Stačí lehce upravit rozpočet

Struktura českého státního rozpočtu se opsala z loňska. Stačilo by však přesměrovat jedno procento a může to přinést desetinásobný benefit pro společnost. Přidáte na školky, děti si povedou lépe ve škole a do budoucna to sníží kriminalitu.

Jedno z nejdůležitějších rozhodnutí České republiky představuje to, jak naloží se svým rozpočtem ve výši 1,3 bilionu korun. Na jednu stranu je to jasné, měl by reflektovat priority celé země. Na druhou stranu se často ignorují reálné důvody, které stojí za většinou rozhodnutí při vytváření rozpočtu. I letos byla struktura státního rozpočtu téměř kompletně přebrána z minulého roku. Více pozornosti přitahuje například deficit ve výši padesát miliard korun nebo marginální změny ve výdajích jednotlivých ministerstev.

A co kdybychom dokázali zlepšit rozpočtový proces? Co když existuje způsob, jakým by mohlo Česko vytěžit z každé vynaložené koruny ještě více? Stejně jako ostatní země Česká republika jednoduše nemá dostatek prostředků na všechno, co by její občané chtěli, a musí si tak stanovovat priority při výběru vhodných investičních příležitostí.

Nejúčinněji lze přispět do diskuse provedením špičkové ekonomické analýzy a uplatněním principu, že každá koruna by měla být vynaložena tak, aby bylo dosaženo co největšího sociálního prospěchu.

Česká republika se snaží zajišťovat obezřetné nakládání s vládními výdaji. Avšak jako každá jiná země, ani ona neprovádí důkladné mezisektorové ekonomické studie, jež by ukázaly, čeho by mohlo být dosaženo vynaložením peněz v jednotlivých oblastech. Tyto studie vyžadují správně uspořádané zdroje a data, velké množství akademických pracovníků a jejich výsledky mohou někdy být politicky nepohodlné nebo kontroverzní.

Většina vlád proto provádí širokou a transparentní analýzu nákladů a přínosů jen velmi zřídka. Proto náš think-thank Copenhagen Consensus Center spolupracuje s filantropy, nevládními organizacemi i akademickou obcí v Česku se záměrem zahájit projekt České priority.

Budeme spolupracovat se zainteresovanými stranami ze všech oblastí, od vzdělávání a zdravotnictví až po životní prostředí a infrastrukturu, abychom našli ty nejefektivnější intervence.

Nejlepší čeští a zahraniční ekonomové poté provedou analýzy nákladů a přínosů. Náklady jsou obvykle zřejmé – například pro zlepšení předškolního vzdělávání jsou potřeba peníze pro učitele, vybavení tříd a materiály. Avšak přínosy mají mnoho aspektů. Díky lepšímu předškolnímu vzdělávání si děti lépe povedou ve škole a později získají lepší zaměstnání, což znamená obohacení pro celou zemi.

V budoucnu to bude také znamenat snížení kriminality a z těchto dětí vyrostou dobří rodiče se zdravými a vzdělanými dětmi.

Ekonomové se snaží odhadnout všechny tyto sociální, ekonomické a environmentální přínosy. Na základě dobře provedené analýzy nákladů a přínosů si můžeme dovolit říci, že jedna koruna tímto způsobem vynaložená na zlepšení předškolního vzdělávání může přinést šest korun v rámci obecného sociálního blahobytu.

Jako v našich předešlých projektech, očekávali bychom od této analýzy odhalení mimořádných možností vynakládání peněz, kde by každá koruna navíc znamenala přínos dvaceti, třiceti nebo i více korun.

Tento projekt České republice v podstatě předloží paletu možností nakládání s výdaji. Ne všechny návrhy budou politicky přijatelné, ale některé z nich ano a zároveň pomohou posunout český státní rozpočet dál.

Copenhagen Consensus Center je nezávislý think-tank, který svými aktivitami úspěšně pomáhá čelit největším výzvám světa po více než desetiletí. Spolupracujeme s týmy držitelů Nobelových cen a zkušenými odborníky, kteří zkoumají a identifikují nejlepší intervence v rámci národa nebo celého světa.

V roce 2013 naše studie citoval bývalý britský premiér David Cameron, když lídři G8 oznámili vynaložení 80 miliard korun (2,8 miliardy liber) na boj s podvýživou.

Dánská vláda vydala miliony navíc na HIV/AIDS kvůli našim studiím. Model Copenhagen Consensus využili ke zkoumání nových Cílů udržitelného rozvoje. Zlepšuje také rozpočtová rozhodnutí například na Haiti a v Bangladéši. Právě teď náš model aplikují ve dvou rychle se rozvíjejících státech Indie.

Záleží na politicích

Cílem našich projektů není mít poslední slovo v rozpočtovém řízení ani nahradit role politiků, ale lépe politiky a občany informovat. Analýza se zaměřuje spíše na intervence, které mohou za pomoci malých finančních prostředků vést k výraznému zlepšení společnosti. Poskytujeme také prostor pro kladení obtížných otázek, jako například jestli vynakládat peníze tam, kde to není prokazatelně efektivní.

Představte si, že by pomocí analýz nákladů a přínosů bylo přesměrováno pouhé jedno procento výdajů českého státního rozpočtu od málo efektivních programů k těm nejlepším. Každá takto investovaná koruna by pak vytvářela sociální benefity v průměrné hodnotě deseti korun. Změnou jednoho procenta rozpočtu, tedy zhruba třinácti miliard korun by se tak vytvořilo fenomenálních 130 miliard korun navíc v sociálních hodnotách každý následující rok. A o tom už stojí za to diskutovat.

I malé finanční prostředky mohou vést k výraznému zlepšení života společnosti.