Děti se budou učit bránit vlast

Šlechtová hodlá zavést nový školní předmět

Výchova k vlastenectví, výchova k obraně státu, výchova ke zvládání krizí. Který z těchto názvů se vám pro školní předmět zamlouvá nejvíc?

Ministryně obrany Karla Šlechtová chce vrátit do škol „brannou výchovu“, i když by se staronový předmět jmenoval určitě jinak.

Její úvahy se ubírají přesně tím směrem, jak je naznačeno v úvodu článku. Šlechtová o branné výuce hodně mluvila ve velkém rozhovoru pro MF DNES.

„Máme průzkumy, že děti nevědí, jak se chovat, kdyby se něco stalo, dejme tomu, kdyby do školy přišel střelec. Nevědí, jestli zalézt pod stůl, nebo utíkat,“říká ministryně Šlechtová.

Nápad je myšlen zcela vážně a dostal se i do programového prohlášení vlády. Doslova se tam píše: „Do základních a středních škol zavedeme přípravu prvků branné dovednosti.“

Tentokrát by šlo o plnohodnotný předmět, jako je zeměpis nebo přírodopis. Co by se tedy dítě ideálně v novém předmětu mělo dozvědět? Základy zdravovědy, základní fakta o armádě, a jak doslova říká Šlechtová, „co to znamená být Čech“.

Oponenti nejčastěji namítají, že děti už mají látky naloženo dost a další „výchovu“už není v rozvrhu kam zařadit.

Ministryně by ráda nový předmět zavedla ještě v tomto volebním období.

Zároveň zdůraznila, že nový předmět nebude mít nic společného s předlistopadovou výchovou zasaženou komunistickou ideologií, kdy děti pobíhaly v pláštěnkách imaginárním „zamořeným územím“. Šlechtová připomněla, že tohle sama ještě zažila.

Do konce roku chce ministryně obrany předložit vládě novou „koncepci přípravy občanů k obraně státu“, která bude novému předmětu předcházet. Vlastenectví nechápe ministerstvo obrany úplně nacionalisticky, ale jako soubor povinností a práv, které člověk ve vztahu ke státu má. Ať už jde o brannou povinnost, nebo o to, že člověk má právo, aby ho stát ochránil.

Školy: Jedna výchova stačí

Učitelé dnes vysvětlují dětem obsah branné výchovy v jiných předmětech. Nejčastěji na to přijde řeč v občanské nauce, ale třeba i na školním výletě.

Ředitelé škol to proto vesměs považují za dostačující.

„Dokud nám to někdo vyloženě nenařídí, tak brannou výchovu jako předmět zařazovat nebudeme,“reagoval třeba ředitel pražského Gymnázia Jana Palacha Michal Musil. „V září společně jezdíme na týden na Šumavu, výjezdu se účastní asi devadesát procent studentů. Právě tam se například chceme více věnovat tématu záchrany života,“doplnil ředitel Musil.

Šlechtová určitě záměr neprosadí bez souhlasu a spolupráce ministra školství Roberta Plagy.

Jeho tiskový odbor za ministra úřednicky odpověděl, že „může probíhat diskuse o další dílčí úpravě rámcového vzdělávacího plánu v požadované oblasti“.

Máme průzkumy, že děti nevědí, jak se chovat, kdyby se něco stalo.

Nová ministryně Karla Šlechtová vtrhla na obranu jako uragán. Na stole v kanceláři má například obrovskou papírovou plachtu, kde má v podrobné tabulce rozepsané všechny armádní zakázky.

Chce přivést do armády tisíce nových vojáků, zadat velké zakázky včetně nákupu vrtulníků a leží jí na srdci i výchova dětí k vlastenectví, jak Šlechtová vysvětlila ve velkém rozhovoru pro MF DNES.

Popsala v něm také, jak si pozvala vojáky i úředníky na jednu z prvních porad a probírali tam jednu armádní zakázku po druhé. „Vedení ministerstva obrany a generální štáb byly překvapené, na co se ptám, protože já jsem šla opravdu do detailu,“sdělila Šlechtová.

