ZAČALO TO DOPISEM Z NEBES

všema deseti a baví mě to. Po odchodu do důchodu jsem tuto příležitost neměla. Ale hned jsem byla zklamaná právě těmi přeposílkami a jejich obsahem (většinou). Každý k tomu napíše jednu dvě věty a dost. A to je pro mě nezáživná komunikace.“

O řetězových e-mailech mezi seniory chci napsat už delší dobu, a tak jsem dámu požádal o odpověď na pár otázek. Vyhověla mi.

Jak často vám řetězové e-maily chodí?

„Zhruba jednou za týden, posílá mi je spolužák, kterému je také 76 let. Někdy jich je třeba šest, někdy méně, ale bylo jich už také dvanáct najednou.“O čem se nejčastěji dočítáte? „O přírodě. Takové si ráda prohlédnu a vychutnám. Dále jsou to vtipy – ty nemusím. Spolužákova manželka mi posílá recepty. Ty si prohlédnu, někdy něco vyzkouším, někdy je ani nečtu, protože je lze na netu najít. Také vychytávky, jak co vyčistit v domácnosti. Další témata jsou o Romech, něco o politice. Další přeposílka je od mého přítele, kterému snímá na chatě fotopast vysokou zvěř u krmelce. To se ráda podívám. Je to většinou daňčí a já čekám, kdy se ukáže také nějaký divočák.“

Do jaké míry jsou řetězové e-maily ve vaší věkové skupině populární způsob předávání informací?

„V mém věku už tolik lidí počítač nemá. Ale řetězové e-maily jsou mezi nimi asi populární. Dopisuji si s pěti lidmi a už mi každý nějakou přeposílku poslal. Každému jsem dala najevo, že takový typ komunikace přes počítač nepreferuji. Jsou to středoškoláci a jeden vysokoškolák, ale všichni už jsou v důchodu.“

Nakolik podle vás lidé řetězovým e-mailům věří?

„Myslím, že si názor každý udělá. Mně – co se týče politiky – se něco líbí, něco ne. Vadí mi, že mladí hodně kritizují dobu před revolucí, ale oni ji nežili, kdežto my ano. Já jsem nikdy nebyla v KSČ, manžel byl na vojně u PTP, a přesto mi vadí, když se o té době někdo vyjadřuje, jako bychom žili na stromech. To není pravda, hodně věcí nám vadilo, ale byli jsme do jisté míry spokojeni, protože jsme byli hlavně mladí a nic jiného jsme neměli možnost vidět a zažít, tak proč ten posměch. V době ruské okupace jsme měli ,rusáky‘ za humny, nemohli jsme je vystát. A přesto Putina považuji za rozumného, protože právě tam byla potřeba železná ruka. Po revoluci jsme se přesvědčili, jaký tam byl klondajk a kdože nám to vládnul. Ale jednu přeposílku jsem Co víme o historii dopisů, které si lidé řetězově přeposílají? Je to docela stará věc, na území střední Evropy kolovaly už v šestnáctém století pod názvem Dopis svatého Antonína či později Himmelsbrief – dopis seslaný z nebe. V dopise stálo, že pokud hoxkrátopíšete a pošlete dál, ochrání vás to před morem. nevymazala a s tou se ztotožňuji. Můj vnuk (29 let) prohlásil, že z toho není nic pravda. Musela jsem mu říct, že pravda to je, já v tom žila.“

ČINÍM TĚ ZODPOVĚDNÝM!

Řetězovými e-maily se šíří stokrát vyvrácené nesmysly, že s pomocí Coca-Coly se čistí olejové skvrny na silnici, že feťáci schválně zabodávají jehly do sedaček MHD, a že když e-mail nepřepošlete dalším deseti lidem, tak do týdne zemřete. Často mají i politický podtext, takže můžou ovlivnit rozhodování adresátů u voleb. Strach o zdraví je silná motivace. Velice brzy se v dopisech objevila i motivace finanční: že najdete zakopaný poklad. A když za vlády císařovny Marie Terezie vznikly první loterie, byla novou motivací pro opisování dopisu výhra. Obsah už tehdy praktikoval metodu cukru a biče: pokud dopis opíšeš a pošleš dál, vyhraješ v loterii. Pokud řetězec přetrhneš – hrozí ti smrt.

Čtenářka, s níž si o tom dopisuji, říká, že před letošními prezidentskými volbami návody nebo doporučení, jak má volit, nedostávala. Je to vzácná výjimka, protože dezinformačních e-mailů s cílem poškodit favority kolovala internetem spousta.

Když například na podzim 2016 ohlásil kandidaturu Michal Horáček a náš magazín s ním a jeho ženou pořídil rozhovor, sesypaly se i na naši redakci řetězové e-maily o jeho smyšlené spolupráci s StB, pod kterým i byla podepsána jakási Marcela, která se odvolávala na osobní znalost Horáčkovy rodiny. Horáček tyto výmysly