Elon Musk, budoucí pán vesmíru

Než to nakonec dopadlo dobře, sýčkoval, že diváci na Mysu Canaveral možná uvidí největší ohňostroj svého života. Teď už se o Elonu Muskovi hovoří jako o budoucím králi vesmíru.

Připomíná technického vizionáře z bondovky, jemuž je Země malá a hází rukavici supervelmocím, protože vlastní nejsilnější raketu současnosti a nemá konkurenci.

A tak tento soukromník už brzy vynese do vesmíru velký saúdskoarabský komunikační satelit, nicméně to nejlepší má teprve přijít: ještě letos dopraví na oběžnou dráhu vojenské a vědecké satelity patřící americké vládě.

Rozumíte: USA, které měly prvního člověka na Měsíci a jejichž prezidenti pravidelně vyhlašují expedice na Mars, si nakonec musí najmout soukromníka Muska, aby jim dopravil do kosmu to, co potřebují. Na spadnutí je teď smlouva pro vynášení družic klíčových pro bezpečnost USA. Jo, a Musk taky letos chce dopravit dva lidi k Měsíci, o čemž si NASA může nechat jenom zdát. Kromě toho si musí do kalendáře zapsat také další lety pro americké ministerstvo obrany a pro globální telekomunikační firmy jako Viasat nebo Inmarsat, jimž vynese do kosmu satelity, bez nichž by mohly zavřít. Konstruuje novou, modernější a silnější raketu a už ví, kdy by chtěl přistát na Měsíci a kdy pošle lidi k Marsu. Bude to za šest let. Nikdo mu nemůže konkurovat, ani USA. Jeho let stojí 90 milionů dolarů, let řízený NASA vyjde na miliardu dolarů. Kdo bude chtít dostat něco do vesmíru, zaťuká u něj. Jinak to nepůjde. Tento všemocný muž, jemuž teď patří vesmír, však není bondovský padouch, naopak. Na co Elon Musk Dopadlo to dobře, ale mohlo to dopadnout ještě lépe. I tak to bylo skvělé: kosmická loď odstartovala, za pár minut se oddělily přídavné rakety, provedly koordinovaný kotrmelec jako akvabely a zamířily k Zemi. Bylo vidět, jak se pomalu a disciplinovaně snášejí zadkem dolů přesně na své místo na Mysu Canaveral. Bylo to křehké baletní finále po přehlídce síly a mohutnosti. Hlavní raketa měla přistát na pontonu v moři, ale to se už nepovedlo. Došlo jí palivo nutné pro zpomalení a řízené dosednutí, a tak narazila na hladinu asi sto metrů od cíle rychlostí 500km/hod. (vod) sáhne, to pozlatí. Je mu 46 a zavádí hodně z toho, o čem Jules Verne psal: vymýšlí cestování v přetlakových kapslích podtlakovými trubkovými tunely rychlostí 1 200 kilometrů za hodinu, chce provrtat Zemi nekonečně dlouhými tunely, zkoumá umělou inteligenci (a také před ní varuje), vyrobil kvalitní elektromobil, je zastáncem čisté energie, vymýšlí technologii propojující lidské mozky s počítači, zakládá nadace pro léčení dětí i nadace pro obnovitelné energie – a samozřejmě se zabývá lety do kosmu. V roce 2002 založil firmu SpaceX a sám se stal jejím šéfkonstruktérem. Amatér – a tady je výsledek. Všechno to začalo, když se jako mladík dostal z Jižní Afriky do Ameriky, kde se stal programátorem a s bratrem vymyslel program, který prodali za více než tři sta milionů dolarů. Následně přišel s internetovým platebním systémem PayPal.

A pak se zahleděl na Mars. Mimochodem, víte proč? Chce tam založit kolonii, aby zabránil vyhubení lidstva, kdyby se zničilo na Zemi.