S mlhou na Hrad

Jiří Drahoš nastřádal od více než dvou tisíc dárců na 50 milionů korun. Za Miloše Zemana, který tvrdil, že kampaň nevede, utratili desítky milionů neznámí dárci.

Pokud se Miloš Zeman stane v sobotu odpoledne prezidentem, má český národ jednu jistotu. Nebo spíš nejistotu. Nebude totiž vědět, kdo českému prezidentovi platil kampaň, na základě níž se do funkce dostal.

Pro oba finalisty prezidentské volby, jak Miloše Zemana, tak Jiřího Drahoše, byla pondělní půlnoc nejzazším termínem, do kterého podle zákona museli zveřejnit úplný seznam všech, kteří jim nějak přispěli na kampaň.

Informace je to pro voliče důležitá, protože jim umožní v budoucnu kontrolovat, jestli hlava státu zastupuje spíše je, nebo ty, kteří jí přispěli na agitaci.

U Jiřího Drahoše má každý jasno. Ten totiž dodal dlouhý seznam více než dvou tisíc dárců, kteří mu poslali v součtu 50 milionů korun, tedy maximum, které zákon dovoluje. Jsou mezi nimi i velcí byznysmeni jako spolumajitel společnosti Livesport Martin Hájek. Ten daroval nejvíc, přes tři miliony. Další tři miliony přidal majitel Jablotronu Dalibor Dědek a 2,5 milionu nadace BLÍŽKSOBĚ.

U Zemana v tomto ohledu naopak jasno není vůbec. Dosavadní prezident totiž opakovaně tvrdil, že žádnou kampaň nepovede. To se ovšem projevilo jen na jeho transparentním bankovním účtu, z něhož žádné platby na kampaň neodcházely, ač na něm leží dary v součtu ve výši 4,5 milionu korun.

Zeman ale nakonec přiznal nepeněžité dary v hodnotě 26,5 milionu, které mají k transparentnosti daleko. Věnovala je celkem jen osmička firem a podnikatelů. Úplně nejvíc, tedy billboardy, letáky či administrativní služby za 11,5 milionu, Zemanovi přispěl spolek Přátelé Miloše Zemana.

Propagační předměty či administrativní podporu v

hodnotě

1,34 milionu navrch ještě přidala Strana práv občanů.

Tím, že prezident prohlásil, že oba subjekty agitovaly s jeho vědomím, dokázal využít mezeru v zákoně. Jeho dárci v takovém případě nemusejí odhalit, z jakých peněz dary nakupovali.

To, že zakrytí skutečného původu peněz bylo hlavním důvodem, proč prostředky tekly přes spolek a stranu, naznačuje hned několik souvislostí.

Za spolkem i SPO stojí Zemanovi nejbližší poradci, kteří zároveň řídí jeho kampaň. A ti opakovaně mlží v tom, odkud peníze pocházejí. Zemanův hradní kancléř Vratislav Mynář, který šéfuje spolku, včera MF DNES na otázku vůbec neodpověděl. Lidovým novinám v pondělí řekl pouze to, že peníze nepřišly ze zahraničí.

Kde strana vzala peníze?

Hospodaření SPO, které jako politická strana musí zveřejňovat, rovnou ukazuje, že peníze na sponzoring by ve své finanční situaci hledala těžko. Podle účetní závěrky strany podepsané Zemanovým nejbližším poradcem Martinem Nejedlým měla strana na konci roku 2016 na účtě kolem milionu korun. Další milion však naopak dlužila. V témže roce strana sice dostala 11,6 milionu, ale za krajskou a senátní kampaň utratila skoro 15 milionů. A loňský rok byl pro SPO finančně ještě prekérnější. Strana totiž zaplatila devět milionů za kampaň do Sněmovny. Jenže od sponzorů vybrala pouze asi 815 tisíc. A vzhledem k volebnímu výsledku 0,36 procenta nemůže počítat ani s žádným příspěvkem od státu. Dalším významným přispěvatelem na Zemanovu kampaň byla i mediální firma Euro-Agency. Ta Zemanovi nakoupila inzerci za více než 3,2 milionu korun. Včetně kontroverzního inzerátu, který vyšel v některých denících s textem „Stop migrantům a Drahošovi“. Za Euro-Agency stojí Miroslav Schön, který je také spolumajitelem firmy Mountfield. Ta před rokem oznámila, že většinový podíl koupila čínská společnost Eurasia Development Group Limited. Schön se ovšem s médii nebaví a nelze tak zjistit, zda inzerci skutečně nakoupil za své peníze, nebo opět posloužil jako prostředník. „Společnost Mountfield se distancuje od kampaně na podporu kandidáta na prezidenta Miloše Zemaneprospěch na a v kandidáta Jiřího Drahoše,“dala však samotná firma Mountfiled od Schönovy kampaně pro Zemana ruce pryč.

Sponzor z Barrandova

Včera zveřejněná analýza spolku EconLab, který působí při Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, uvedla ještě jednoho možného donátora Zemanovy kampaně. Je jím majitel televizní stanice Barrandov Jaromír Soukup. Tým EconLabu ocenil hodnotu vysílacího času v televizi, ve které kandidát Miloš Zeman pravidelně vystupoval v pořadu Týden s prezidentem během volební kampaně. Na nevyváženost pořadu ve prospěch Zemana se k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání přitom valí jedna oficiální stížnost za druhou. „Tento pořad tvořil podstatnou část mediální prezentace kandidáta Miloše Zemana, a dal mu proto také podstatnou konkurenční výhodu,“vysvětluje ekonom spolku Jiří Skuhrovec z Rekonstrukce státu. Celkem podle výpočtů jeho týmu vychází hodnota Zemanových vystoupení v tomto pořadu na 16 milionů korun. Výpočet se opírá o cenu reklamního času. Kromě toho Zemanovi spolek spočítal hodnotu jeho prezidentských výjezdů do krajů. Těch prezident absolvoval celkem pět a ekonomové tak vyhodnotili, jakou část prezidentského času Zeman na cestách využil k agitaci. „Tato setkání považujeme za součást volební kampaně. Nepočítáme však nikdy celkové náklady na cestu, ale jen podíl z celé návštěvy, jenž odpovídá času, který Zeman strávil na setkání s občany,“vysvětlil ekonom Skuhrovec s tím, že Zeman podle výpočtu vyčerpal zhruba 800 tisíc korun z veřejných peněz. To, že veřejná setkání Zemana s občany jsou fakticky součástí kampaně, byť se konají v rámci oficiální návštěvy kraje, už dříve konstatoval také Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. To však Zeman odmítá s tím, že kraje objíždí po celou dobu výkonu svého mandátu.