Trh práce 2018: rvačka o lidi

Co nás letos čeká na trhu práce? Personalisté se shodují, že nezaměstnanost bude dál klesat a firmy se budou o to víc přetahovat o kvalitní zaměstnance. Co nabídnou? Vyšší mzdu, zajímavé benefity či přátelskou firemní kulturou.

idé, kteří chtějí pracovat, už si místo našli. Většina ostatních do práce zřejmě nikdy nenastoupí. Přesto nezaměstnanost podle personalistů během roku 2018 ještě o pár desetin klesne.

„Zvýší se ovšem počet volných míst. Například už v listopadu bylo v Česku celkem 265 469 nezaměstnaných a volných míst bylo celkem 213 790,“říká František Jareš z personální agentury Student.

Podle Jiřího Halbrštáta z personální společnosti ManpowerGroup se zvětšuje paradox, kdy roste nabídka práce, kterou buď nikdo nechce dělat, nebo na ni nemá kvalifikaci, a zároveň zůstává obrovské množství lidí, kteří musí akceptovat pro ně podřadnou práci za málo peněz. „Na pracovní inzeráty již nebude firmám reagovat prakticky nikdo a firmy si budou stále přetahovat zaměstnance za vyšší mzdy,“míní Jiří Halbrštát.

Vyšší mzdy ve výrobě a logistice

Firmy, které nabízejí podprůměrnou mzdu, jsou a budou v obtížné situaci, shodují se odborníci. „Většinu lidí zajímá na prvním místě odměna, kterou za práci dostanou. A čím více se mzda pohybuje pod celostátním průměrem, tím více na mzdě záleží. Navíc lidé příliš neslyší na dorovnávání výplaty prostřednictvím výkonových a bonusových složek, což bylo dosud ze strany zaměstnavatelů preferované řešení,“říká Alžběta Honsová z personální společnosti Randstad.

Nejvíce mzdy letos porostou ve výrobě a logistice, což jsou u nás dva silné obory, které stále potřebují lidi a kde jsou mzdy pod celostátním průměrem. A pak také v maloobchodě. Naopak se neočekává růst u top managementu. „Od nového roku se navýšila minimální mzda o téměř 11 procent, tedy nejníže placeným profesím již odměna za práci narostla. Navíc nárůst minimální mzdy se odrazí také v takzvaných zaručených mzdách,“míní Tomáš Surka z personální společnosti McRoy.

František Jareš je přesvědčen, že navyšování mezd bude letos pozvolnější. „Velké množství společností v posledních dvou letech muselo zvednout mzdy, aby udržely krok s konkurencí a mnohdy je to finančně vyčerpalo. Firmy plánují náklady i na několik let dopředu, a i když v budgetu počítaly se zvednutím mezd třeba o 2 až 3 procenta, tak konečné navýšení někdy i o 15 procent pro ně bylo dramatické. A nemohou za objednatelem přijít a sdělit mu, že potřebují zvednout marži, protože museli přidávat,“vysvětluje František Jareš.

Benefity na míru

Hodně firem se kromě klasických benefitů snaží především zvyšovat odměnu za věrnost firmě, a bojovat tak s fluktuací, která je pro ně mimořádně nepříjemná.

„Může se například jednat o více dnů dovolené, nebo třeba o 13. či 14. plat po odpracování nějaké doby ve firmě. Trendem je stále více individuální přístup v nastavování benefitů tak, aby to vyhovovalo konkrétnímu pracovníkovi,“říká Tomáš Surka.

Alžběta Honsová tvrdí, že v nabídce benefitů je velký rozdíl mezi kvalifikovanými profesemi a obory, kde je nedostatek lidí a zároveň dost peněz (IT, podnikové služby, finance), a mezi výrobou, logistikou nebo retailem.

V prvním případě jsou benefity velmi propracované a slouží jako doplněk k dostatečně motivující mzdě. V druhém případě nabídka zaostává, u řady zaměstnavatelů v podstatě funguje jako jakási kompenzace nižší mzdy. Proto se bude rozšiřovat nabídka hmotných benefitů, což jsou různé finanční příspěvky na dopravu, dovolené, trávení volného času, kroužky pro děti,“říká Alžběta Honsová.

