Libeňský most: pryč s ním i s projektem nového
Zápisník Benedikt Lederer redaktor MF DNES
edinou jistotu ohledně Libeňského mostu je, že je v hrozném stavu. Ideální řešení se však ztrácí v líté bitvě mezi dvěma tábory. Jeden volá po náročné rekonstrukci mostu, neboť objekt nese unikátní kubistické prvky, jakými se jiný most pyšnit nemůže. Druhý tábor žádá demolici a stavbu nového mostu. A jakmile se o mostu objeví nová informace, každá strana si v ní najde argumenty pro to své řešení.
Nejlepší by bylo nechat Libeňský most zbourat. Asi je možná rekonstrukce, jenže vyjde na tolik co nový most. Bude stát přes půl miliardy korun a nepřinese záruky, že za třicet let nebude nutné stavbu stejně zbourat.
Ať město zároveň zahodí i současný projekt na novou stavbu, která svými rozměry i podobou připomíná spíše dálniční most než spojení břehů vhodné pro stověžatou Prahu. Projekt by se stejně nejspíš musel kvůli havarijnímu stavu mostu upravit – nový most měl totiž vyrůst na pilířích toho starého – a bylo by nutné znovu shánět potřebná povolení.
Město by mělo na nový most, který spojí Libeň s Holešovicemi, vyhlásit architektonickou soutěž. Ano, otevření nového mostu to posune o další dva roky, asi na deset let, ale břehy mezitím může spojit dočasný „rámusák“. A pokud Praha stále sází na svou krásu, má si ji držet i mimo centrum. Vydržet pár let nepohodlí bude lepší než mít sto let v širším centru na očích betonovou obludu.
Kolem budovy Lauderových škol v Belgické ulici, které zřizuje pražská Židovská obec, stály ještě do předloňského roku žlutočerné betonové city bloky. Škola je tam nechala instalovat kvůli bezpečnosti svých žáků, z nichž velkou část tvoří Židé.
Spolu s rekonstrukcí Belgické ulice v roce 2016 nevzhledné betonové zábrany zmizely a vchod školy nyní chrání asi dvě desítky protiteroristických sloupků, které už v ulici nepůsobí tak nepatřičně. Navíc jsou díky ukotvení více než metr pod zemí mnohem odolnější proti případnému útoku vozidlem než volně položené betonové bloky.
Podobnou cestou se chce vydat i pražský magistrát. Ten totiž v poslední době čelí kritice za to, že žlutočerný beton proti teroristům útočícím v automobilech hyzdí historické centrum Prahy, na což například v případě Staroměstského náměstí upozorňovali i památkáři. A navíc podle odborníků na ochranu takzvaných měkkých cílů nesplňuje stávající forma ochrany Prahy před teroristy ani základní bezpečnostní normy. Například tím, že mezery mezi prvky jsou příliš velké a betonové bloky rozjetá dodávka snadno odstrčí.
„Pracujeme na tom, aby zábrany proti vjezdu vozidel vypadaly lépe a aby zapadaly do rázu centra Prahy,“říká magistrátní radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO). Podle něj se nyní ve spolupráci s policií a Prahou 1 hledá nejvhodnější řešení, jak chránit centrum. V úvahu přitom připadají právě zmiňované pevné nebo vyjížděcí protiteroristické sloupky.
Ty ostatně vyzdvihují také experti na bezpečnost. „Bezpečnostní zábrany tohoto typu jsou účinnou obranou na některé útoky s nejhorším dopadem. Jde zejména o nájezd vozidla s výbušninou nebo nájezd vozidla do lidí,“uvedl před časem pro MF DNES bezpečnostní analytik Petr Kratochvíl ze společnosti Soft Targets Protection Institute.
Podle něj je však klíčové, aby sloupky dokázaly zadržet minimálně sedmitunové vozidlo jedoucí padesátikilometrovou rychlostí. „Dále je nezbytné, aby byly umístěny důsledně u sebe po celém obvodu tak, aby je nešlo objet například po širokém chodníku,“dodal Kratochvíl.
První sloupky ochrání Josefov
z velína. Například pokud by kamery zaznamenaly podezřelé vozidlo nebo by hrozilo nebezpečí útoku. Bude to rychlejší než navážení betonových zábran,“popisuje bezpečnostní plány starosta první městské části Oldřich Lomecký (TOP 09). Konkrétní umístění sloupků je podle něj vždy potřeba řešit s památkáři. Estetické výhody sloupků podle Lomeckého vyvažuje jejich náročnější údržba a vyšší pořizovací náklady.
„Při krátkodobých opatřeních, jako jsou třeba vánoční trhy, usazování betonových zábran zachováme. To trvalé řešení by však nemělo být tak nepřátelské k okolí,“dodává starosta.
Západní metropole jdou ovšem v nenápadnosti protiteroristických prvků ještě dál. Místo city bloků a patníků využívají například architektonických prvků, které na první pohled jako bezpečnostní zábrany nevypadají. Například speciálně zpevněné lavičky nebo dekorativní kameny.