Námluvy mezi Korejemi bourají Trumpovu strategii

Bílý dům rezervovaně vítá olympijské sbližování obou Korejí. Je si však vědom toho, že jadernou hrozbu námluvy neřeší. V atmosféře „lepších zítřků“se USA tvrdý přístup k režimu prosazuje hůř.

WASHINGTON „Jsme jeden tým!“bouřlivě skandovaly severokorejské a jihokorejské hokejistky, když se ve čtvrtek poprvé sešly na společném tréninku.

Nic není ponecháno náhodě. Ve společné šatně jsou skříňky Severokorejek umístěny mezi ty, které patří spoluhráčkám z Jihu – to aby se všechny co nejrychleji sblížily. Sever vysílá na olympiádu 550člennou delegaci včetně 230 speciálně vybraných roztleskávaček. Fascinující! Pokud by vám před pár týdny někdo řekl, že se něco takového stane, ťukali byste si na čelo.

Nepodlehnout této atmosféře plné nadšeného očekávání téměř není možné. Dva nepřátelské státy Korejců si padají kolem krku!

I za této situace, v níž se utopické představy lehce zamění za skutečnost, si však někteří drží kritický odstup. A nejde jen o padesát procent Jihokorejců, jimž se podle nedávné ankety nelíbí, že obě Koreje na zahájení olympiády nastoupí pod společnou vlajkou.

Zejména Spojené státy jsou z překotného objímání celé nesvé. Gesta do značné míry komplikují strategii prezidenta Donalda Trumpa, kterou přijal vůči Severní Koreji, aby ji přinutil vzdát se jaderného a raketového programu. Ta spočívá ve stupňování tlaku, přitvrzování sankcí a ve výhrůžkách vojenskou akcí. Je nasnadě, že tento přístup – který navíc dosud nepřinesl prakticky žádné výsledky – bude Washington v atmosféře smířlivých gest prosazovat daleko hůř než dosud. Zejména v Jižní Koreji, jinak blízkém spojenci Ameriky.

Američané Kimovi nevěří

„Doufáme, že partnerství ve sportu může po letech značného napětí na Korejském poloostrově přispět k politické oblevě,“prohlásil před pár dny jihokorejský prezident Mun Če-in.

Američané nejspíš nechtějí vypadat jako dryáčníci, mají však svoje zkušenosti. Jde jim v prvé řadě o eliminaci jaderné a raketové hrozby severokorejského režimu. Tu nynější olympijské sbližování zatím zcela opomíjí. USA se navíc netají obavami, že konečným cílem Kim Čong-una je vyhnání amerických jednotek z Korejského poloostrova a znovusjednocení obou států pod komunistickou vlajkou.

„Severní Korea je stále blíže situaci, kdy ohrozí Ameriku raketami s jadernou hlavicí,“prohlásil předevčírem šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) Mike Pompeo.

To je stěžejní informace, z níž Spojené státy ve svém přístupu k Severní Koreji i nadále vycházejí.

Podobně se ostatně vyjádřil i australský premiér Malcolm Turnbull při návštěvě Japonska minulý týden. „Společný nástup delegací obou Korejí na zimní olympiádě k denuklearizaci Korejského poloostrova nepovede,“prohlásil a dodal: „Severokorejci mají dlouhodobě ve zvyku stupňovat zbrojení, pak na chvíli zklidnit situaci a snažit se přesvědčit lidi, že mění svůj přístup, přitom však nic nezměnit a po nějakém čase znovu pokračovat ve zbrojení.“

Toto vše jsou důvody, proč Američané (a někteří jejich spojenci) příliš nejásají nad novou „sluneční politikou“prezidenta Mun Če-ina.

„Doufejme, že nová zkušenost nechá členy severokorejské delegace alespoň přičichnout k vůni svobody,“prohlásil lapidárně Michael Anton, mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost.

Spojené státy se na jedné straně alespoň navenek vyjadřují obezřetně, aby nebyly obviněny, že narušují mezikorejské tání. Na straně druhé však pokračují v dalším přitvrzování vůči Kimovu režimu. Ve čtvrtek proti němu rozšířily sankce, jež postihují osoby a společnosti podílející se na jaderném programu KLDR.

Zatím nikdo nedokáže říci, jak se spíše emocionální než racionální námluvy vyvinou a jak se Kim Čong-un zachová po olympiádě. V Bílem domě zjevně soudí, že vše se vrátí do starých kolejí.