Poslední průzkum
Kdo jsou lidé, kteří rozhodnou volbu prezidenta
Jiří Drahoš má slušné šance porazit Miloše Zemana. Naznačuje to první pohled na výsledky exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK pro MF DNES. Pro někdejšího šéfa Akademie věd je pevně rozhodnuto hlasovat 47 procent voličů, pro nynějšího prezidenta Miloše Zemana 43 procent.
Jenže první pohled málokdy dohlédne na konec. Hned na ten druhý je patrné, že volby budou až do konce extrémně napínavé: ani jeden z kandidátů si totiž zatím nenaklonil přes padesát procent voličů.
Plných deset procent z nich sice ví, že k volbám půjde, ale ještě se nerozhodli, koho zvolí. Nikoliv Drahošovi či Zemanovi příznivci, ale zhruba půl milionu lidí, kteří stále váhají, tedy řekne poslední slovo.
Pojďme se podívat, co je to za lidi. Odhadnout, jak se zachovají, podle jejich struktury. Tu analyzoval ředitel výzkumu Pavel Šimoník. A i podle něho bude mít Miloš Zeman těžší pozici.
„Jiří Drahoš stále drží větší trumfy. Ale výsledek bude velmi těsný,“předpovídá.
Co nahrává Zemanovi
Následujících pět bodů ukazuje, proč Miloš Zeman ještě nemá nic ztraceno:
1. Volby, v nichž nynější hlava státu obhajuje mandát, jsou logicky referendem o ní. 43 procent pro Zemana plus 10 procent nerozhodnutých je dohromady 53 procent. Týden před „zemanovským referendem“je tedy zřejmé, že stávající prezident je pro nadpoloviční většinu voličů přijatelným, volitelným kandidátem. 2. Jen 28 procent dotázaných má Drahoše za nejlepšího kandidáta, ostatní ho vnímají jako Antizemana. Zeman je nejlepší volbou pro 35 procent, je tedy populárnější než Drahoš. 3.
Mezi oněmi deseti procenty nerozhodnutých jsou častěji zastoupeni starší lidé a voliči s nižším vzděláním. 4.
Zemana volí nadpoloviční většina lidí od 45 let výše a nadpoloviční většina voličů bez maturity. Podpora Drahoše výrazně klesá s věkem. 5.
Zeman tedy má stále šanci své preference zvýšit.
Proč má šanci Drahoš
A teď pět bodů, které naopak mohou ospravedlnit sázku na Jiřího Drahoše:
1.
Drahošovi stačí získat necelé čtyři z deseti nerozhodnutých a přehoupne se přes padesát procent. Miloš Zeman jich potřebuje přesvědčit více než sedm. 2.
Největší podíl nerozhodnutých je mezi voliči Pavla Fischera a Marka Hilšera. Tři čtvrtiny jejich voličů z prvního kola přitom chtějí volit Jiřího Drahoše, nikoliv Miloše Zemana. 3.
Voliči kandidátů, kteří nepostoupili a podpořili Drahoše, ve velké míře respektují jejich doporučení: každého z nich poslechne přes 70 procent z nich. 4.
Není pravda, že by staří a nevzdělaní Drahoše vůbec nevolili. Hlasovat pro něj chce každý třetí senior nad šedesát let a téměř každý třetí bez maturity.
5.
Drahošova podpora převyšuje tu Zemanovu nejen ve velkoměstech, ale i ve městech střední velikosti, mezi pěti a dvaceti tisíci obyvatel. Je tedy poměrně stabilní. Navzdory „pěti bodům pro Zemana“tak Jiří Drahoš vstupuje do posledního předvolebního týdne jako ten, kdo má více nadějí než dosavadní prezident. Oba svedou souboj o nerozhodnuté, ale pro Zemana bude pracnější.
Průzkum, který si MF DNES u agentury STEM/MARK zadala, je ojedinělý v tom, že výzkumníci začali data od 1 078 respondentů sbírat až po vyhlášení výsledků prvního kola volby. Nejde o hypotetický model druhého kola. Dnes je poslední den, kdy lze podle zákona předvolební průzkum zveřejnit.
Trojice kandidátů Fischer, Horáček, Hilšer nasbírala v prvním kole prezidentské volby dohromady 1,5 milionu hlasů.
Jiří Drahoš dostal 1,4 milionu. Miloš Zeman téměř dva miliony. Vyplývá z toho ústřední rovnice pro druhé kolo: dá se F + 2H sčítat s D? A bude tím pádem „Déčko“větší než „Zetko“?
I na to se MF DNES ptala prostřednictvím výzkumníků společnosti STEM/MARK. Ukázalo se, že nepostupující trojici, jež podpořila Jiřího Drahoše, se chystá poslechnout více než sedm voličů z deseti.
Matematicky to Drahošovi slibuje 1,1 milionu hlasů.
Pokud by mu zůstali věrni voliči z prvního kola, dostane zhruba 2,5 milionu hlasů.
Hlasovat v prvním kole přišlo 5,2 milionu voličů a účast se odhaduje přibližně stejná.
Vysoká podpora voličů F + 2H tak Drahošovi může pojistit plichtu, ale automaticky z něj ještě nečiní vítěze.
Ať už na voliče zafungovaly výzvy jejich původních favoritů, nebo jen od začátku nechtějí Zemana, Drahoš má v každém případě jejich prokazatelné sympatie. „Vytvořila se jednotná fronta proti Zemanovi. Tři čtvrtiny voličů této trojice se ztotožňují se svým kandidátem z prvního kola, což je pro Drahoše rozhodující. Kdyby kterýkoliv z nich šel proti němu, velmi by to nahrálo Zemanovi,“říká autor výzkumu Pavel Šimoník.
I mezi voliči zmíněné trojice se pochopitelně najdou ti, kteří přešli k Zemanovi. Nejčastější je to u Michala Horáčka, který Drahošovi pro druhé kolo dokonce půjčil vlastní billboardy: 17 procent chce dát hlas dnešnímu prezidentovi. „Mě to fakt překvapuje. Nicméně mluvíme o dospělých svéprávných lidech, kteří mají své důvody. Jakkoli bych si přál, aby volili nezemanovského kandidáta, nemohu jim to natlačit do hlavy,“řekl včera MF DNES Horáček.
Ve volební rovnici je ještě zajímavější proměnnou, jak se zachovají voliči Pavla Fischera, konzervativního kandidáta, který skončil třetí a část jeho podpory pocházela z „katolického venkova“. Po prvním kole někteří jeho příznivci přiznávali, že pro ně nebude snadné volit Drahoše kvůli jeho liberálním postojům v rodinných otázkách.
V průzkumu se však ukázalo, že voliči Pavla Fischera fandí Miloši Zemanovi z celé trojice nejméně. Volit ho chce jen třináct procent z nich. Fischer má však na druhou stranu nejvíce nerozhodnutých. Šestnáct procent. Jistou nápovědou, jak se zachovají „venkovští konzervativci“, nicméně mohou být preference voličů ve Zlínském kraji, lidovecké baště. Tam Fischer v prvním kole dosáhl nejlepšího výsledku ze všech krajů. Nyní je to podle průzkumu jeden z nejsilnějších krajů Jiřího Drahoše: dostal by tam 57 procent hlasů. s přispěním Jakuba Pokorného