Proč se bojíme slova Czechia
Při stém výročí vzniku Československa mohl stát na olympiádě připomenout světu, že Czechoslovakia už sice není, ale že po ní nezůstala jen Slovakia, ale i Czechia, a ne nějaká „Šeková republika“.
Bývalá československá Česká republika. Tak bychom se asi mohli po vzoru bývalé jugoslávské republiky Makedonie jmenovat, protože Československo byla dobrá značka. Pravda, Makedoncům jméno vnutily evropské státy kvůli Řecku, které je přesvědčeno, že jméno Makedonie patří Řekům. Ale o tom psát nehodlám, chci jen upozornit, že na úvod olympijského ceremoniálu jen Makedonci se svým dlouhým názvem státu trumfli naši výpravu za cedulí s Czech Republic.
Naši sportovní a političtí představitelé opět propásli příležitost ukázat světu naše krátké a dobře zapamatovatelné geografické jméno – Czechia. A tak jsme se zase prezentovali jako Česká republika, i když republik existuje ve světě přes 150. A ano, vedle té nešťastné Makedonie se k republice hrdě přihlásilo ještě Moldavsko.
To má aspoň důvod – chce se odlišit od rumunské oblasti stejného jména. Ale na rozdíl od našeho jména je v moldavském originále i v angličtině geografické jméno – Moldova (proto Republic of Moldova), takže se nic neděje. Jenže v tom našem politickém názvu geografické jméno není, jen adjektivum Czech, tedy „česká“, které má stejný tvar, ať už ho vytvoříme od podstatného jména Čech, nebo Česko. A když vypustíme republiku, spousta lidí podlehne dojmu, že se naše země jmenuje Czech. Ostatně s ohledem na stejnou výslovnost „ček“slov Czech i check (šek) si mnozí řeknou: Kde asi ta divná Šeková republika leží? Nejspíš někde v Africe. Když se může nějaká země jmenovat Čad, tak proč ne Šek.
Jako politický geograf nechápu, proč naše sportovní reprezentace tak lpí na tom, abychom se nesmyslně prezentovali na mezinárodním fóru jako nějaká „banánová republika“, a ne pod jasným a výstižným geografickým jménem. Proč Slováci nebo Poláci mohou jít za cedulí s geografickým jménem Slovakia či Poland a Češi se musí „chlubit“, že mají republiku?
Odpověď je jasná, protože jejich politici vědí, že geografické jméno je historicky neutrální a je jedno, jestli země byla královstvím, nebo republikou, nebo ji dokonce na čas pohltily jiné země. Proto geografické jméno také používají a hrdě propagují i obchodní značky typu Made in Slovakia. Nebo už někdo viděl značku Made in Slovak Republic?
Jenže naši politici sice vědí, že cizojazyčné formy se vytvářejí nezávisle na češtině, ale stále nejsou schopni prosadit, abychom se i my sami prezentovali světu pod geografickým jménem, a to zejména v mezinárodní angličtině. A abychom jasně řekli, že už nejsme Československo (Czechoslovakia), ale Czechia. Nebo se jim to zdá příliš krátké a chybí jim další pokračování jména?
Když už se ta Slovakia vydala svou cestou, tak to musíme nahrazovat republikou? Někomu možná chybí i to adjektivum socialistická – vzpomínáte, jak se místo Polska obřadně říkalo Polská lidová republika nebo Československá socialistická republika?
Tyto lidi by možná nejvíce uspokojilo to jméno odkazující na Československo. Ale i v praxi a ekonomicky nepříliš schopní komunisté pochopili, že značka Made in Czechoslovakia je praktičtější než Made in Czechoslovak Socialist Republic. Jenže ti naši postkomunističtí politici si stále neuvědomují, že každá značka se musí i propagovat, aby bylo jasné, ke komu se vztahuje. Jenže i po čtvrtstoletí existence Česka nadepíše analytik České spořitelny svůj článek v Lidových novinách slovy 25 let Made in Czech!
Ostudné bylo, že už naši „zlatí hoši“z Nagana měli na dresech místo Czechia slovo Czech, tj. Čech nebo český. To bylo pět let po rozdělení Československa. Ale napsat něco podobného po 25 letech je naprostá nehoráznost. Že si s takovým přístupem spousta lidí ve světě myslí, že Czech je anglický tvar geografického jména Česko je smutné, ale lze to pochopit. Prostě oddělí „republic“a mají krátké jméno. Že toto prznění jména státu dovolí političtí představitelé naší země, je trapné a skandální současně. Místo toho, aby využili nejrůznějších sportovních příležitostí pro propagaci jména Czechia, tak nechají sportovní svazy, aby jejich sportovci vystupovali v dresech s politickým jménem státu – ve stylu velkým písmem CZECH a malým Republic podél písmena H. Další kumštýři vymysleli označení CZECH TEAM, čímž zase evokují představu, že naše země se jmenuje Czech.
A sportovní komentátoři budou zase divoce „českotýmovat“, aniž si uvědomí, že českým týmem jsou i legendární STS Chvojkovice-Brod. A tak uslyšíme, že „český tým“hraje s Kanadou, Švédskem či Ruskem. A stát, který sportovce financuje, takovou antipropagaci benevolentně přehlíží.
Měli jsme ideální příležitost ukázat světu, že už víme, jak se anglicky jmenujeme. Aby věděli, komu patří jméno Czechia v atlasech, protože na mapách se používají jména geografická. A při stém výročí vzniku Československa jsme mohli připomenout světu, že Czechoslovakia už sice není, ale že po ní nezůstala jen Slovakia, ale také Czechia, a ne nějaká „Šeková republika“. Po 25 letech samostatné existence si naše země zaslouží, aby politická reprezentace státu konečně prosadila smysluplnou propagaci jejího jména. A to bez ohledu na to, jestli se to někomu nelíbí. Jméno Czechia v angličtině objektivně existuje a používá se. Tak se k němu konečně i my sami hrdě hlasme.
Na olympiádě jsme měli ideální možnost ukázat, že víme, že se anglicky jmenujeme Czechia.