Brzy bude Sněmovna hlasovat o tom, na jaké zahraniční mise vyšle vojáky v letech 2018 a 2019. Jste připravená, že to bude obtížnější než kdykoliv jindy? SPD či KSČM zahraniční mise odmítají.

Strategií Česka je být plnohodnotným členem NATO. Budu prosazovat tuto politiku. Naprosto s ní souhlasím. Vystupovat z Aliance i z EU by byla sebevražda. Sami vojáci tak, jak se s nimi bavím, chtějí jezdit do misí. Neznám vojáka, který by to nechtěl. Hodně se tam naučí, je to pro ně velká zkušenost. Sama jsem se přímo v Afghánistánu přesvědčila o naší potřebnosti. Jsme malá armáda, ale velice kvalitní. Chválí nás vedení NATO. Naši vojáci jsou tam velice žádaní pro školení ve strategickém vojenském myšlení. Školíme letce.

Pořád se vedou povolební vyjednávání. Jste připravena na to, že se i zahraniční mise vojáků mohou stát předmětem politických obchodů při sestavování koalice?

Něco takového jsem zatím vůbec nezaslechla. A myslím si, že by nebylo správné, pokud by se vojáci měli vzít jako rukojmí vyjednávání nějaké politické podpory. Samozřejmě to ale bude velmi náročné.

Víte, zda budete ministryní obrany i v druhé vládě, kterou nyní Andrej Babiš připravuje?

Já jsem se s ním o tomto určitě nebavila. Ať už to dopadne jakkoliv, řídím svůj resort dle svého nejlepšího svědomí.

V prosinci jste říkala, že jste si nechala na ministerstvu předložit šestnáct uzavřených i neuzavřených zakázek a dopadlo to tak, že jste jich napoprvé stihli probrat jen pět, protože jste měla „dotěrné“otázky. Která zakázka byla nejpodezřelejší?

Víte, ona byla dotěrná otázka i „proč to chcete?“, „jak to souvisí s naším členstvím v Severoatlantické alianci?“, „máte důkaz, že opravdu naši vojáci tohle chtějí?“. Probrali jsme takové klíčové zakázky, které se týkají například modernizace starých děl. Na dotaz, proč to potřebujeme, mi bylo řečeno, že máme hodně munice. To pro mě není důvod. Debatujeme ale například i o hodně diskutovaných radarech, vrtulnících, modernizaci tanků T 72.

V pátek máte další jednání ohledně vrtulníků. Česko jich chce dvanáct a mělo by to stát kolem šesti miliard. Jak to s nimi vypadá?

Určitě bych oslovila více států. Chci se po dvou letech posunout dále. Průtahy ani nejsou solidní vůči našim zahraničním partnerům. Děláme si diplomatickou ostudu. Nyní jsem rozhodla o zpřesnění specifikací vrtulníků. Očekávám, že jak velení armády, tak i širší vedení resortu nyní přípravu projektu dokončí, abychom mohli co nejdříve rozhodnout o způsobu zadání zakázky. (Rozhovor proběhl ve čtvrtek a v pátek ministerstvo v tiskové zprávě informovalo, že ministryně na poradě zpřesnila požadavky na nové vrtulníky, pozn. red.)

Já jsem ještě zažil, jak jsme ve škole chodili s pytlíky a gumičkami na rukou. Jak by ale měla vypadat branná výchova v 21. století, kterou chcete zavádět?

Já jsem tak taky chodila. Chtěla bych brannou výchovu nejenom na středních školách, ale i na těch základních. Ale ne že by děti znovu chodily s pytlíky na nohou a zkoušely si plynovou masku. Měly by vědět, jak se chovat například při obraně státu.

To se ale učí částečně už dnes...

