U Masarykova nádraží se našly artefakty ze 14. století
Na procházku podivuhodnými zákoutími zmizelé V. čtvrti se dnes lze vydat jen na stránkách knih nebo prostřednictvím starých kreseb a fotografií. Přesto jde o pozoruhodnou pouť, kde se literární a snové postavy prolínají s reálnými osobami a figurkami ghetta. V Pražských
Artefakty i z doby založení Nového Města Karlem IV. ve 14. století našli archeologové v oblasti u Masarykova nádraží. Průzkum provádějí odborníci z firmy Archaia Praha od loňského listopadu kvůli připravované stavbě projektu skupiny Penta. Na místě budou pracovat do konce dubna.
„Nálezů zatím máme na 270 banánových beden,“řekl Martin Vyšohlíd, který průzkum vede. Naprostou většinu artefaktů jako obvykle při podobných výzkumech tvoří zlomky keramických nádob či kachlů. Zachovaly se i celé kusy, například kachel se znakem Nového Města či s humorným motivem, který
Ghetto sice působilo jako literárně silné téma, městský fyzik (hygienik) Jindřich Záhoř to však viděl jinak. zobrazuje váženého měšťana, ale při obrácení vzhůru nohama šaška. Na zlomku kachle se také dochoval podpis Víta Vidláčka, což byl známý pražský hrnčíř ze 16. století. Mezi další nálezy patří například takzvaná berounská keramika, populární mezi pražskými měšťany i šlechtou od druhé poloviny 16. do první třetiny 17. století.
Samostatnou kapitolu tvoří věci, které tehdejší Pražané vytrousili při návštěvě zahrad. „Podle dýmek, které jsme nacházeli, si sem lidé chodili zakouřit. Podle růžence či krucifixů, které jsme také nalezli, sem možná také chodili spočinout k modlitbě,“uvedl archeolog. Mezi Katastrofálně přelidněný a nemocný Josefov se musel změnit. Po polovině 19. století přesahovala úmrtnost v této čtvrti 30 procent. Například na Starém Městě to bylo 18 procent. Na hektaru se v Josefově tísnilo 1 800 lidí, na Novém Městě žilo 575 osob. „Nač cestovati daleko na východ, když nejzanedbanější kout Stambulu nalézti lze uprostřed hlavního města Království Českého,“popsal stav V. čtvrti časopis Zlatá Praha.
Soutěž na regulační plán asanační oblasti proběhla již na konci 80. let 19. století. Příslušné zákony prošly parlamentem roku 1893. Poté došlo k rozdělení čtvrti do několika asanačních skupin. V první etapě zmizelo dvě stě domů. Nahradilo je několik desítek novostaveb. Vystěhovaní obyvatelé V. čtvrti hledali nový domov podle svých finančních možností. Ti nejchudší se stěhovali na dělnická předměstí jako Žižkov, Karlín a podobně. Platnost asanačních zákonů byla prodlužována až do roku 1943. další podobné nálezy patří medailonek s Pannou Marií Svatohorskou a svatým Ignácem. Z drobných předmětů pracovníci objevili například pinzetu, nůž, kostěný spouštěcí mechanismus z kuše nebo mince.
Archeologové však našli i dělové koule a střepiny z granátů. Jedná se zřejmě o pozůstatky třicetileté války či konfliktů s Pruskem v 18. století, kdy armády Fridricha II. v roce 1757 za sedmileté války oblehly a bombardovaly Prahu.
Odborníci pracují na ploše zhruba 6 000 metrů čtverečních, kterou ze severu ohraničuje ulice Na Florenci, z jihu nádraží a z východu zbytky hradeb. (ČTK)