Miliardový účet za chřipku

Na epidemii chřipky doplácejí pacienti, protože přijdou o mzdu, ale také zdravotní pojišťovny

Epidemie chřipky si kromě obětí na životech každý rok vybírá i své finanční náklady. Nejvíc ji pocítí pacienti na výpadku mzdy, naopak vydělat dostanou výrobci léků, vakcín a zdravotnická zařízení. MF DNES se pokusila zmapovat finanční náklady chřipky a podobných nemocí.

Nejpřesněji mají náklady na epidemii podchycené zdravotní pojišťovny. Z posledních dostupných údajů vyplývá, že léčení akutních respiračních onemocnění za rok 2016 vyšlo na více než 1,5 miliardy korun. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která se stará o více než polovinu populace, přijde léčba chřipky u jednoho pacienta léčeného ambulantně na několik stokorun. Pokud je hospitalizován a léčba je komplikovanější, šplhá se účet na osm až 35 tisíc korun.

Část nákladů spolkne také očkování. Pojišťovny je hradí rizikovým skupinám (VZP například všem pojištěncům nad 65 let a všech sedm pojišťoven lidem s určitými chronickými chorobami, které snižují imunitu), přičemž loni za to podle odhadů utratily 160 milionů korun. Proočkovaly 470 tisíc lidí, jedna vakcína včetně aplikace tak vyjde pojišťovnu na zhruba 350 korun. Samoplátci zaplatí za očkování v očkovacím centru zhruba 450 korun, většina pojišťoven na to svým pojištěncům přispívá asi 150 korunami ročně.

Na první pohled je zřejmé, že prevence vychází levněji než léčba, nicméně česká proočkovanost proti chřipce je nízká, v celé populaci na úrovni pěti až šesti procent. „Při současných antivakcinačních tendencích a z organizačních a jistě i ekonomických důvodů je zcela nereálné dosáhnout vysoké proočkovanosti v celé populaci,“říká Martina Havlíčková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku, spadající pod Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle SZÚ má v Česku chřipka souvislost se zhruba dvěma procenty úmrtí, tedy dvěma tisíci zemřelých ročně, což je více, než zemře v důsledku dopravních nehod. Nejvýznamnější rizikovou skupinou jsou těhotné ženy.

Vakcíny jako benefit

Kolik lidé utratí za samoléčbu v lékárnách, je prakticky nemožné zmapovat. Budou to zřejmě stamiliony korun ročně. Podobně obtížně se vyčísluje, jaký dopad má zvýšená nemocnost na výkon tuzemské ekonomiky.

Zvýšenou nemocnost v zimních měsících musí firmy řešit kvůli výpadku zaměstnanců. Ty velké, zejména výrobní, se na kritické období roku obvykle chystají dopředu.

„Na potenciální chřipkovou epidemii se každoročně intenzivně připravujeme s několikaměsíčním předstihem. Zaměstnancům mimo jiné zcela zdarma nabízíme očkování proti sezonní chřipce, kterého letos využilo téměř 3 500 z nich. Z těchto důvodů není nutné v období chřipkové epidemie nabírat více personálu nebo jakkoliv upravovat výrobní tok,“říká Zdeněk Štěpánek, mluvčí Škody Auto, která zaměstnává zhruba 30 tisíc lidí.

Další velcí zaměstnavatelé – České dráhy a skupina ČEZ – uvedli, že potíže spojené s chřipkovou epidemií je obvykle nezaskočí. „Jde o běžný vývoj, který jsme schopni řešit. Spoje ani služby neomezujeme,“tvrdí Radek Joklík, mluvčí drah s 15 tisíci zaměstnanci.

„Náhrady řešíme buď přesčasy, nebo zástupy z jiných provozoven. Epidemie nese i druhotný efekt, a to je ošetřování dítěte,“upozorňuje mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Na poště s 30 tisíci zaměstnanci mají největší problémy v Plzeňském kraji.

Nemocný přijde o tisíce

Zatímco firmy si musí poradit s výpadkem pracovních sil a s tím, že lidem ze zákona platí náhradu za prvních čtrnáct dní nemoci, zaměstnanci pocítí výrazný výpadek příjmů.

Člověk s průměrnou hrubou mzdou 20 tisíc korun nedostane první tři dni nemoci nic a po čtrnácti dnech marodění mu zaměstnavatel pošle 5 655 korun čistého. Kdyby byl v práci, dostane za půl měsíce na ruku 7 925 korun. Přijde tak o 2 270 korun.

Pokud matka (nikoliv samoživitelka) s tímtéž platem zůstane doma s dítětem, dostává ošetřovné maximálně prvních devět dní. Za celou dobu to je 3 200 korun.

Podle pojišťoven v roce 2016 stonalo na akutní respirační onemocnění 2,76 milionu lidí. Z údajů České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že nejméně 556 tisíc z nich stonalo déle než 14 dní. Úřad ale eviduje jen nemocné pracující, nikoliv ostatní pojištěnce.

Epidemii definuje ministerstvo zdravotnictví jako průměrnou týdenní celostátní nemocnost akutních respiračních infekcí vyšší než 1 664 případů na 100 tisíc obyvatel. Loni byla epidemie celý leden, letos vypukla koncem ledna a stále trvá. Od půlky loňského listopadu, kdy obvykle sezona zvýšené nemocnosti začíná, zemřelo konkrétně na chřipku v Česku 16 lidí.