Nyní máme jen dobrovolné semináře. Vojáci předvádějí zbraně, protože to děti zaujme, ale třeba i zdravotníci ukazují, jak zavázat ruku, kdyby došlo k popáleninám. Mohou se učit, jaká vozidla, letadla a vrtulníky používá armáda. Když si osvícený ředitel chce do školy pozvat vojáka, ten musí žádat generální štáb a dostane se to ke mně. Je to strašně administrativně náročné. Já bych chtěla, aby to bylo součástí výuky. Každý útvar bude vědět, o jaké školy se stará. S pedagogy, které musíme my vyškolit, budou v kontaktu napřímo.

Nebylo by správné, pokud by se vojáci měli vzít jako rukojmí vyjednávání nějaké politické podpory.

Bude to tedy plnohodnotný předmět – kromě přírodopisu či matematiky budou v rozvrhu branné dovednosti?

Přesně tak. Ale nebude se to určitě jmenovat branná výchova, protože ta je pro brance. Spíš to bude výchova k vlastenectví, výchova k armádě a chování v krizových situacích. Teď dítě vidí vojáka a má respekt k uniformě. Chce se stát vojákem. Mají zbraně, žijí určitým řádem. Ale pro nás je důležité, aby děti věděly, co to znamená být Čech.

Ministr školství to podporuje?

Já se s ním o tom určitě ještě budu bavit, i když se jednání vedla už v minulém volebním období. Já to teď chci natvrdo obnovit.

Bude se ten předmět učit už v tomto volebním období?

Určitě. Netvrdím, že v roce 2019, to je brzy. Uvidíme podle vůle ve Sněmovně.

Před volbami váš předchůdce Martin Stropnický hovořil o zákonu, který by zapojil do obrany státu různé branné spolky. Budete v tom pokračovat?

To platí dále. Připravujeme zákon o dobrovolném zapojení spolků do obrany státu. Kdyby k něčemu došlo, my jako armáda můžeme momentálně počítat jenom s těmi, se kterými už máme podle právního řádu nějakou spolupráci. Ale nemůžeme se dotázat nějakého spolku, třeba spojařů, jestli by nám pomohli.

Budete tyto spolky aktivně podporovat? Výcvikem či materiálem?

Samozřejmě mít dobrovolný spolek neznamená rozumět armádě. My jim poskytneme školení od vojáků. Budeme jim poskytovat pracoviště, nepotřebný majetek a případně i techniku.

Bude možné odfiltrovat různé extremisty, které ty spolky také přitahují?

Toto budeme velice, velice kontrolovat.

Do roku 2025 je cílem armády mít 30 tisíc vojáků, nyní jich je 24 tisíc. Jak to zvládnete? Nezaměstnanost je minimální. Všichni zaměstnavatelé těžko shánějí lidi.

Každý rok plánujeme nabírat asi dva tisíce vojáků. Já vím, že si konkurujeme s policií, s hasiči. Já chci propagovat vlastenectví a chci skrz ty školy vrátit naši mládež k národní hrdosti. Počítáme, že si nové vojáky vychováme. Pro mě jsou důležité i školy, které má obrana. Vojenská střední škola v Moravské Třebové a Univerzita obrany v Brně. Nedávno jsem byla v Třebové a přímo od dětí jsem se tam dozvěděla, že zhruba třetina z nich chce odejít mimo armádu. Je nepřijatelné, pokud naše škola po dobu čtyř let poskytuje těm dětem výstroj, školí je a ony pak odejdou do civilu. Zvažuji, že bychom zavedli nějakou úhradu, pokud to dítě nezůstane v armádě.

Žák by se tedy musel vyplatit, pokud by po vojenské škole nepokračoval do armády?

To je dost těžká mediální zkratka. Zvažuji, že bychom zavedli školné, ale to je věc do debaty. Já se k tomu hrdě hlásím. Je to můj nápad.

Jste ministryní v demisi, ovlivňuje to nějak vaše působení ve funkci?

Ministryní jsem se stala tak, že jsem složila slib do rukou prezidenta republiky. Všichni musíme řídit naše resorty plnohodnotně.