„Uhasit, ale nepoškodit“
U výjezdové jednotky máme četu, která je rozdělena do dvou družstev. Jedno je svázáno s Pražským hradem a druhé operuje v přilehlých čtvrtích. Vyjíždíme tedy k zásahům i na Malou Stranu, Hradčany, do Dejvic, ale i do Suchdola. Lidé v družstvech se mění. Jeden týden jsou ve vnitřním družstvu, druhý ve vnějším. Minulý rok jsme měli celkem 408 výjezdů. Tím pádem si hasiči stále obnovují svoji pracovní zkušenost. Uvnitř hradního areálu se chválabohu nestává mimořádná událost každý den, ale díky tomu, že zodpovídáme i za vnější okruh, nemůže se stát, že by někdo vyšel ze cviku.
Jak se hasičská práce na Hradě liší od práce běžných hasičů?
Do jisté míry odlišná je. Je potřeba si uvědomit, že naši hasiči se velmi často pohybují v prostorách, kde je nesmírně důležité mít na paměti, jakou hodnotu mají. Je nutné, aby zásah nenapáchal větší škodu než samotný živel.
Znamená to, že máte oproti ostatním hasičům lepší přehled v tom, kterou techniku zvolit, aby památkám neuškodila?
Přesně tak. Snažíme se specializovat na dvou frontách. Tou první a nejcennější jsou samozřejmě lidé. Proto se snažím nové lidi nenabírat, ale vybírat. Tento útvar by měl splňovat určité nadstandardy. Druhou rovinou je modernizace techniky, která musí být efektivní i šetrná.
Jaké jsou další rozdíly mezi hradními a běžnými hasiči?
Máme třeba chemickou službu, která je schopná reagovat na případné nebezpečí, ať z oblasti čistě chemické, radiologické, či biologické. Specifikem je i naše jednotka čestné stráže, která vykonává ceremoniální povinnosti v případě těch nejdůležitějších událostí v rámci celého sboru. Nicméně máme s běžnými hasiči i hodně podobného, protože jezdíme i ke klasickým zásahům.
Jakou konkrétní techniku pro práci na Hradě potřebujete?
Máme tady kromě zmíněného chemického vybavení třeba zařízení Cobra, které je pro nás velmi důležité. Pracuje totiž na principu vysokého tlaku vody, který pomocí abraziva dokáže řezat materiál. Tenký paprsek se dostane i skrz ocel nebo beton. Výhoda je v tom, že je možné bez přítomnosti živého člověka za překážkou uhasit oheň s minimálním množstvím vody. Na Hradě jsou místa, kde je možné toto využít jako velice šetrný způsob zásahu.
Kdy naposledy na Hradě hořelo?
Na tuto otázku s oblibou odpovídám, že naštěstí dlouho ne. Pražský hrad je totiž velmi dobře zabezpečen elektronickou požární signalizací. Proto máme poměrně dobrý přehled, děje-li se problém. Tím, že je na Hradě značný pohyb osob a personálu, tak je riziko nekontrolovaného požáru, který by měl dost času na to, aby se šířil, naštěstí dost malé. Poslední velký požár byl na Belvederu před skoro třiceti lety. dnů měli šestadvacet zásahů v areálu Hradu a okolí. Od spadaných stromů přes odtržené kusy střech a vypadané tašky až po vyvrácená okna. V jeden moment byl nápor větru tak extrémní, že jsme museli uzavřít areál.
Minulý týden jste dostali novou cisternu, které žehnal kardinál. Proč se hasičskému autu žehná?