10 tisíc bouraček v Česku zavinily srny

Srny či kanci – zvířata způsobila vloni 12 tisíc nehod. Čtyřikrát více než v roce 2009

Čtyřikrát více dopravních nehod než před osmi lety nahlásili loni na policii řidiči, kteří se srazili se zvířetem. V roce 2017 přesáhl počet bouraček se zvířetem 12 tisíc, což je zhruba 12 procent všech silničních havárií. Jeden člověk zemřel, škodu na místě policisté odhadli na zhruba půl miliardy korun. Průměrná škoda na jedno auto je kolem 36 tisíc.

A to jsou jen nehody nahlášené. „Skutečný počet nehod můžeme jen odhadovat, bude zhruba pětkrát až osmkrát vyšší,“říká Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.

Nejčastěji před auto vběhne srnec, srážky s tímto zvířetem tvoří více než 80 procent nehod. Následuje kanec, zajíc a pes.

Četnost bouraček se v jednotlivých krajích výrazně liší. Nejhorší je situace na Ostravsku nebo na Liberecku. Na Vysočině nebo v jižních Čechách zvěř řidiče překvapí spíš výjimečně. Na příčinách se odborníci neshodnou. „Jedním z důvodů bude přemnožení zvěře,“míní Bíl. „Problém jsou divočáci, ostatní zvěř je v normě,“oponuje myslivec Ladislav Raffai z Nového Jičína.

V květnu a říjnu by si řidiči měli dávat pozor. Evidujeme o 25 procent více srážek se zvěří.

Hlavní je pevně držet volant a brzdit, radí řidičům, kterým před kapotu skočí srnka nebo zajíc, Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu. Podle analýz je riziko úmrtí nebo těžkého zranění přibližně desetkrát vyšší, když se řidič snaží zvířeti vyhnout.

„Když řidič v rychlosti narazí například do stromu, mívá to horší následky, než kdyby narazil do zvířete,“dodává.

Nehod, které způsobí střet se zvířetem, na českých silnicích už několik let za sebou stále přibývá. Nárůst evidují policisté i pojišťovny. „V roce 2014 registrujeme téměř 4 300 nehod se zvěří, v roce 2017 to již bylo 6 200 nehod a celkové pojistné plnění za tyto škody přesáhlo 242 milionů korun,“říká Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.

Přitom nehodu policii nebo pojišťovně podle odborníků nahlásí jen zlomek postižených řidičů.

Dobrou zprávou je, že tyto srážky obvykle nemívají fatální následky. Podle policejních statistik zůstávají počty úmrtí a těžkých zranění v těchto případech na stejných číslech jako před rokem 2012, než začala čísla růst. V loňském roce po nárazu auta do zvěře zemřel jeden člověk, těžce zraněno bylo devět lidí.

Silničáři a myslivci se snaží srny či kance od silnic odehnat, i když se střídavými úspěchy. Nejspolehlivější ochranou jsou z pochopitelných důvodů ploty, které se staví zejména kolem dálnic a některých úseků silnic I. třídy. Ploty doplněné takzvanými ekodukty snižují počty přejetých zvířat zhruba o 90 procent.

„Na silnicích nižších tříd se mohou objevit odrazky nebo pachová zradidla, nakolik fungují, to ale ještě není zcela prozkoumáno,“říká Bíl. Speciální odrazky jsou umisťovány kolem silnice tak, aby se světlo z reflektorů aut odráželo do okolí. Pachové ohradníky počítají s tím, že zvěř odežene pach predátorů nebo člověka, který myslivci stříkají na stromy a tyče v okolí. „Ve světě se experimentuje s proměnlivým dopravním značením, které se spustí jen ve chvíli, kdy se v blízkosti silnice pohybuje větší savec. Infračerveným snímáním okolí mohou být do budoucna vybavena i jednotlivá vozidla,“dodává Bíl.

Řešení? Ubrat plyn

Nejlepší prevence je podle něj ubrat plyn, a to zejména po setmění a v místech, kde je horší rozhled. A to nejen v lese. „Pokud je podél komunikace pás křovin, je to často jediné místo, kde může zvěř nalézt klid. To platí zejména na podzim, po sklizni,“vysvětluje Bíl. Zvýšenou pozornost se vyplatí věnovat i okrajům lesa. „Tam, kde les přechází v louku nebo pole, migruje za potravou zejména vysoká zvěř,“připojuje se Milan Káňa. Totéž samozřejmě platí o úsecích silnic, které jsou označeny odpovídající dopravní značkou.

Ať už ale značka na silnici je, či není, když řidič uvidí přebíhat přes silnici jedno zvíře, měl by předpokládat, že se v závěsu za ním objeví další. Zvěř se jen málokdy pohybuje osamoceně, hlavně srnčí a divoká prasata. Také se může stát, že se otočí a vrátí se zpátky k silnici.

K nehodám podle pojišťováckých statistik nejčastěji dochází v dubnu a v květnu, následuje říjen a listopad. „Zejména v květnu a říjnu by si řidiči měli dávat pozor, v těchto měsících evidujeme zhruba o 25 procent více nehod než v ostatních částech roku,“dodává Káňa. Pokud už k nehodě dojde, nahradit si způsobené škody zvěřinou policie nedoporučuje. Když si řidič sraženého srnce nebo zajíce ponechá, dopouští se pytláctví.

Pokud při srážce není zraněn žádný člověk a škoda nepřesahuje sto tisíc korun, nemusí řidič, tak jak je tomu i u jiných typů dopravních nehod, volat policii.

„Když ale zvíře zůstane na místě dopravní nehody, bylo by dobré, aby dotyčný o tom policii alespoň vyrozuměl,“uvedla policejní mluvčí Eva Kropáčová. Platí to i o těch nehodách, kdy zvíře nezůstane na silnici, ale uteče zraněné do lesa. Další možností je oslovit přímo místní myslivecké sdružení, se kterým policie při řešení situace spolupracuje.