Merkelová má vládu. SPD moc
Obtížně dohodnutá vláda německé velké koalice chce omezit migraci a řešit sociální problémy
BERLÍN O co méně ústupků udělala kancléřka Angela Merkelová v programu své nové vlády, o to více ministerstev v kabinetu velké koalice sociální demokraté získali.
Měřeno významem a počtem křesel to totiž ani trochu nevypadá, že sociální demokraté utrpěli v říjnu volební debakl.
Překvapila především ztráta ministerstva financí, které po vyčerpávajících jednáních museli křesťanští demokraté obětovat na oltář vytvoření další vlády velké koalice. Novým šéfem německých financí, výkladní skříně minulého kabinetu Angely Merkelové, se stane za SPD dosavadní starosta Hamburku Olaf Scholz. Vláda však slibuje nezvyšovat daně a udržet přebytkový rozpočet. I tak jsou spolustraníci Merkelové rozladěni. „Přesto máme důležité resorty,“snažila se je uklidňovat staronová kancléřka.
Sociálním demokratům připadne i ministerstvo zahraničí, do jehož čela se postaví eurofederalista a velký kritik středoevropských států Martin Schulz. Spolu s Merkelovou chce Schulz prosazovat další posilování evropské integrace kolem německo-francouzského jádra Unie. To může vést k prohlubování rozporů se státy našeho regionu včetně Česka. „Chci, aby existovala evropská ústavní smlouva, která vytvoří federální Evropu,“uvedl dokonce Schulz v prosinci na sjezdu SPD s tím, že Spojené státy evropské by měly vzniknout do roku 2025.
Nic takového program nové vládní koalice neobsahuje a Schulze by v kabinetu mohl vyvažovat naopak k Česku či Maďarsku vstřícný nový ministr vnitra Horst Seehofer. Dosavadní bavorský premiér prosazuje tvrdší přistěhovaleckou politiku a ochranu hranic EU proti nelegální migraci.
BERLÍN Dotáhnout do konce vyřešení dopadů migrační krize, ale především dát všem Němcům pocítit, že Spolkové republice se opravdu dobře daří, a ve spolupráci s Francií posunout kupředu integraci Evropské unie. To jsou hlavní cíle včera vytvořené vlády velké koalice CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Už čtvrtého kabinetu, v jehož čele stojí kancléřka Angela Merkelová. Po měsících vyjednávání a více než čtyřiadvacetihodinovém závěrečném dramatu byla Merkelová spokojena, i když musela udělat velké personální i programové ústupky vůči koaliční SPD.
„Oba úkoly – zaprvé vytvořte konečně vládu, a to stabilní vládu, a zadruhé myslete ve vašich rozhovorech na skutečné zájmy lidí – jsme splnili,“řekla včera Merkelová.
Nový německý kabinet ve svém programu slibuje nezvyšovat daně a udržet přebytkový rozpočet. Přijímáním maximálně 200 000 běženců ročně, což byl v Německu před běženeckou vlnou v roce 2015 normální stav, chce pak ukončit migrační krizi. Se snahou dostat zcela pod kontrolu dopady přílivu migrantů včetně bezpečnostní situace souvisí zřejmě i plánované posílení počtu policistů o 15 000 a soudců i justičních pracovníků o další dva tisíce.
Dvě miliardy eur (padesát miliard korun) navíc proti původním plánům mají jít na armádu a stejná částka také na rozvojovou pomoc.
Skončit by v západních spolkových zemích měla „solidární přirážka“na bývalé východní Německo. Výpadek příjmů by měl být této i dnes chudší části Spolkové republiky kompenzován výrazným zvýšením rozpočtu na pomoc rodinám, dětem a v sociální oblasti, kde by mělo dojít k růstu výdajů o 12 miliard eur.
Nový kabinet chce také výrazně zvýšit počet zaměstnanců v pečovatelských službách o dalších 8 000 lidí. O šest miliard eur více se má investovat do školství, výzkumu a digitalizace. Čtyři miliardy eur mají jít na podporu bydlení tak, aby se omezil růst cen nájemního bydlení, které v Německu převažuje.
