyby to byla například jenom stokoruna měsíčně?

Čas obvykle pracuje ve prospěch investorů. Když někdo říká „je mi 25“nebo „je mi 30, mám ještě čas“fakticky není proč investici odkládat. Do 65 let, což je průměrný věk odchodu do důchodu, zbývá přes třicet let. Může se to zdát hodně, ale v tomto období můžete v pohodě vychytat jeden až dva velké tržní cykly, byla by škoda se o to připravit.

Takže ideální je začít co nejdřív?

Čím dřív, tím líp. Klidně začít s málem, konzervativně, ale čím dřív začnete, tím je to pro vás lepší a v případě podílových fondů můžete investici kdykoliv snížit, kdykoliv odprodat nebo zastavit.

Platí zažitý stereotyp, že Češi investují hodně konzervativně?

Češi jsou opatrní a mají rádi, když vědí, do čeho investují. Velmi často začínají svoje portfolio budovat od průhledných, jednoduchých, a proto možná konzervativních produktů. A do věcí, které jsou agresivnější nebo kolísavější, se pouštějí až po nějaké době. Což je samo o sobě dobře.

V roce 2017 rostlo v ekonomice snad úplně všechno. Jak se připravit na letošní rok?

Nebudu asi originální, každému z investorů doporučuji diverzifikované portfolio – aby si rozdělil peníze do různých typů investičních nástrojů. Rok 2018 může, ale nemusí být zlomový, protože v tomto okamžiku vidíme, že úrokové sazby postupně rostou. Ale pokud porostou ceny nebo inflační očekávání, centrální banky by mohly sáhnout ke zvýšení úrokových sazeb. To by mohlo v dlouhodobém horizontu uškodit dluhopisovým fondům, protože ty jsou nejkonzervativnější a nebudou dosahovat takových výsledků.

Jak rychle umí banky na tyto trendy reagovat?

Pokud by centrální banky viděly, že inflace nebo inflační očekávání přestřelují to, co by rády viděly, tak zasáhnou opravdu rychle. Komerční banky zareagují s úroky, ať už u úvěrů nebo úspor, se zpožděním.

Liší se způsob, jak Češi investují dnes a jak investovali v minulosti? Například před deseti lety v době ekonomické krize?

V zásadě ne, ale co se podle mě do značné míry zlepšilo, je finanční nebo investiční gramotnost, protože informací, které se k tomu vážou, je teď výrazně víc a jsou dostupnější než před deseti lety. To znamená, že investoři a zájemci o investování mají k dispozici mnohem více informací.

Každý Čech měl vkladní knížku, pak se už naučil pracovat se spořicím účtem, termínovaným vkladem a podle posledních dat i s podílovými fondy. Ukazují vaše statistiky stejné trendy?

Pro nás byl rok 2017 jedním z rekordních roků. Má to několik důvodů, prvním jsou nízko položené úrokové sazby, dalším je, že právě alternativy typu spořicích účtů či termínovaných depozit vynášejí řádově pouze desetiny procenta za rok, takže v tomto okamžiku spousta lidí moc nemá kam ty peníze ukládat. Třetím důvodem je ekonomika, která dlouhodobě roste, takže investoři mají volné prostředky, které mohou investovat.

Může přes podílové fondy investovat kdokoliv?

Naprosto. My máme dokonce nastavené ty startovací úrovně na úrovni stokorun, respektive tří dolarů nebo tří eur. To znamená, že pokud to chce někdo vyzkoušet v nějakých drobných pravidelných investicích, tak od stovky měsíčně je to možné.

Takže je to vhodné pro kohokoliv, jehož příjmy jsou vyšší než výdaje a má tím pádem nějakou finanční rezervu?

Určitě bychom nikomu nedoporučovali, aby si bral půjčku na investice, to by bylo nebezpečné. Není vhodné investovat peníze, které máte na opravu pračky nebo na cokoli jiného, co budete v dohledné době potřebovat řešit. Je to pro někoho, kdo má možnost určitou část peněz odkládat delší dobu stranou, ať už paralelně k nějakému penzijnímu připojištění, nebo čemukoliv jinému.

Když chce někdo investovat, musí kromě obvyklých informací vyplnit i investiční dotazník. Co když vám v něm zalže?

Investiční dotazník mapuje klientovy investiční zkušenosti a jeho investiční profil, sklon k riziku. Zda investuje, jaké prostředky, jak často a s jakými investičními nástroji má nebo měl zkušenost. Testujeme klienta i na to, zda podílový fond, který má v plánu zakoupit, odpovídá tomu, co on sám o sobě říká. Pokud zalže, je to jeho problém.