František Jareš je přesvědčen, že nabídka se na maximum rozšířila už loni. „Pro rok 2018 tak firmy už nemají co více nabídnout. Pokud se podíváte do profilů různých společností, tak zvláště u těch větších ze stejného oboru zjistíte, že nabídka benefitů je z velké části shodná. Nabízejí jich desítky, ale reálně jsou čerpány stejně pořád ty samé a o ostatní je zájem mizivý,“míní Jareš.

Cizinci (zatím) nepomohou...

Podle personalistů stále chybí ucelená koncepce ze strany státu, jak aktivně podporovat přísun zahraniční pracovní síly. Byrokratická omezení komplikují nábor pracovníků mimo země EU do té míry, že po nich firmy sahají až v situaci, kdy jim skutečně nic jiného nezbývá.

„Výraznější přírůstek cizinců neočekáváme. Je zde sice tlak na zvýšení množství povolení například v rámci vládního Režimu Ukrajina, ale bohužel i kdyby se zvýšil možný počet vydaných povolení, tak personální kapacity ministerstva vnitra jsou omezené. O moc více žádostí již nezpracují,“domnívá se František Jareš.

... přicházejí roboti. Chceme je?

Nedostatek lidí firmy více tlačí automatizovat a investovat do robotizace. Kromě větší efektivity zároveň odpadne nutnost pro některé pozice hledat lidi. Nicméně zase vzniká potřeba nových profesí a znalostí, a to jsou další investice.

„Například nové Makro bude potřebovat 600 lidí a to se má jednat o jedno z nejvíce automatizovaných distribučních center v Česku. Automatizace nevyřeší všechny problémy, nehledě na velké vstupní náklady, které si mnohdy společnosti nemohou nebo raději nechtějí dovolit, protože mají obavu, jaká bude situace na trhu za 5 let,“říká k tématu personalista Jareš.

Pokládá zároveň otázku, jak moc je automatizace vítaná. „Pokud se podíváme na samoobslužné pokladny v řetězcích, tak mnohdy jsou volné a naopak u pokladen, kde jsou pokladní, nalezneme fronty. Zákazník chce servis a navíc, když je v obchodě často, očekává, že mu zboží namarkuje pokladní a sám jej markovat nechce.“

Na inzeráty již nebude reagovat prakticky nikdo a firmy si budou stále přetahovat lidi za vyšší mzdy.

K úspěchu povede firemní kultura

Podle Jiřího Halbrštáta bude úspěšná ta firma, která dokáže oslovit a přesvědčit lidi, kteří aktivně práci nehledají, ale jsou ochotni poslechnout si jinou nabídku.

„Lidé nebudou v okolí velkých měst k dispozici, takže firmy budou více outsourcovat odborné práce od subdodavatelů a zároveň budou muset dělat nábory v zahraničí. Nejklíčovější bude interní výchova odborníků, protože na trhu jich letos moc dostupných nebude,“uzavírá personalista z ManpowerGroup, podle něhož rostoucí mzdové náklady, nedostatek lidí ochotných akceptovat pracovní místa v montovnách a automatizace znamenají začátek strukturálních změn české ekonomiky – tedy odchod montážních závodů dále na východ, do severní Afriky nebo zpět na západ.

Podle Alžběty Honsové se firmám vyplatí dlouhodobý a strategický přístup k náboru nových lidí, intenzivní práce na dobré firemní kultuře a jasná strategie toho, jaké znalosti budou muset zaměstnanci mít. „Firmy, které spoléhají na opakování zažitých postupů, nabízejí stále to samé a nemají dobrou pověst ani dobrou firemní kulturu, budou mít potíže: ztratí kvalitní lidi, budou muset odmítat zakázky, trápit je bude velká fluktuace, která představuje další náklady,“dodává Honsová.