Angela Merkelová
Kancléřka a šéfka CDU je počtvrté v čele vlády a potřetí jde o velkou koalici, která nejspíš vyhovuje jejímu stylu vládnutí nejvíce. Pro Merkelovou je to možná poslední vláda, v jejímž čele stojí. Jako u předchozích kabinetů půjde spíš o vládu „malých kroků“, které dovedly Německo k jeho dnešní prosperitě.
Martin Schulz
Ministr zahraničí (SPD) je přesvědčený eurofederalista a tvrdý kritik Česka a Visegrádu. V politickém slova smyslu utekl hrobníkovi z lopaty. Po mizerném volebním výsledku své strany se stal druhým mužem kabinetu. Musel za to ale podle informací německého tisku zaplatit odstoupením z´ čela SPD, kde nevydržel ani rok. Bude chtít hrát klíčovou roli v unijní politice Německa, ale je otázka, kolik prostoru k tomu od kancléřky Merkelové dostane.
Horst Seehofer
Ministr vnitra (CSU), u něhož se dá předpokládat tvrdší postup proti nelegální migraci do Německa a snaha o co nejrychlejší vracení odmítnutých žadatelů o azyl do zemí původu. Seehoferův přístup k migrační otázce má v některých ohledech blízko k postojům středoevropských zemí – během migrační krize se často dostal do opozice proti Merkelové. Bude chtít výrazně posílit ostrahu vnějších hranic EU. Seehofer se po deseti letech v čele bavorské vlády postěhuje do Berlína.
Ursula von der Leyenová
Ministryně obrany (CDU) je jednou z mála členek bývalého kabinetu, která si ve vládě udržela svoji funkci. Německá armáda má pod jejím vedením poměrně výrazně posílit, více peněz má jít jak na výzbroj, tak na zvýšení počtu vojáků. Důvodem jsou obavy Německa z toho, že Spojené státy vyklízejí pozici světového bezpečnostního lídra. S tím souvisí snahy o posílení evropské obranné spolupráce, v jejímž čele mají společně s jadernou velmocí Francií stát právě německé ozbrojené síly. Zároveň však Leyenová není příznivkyní masivního zahraničního nasazení německé armády.
Olaf Scholz
Ministr financí (SPD) je asi největším překvapením koaličních rozhovorů. Starosta Hamburku, jedné z nejmenších, nejbohatších a nejlevicovějších spolkových zemí, přinese zřejmě uvolnění měnové politiky a vstřícnost k reformě eurozóny podle představ Francie. Skvělý stav německých financí mu k tomu dává prostor. Daně se však za nové vlády zvyšovat nemají a rozpočet má zůstat jako v minulých letech nadále v přebytku.
Peter Altmaier
Ministr hospodářství (CDU) byl dosud šéfem kancléřského úřadu. Díky svému vlivu byl Altmaier nazýván „nejmocnějším mužem Berlína“a teď dostane na starost superministerstvo, v jehož čele má vyvažovat vliv sociálních demokratů na německé finance. Jako ministr životního prostředí (2012–2013) prosazoval pomalejší přechod na obnovitelné zdroje energie, aby tak zabránil nepřiměřenému zvýšení cen elektřiny a nákladů na změnu způsobů výroby proudu. Dá se od něj očekávat výrazná podpora německého průmyslu, který je motorem ekonomiky a strůjcem hospodářského posílení Spolkové republiky v posledních letech. V kabinetu bude zřejmě patřit k nejbližším lidem kancléřky Merkelové.
Annette Widmann-Mauzová
Ministryně zdravotnictví (CDU) patří k největším expertům na tento resort mezi německými politiky. Působila jako státní sekretářka ministerstva zdravotnictví v druhé a třetí vládě Merkelové. Ve zdravotnictví, které bylo největším bodem sváru koaličních rozhovorů, bude prosazovat metodu malých reforem, které stabilizují finanční situaci resortu a udrží všeobecnou dostupnost kvalitní zdravotní péče.
Katarina Barleyová
Ministryně pro rodinu (SPD) má vedle německého i britské občanství. V jejím resortu dojde k mohutnému navýšení prostředků, což by se mělo projevit především v likvidaci dětské chudoby. Zvýšení přídavků na děti má přinést větší porodnost.