Jakým způsobem se u investic do podílových fondů omezují rizika případné ztráty?

Podílové fondy nejsou akcie či dluhopisy, neumíme nastavit při nějaké ceně automatické „kupuj“nebo „prodej“. Náš klient v zásadě chápe, že investování do fondů je dlouhodobá záležitost a že se velké výkyvy trhu v čase mohou vyhladit. Vždy klientovi doporučujeme, aby investoval pravidelně, byť menší částky.

Pokud bude investovat pravidelně během delšího období, vyhne se tím ztrátě?

Pokud už investujete, tak se riziku nikdy nevyhnete, ale můžete ho snížit. Riziko omezíte tím, že pravidelně investujete fixní částku za proměnlivou cenu jednoho podílového listu. Jinými slovy pokud trh roste, tak nakupujete sice čím dál tím dráž a tím méně, ale vaše průměrná cena se postupně zlepšuje.

Nemůže se stát, že zhodnocení bude nižší než míra inflace?

To se stát může, ale pozor na jednu věc. Existuje realizovaný zisk a nerealizovaný zisk, případně ztráta. Jedna věc je vývoj okamžité hodnoty vašeho portfolia, která bude kolísat, a druhá věc je, v jakém okamžiku vy tu investici proměníte v hotové peníze. Teprve v tom okamžiku tu ztrátu nebo zisk realizujete nebo nerealizujete, do té chvíle je to jenom číslo. To se snažíme investorům ukazovat a vysvětlovat.

Neodrazuje lidi od investic v podílových fondech to, že na rozdíl od vkladů v bankách nejsou ze zákona pojištěny?

Nezbytně ne, podle údajů Asociace podílových fondů v současnosti investuje každý sedmý Čech, takže z tohoto pohledu to určitě neodrazuje. Důležité je zdůraznit, že investování není spoření. Negativní výnos sice můžete mít i u spoření, protože například když máte na spořicím účtu výnos 0,5 procenta a míra inflace je 2 procenta, tak tam reálně máte negativní výnos. U podílového fondu k tomu také může dojít, pokud dojde k poklesu trhu, ale tím, že to je jiný typ instrumentu, tak by vás to nemělo tolik ovlivnit.

Když Češi investují „na vlastní pěst“a vybírají si podílové fondy sami, jaké chyby u toho dělají?

Ty chyby jsou stejné, ať už člověk investuje do podílových fondů, akcií či dluhopisů. Nejhorší je myslet si, na základě pár příběhů o investičním úspěchu, ať už v souvislosti s bitcoinem, akciemi Facebooku či Googlu nebo čehokoliv jiného, že když to někomu vyšlo, musí to automaticky na první ránu vyjít i komukoliv jinému. Jsou to příběhy, které se hezky prodávají, ale málokdy vám ten, kdo vydělal třeba na Googlu, řekne, že předtím dvakrát třikrát prodělal na něčem jiném. Investování je činnost na dlouhé období.

Investicí roku 2017 byla asi alternativní měna bitcoin, od ledna posílila z tisíce dolarů na 16 tisíc dolarů. Mohou zákazníci podílových fondů investovat do bitcoinu?

My nabízíme našim klientům otevřené podílové fondy, tento typ instrumentu se zatím s bitcoinem příliš „nekamarádí“, je to trošku jiná kapitola.

Na Twitteru jste uveřejnil graf hodnoty bitcoinu s popiskem „pár takových grafů už jsem viděl“, u čeho ještě jste je viděl?

Viděl jsem je u Nasdaqu v roce 2000 až 2001, viděli jsme je u velké většiny hlavních akciových indexů hlavně v roce 2008, viděli jsme je v případě asijských trhů předtím, než praskla asijská bublina. V diskusi pod tím obrázkem se mluvilo o tom, že to v zásadě nevypadá tak špatně, že to nevypadá jako bublina, ale tak to nevypadá až do okamžiku, než to splaskne. Očekáváte letos zásadní události, které ekonomikou zamávají? Loni toho tolik nebylo, takže se dá očekávat, že nějaká „černá labuť“(neočekávaná zásadní událost, pozn. red.)

letos přijde. Jen nemáme tušení, odkud by to mohlo přijít. Případná eskalace v oblasti kolem Severní Koreje nebo problémy v administrativě Donalda Trumpa by mohly trhy rozkolísat. Ale faktem je, že v poslední době trhy negativním vlivům z oblasti politiky docela odolávají, takže samo o sobě by jim to pravděpodobně dlouhodobě neuškodilo.