Chystá se stavební superúřad
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová zvažuje zřízení Nejvyššího stavebního úřadu.
Jedno centrální místo, jednotná metodika. V budoucnu už by se nemělo stávat, že v jižních Čechách stavbu povolí, kdežto na Moravě ne. Úředníci navíc nebudou pod vlivem obcí a měst, a tudíž jim nemá hrozit střet zájmů.
Řešením zmíněných komplikací má být Nejvyšší stavební úřad, o jehož zřízení uvažuje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Uvedla to v rozhovoru pro MF DNES.
„Úřady by zůstaly ve svých územích, jenom by nebyly pod vlivem samosprávy, ale kompletní státní správa v regionech by byla koordinována z jednoho místa. Jakmile do systému vnesete další prvek, stavební úřady se chovají velmi rozdílně,“vysvětlila ministryně.
„Cílem by mělo být odebrání působnosti na úseku územního plánování, územního rozhodování, stavebního řádu a vyvlastnění,“upřesnilo později tiskové oddělení ministerstva.
Resort už nový stavební zákon připravuje, ministryně by ho ráda prosadila v tomto volebním období. „Pokud zůstane menšinová vláda, zvládneme to,“věří si Dostálová.
Smysl nového superúřadu vidí ministryně hlavně ve zjednodušení výkonu státní správy. Navíc podle ní úředníci budou rozhodovat více ve prospěch občanů a méně ve prospěch vedení města. „Ze strany stavebního úřadu dochází k takovým rozhodnutím, která jsou v souladu se zájmem volených zástupců (vedení města, pozn. red.), nikoliv prostého občana,“tvrdí.
Ministryně upozorňuje třeba na paradoxní situace, kdy město žádá o stavební povolení, o němž rozhodují jím placení úředníci. Tato „systémová podjatost“se navíc mnohdy „zneužívá“i k blokaci staveb, jako jsou dálnice či silnice, nebo si tak vyřizují účty mezi sebou třeba naštvaní sousedé.
Kritici: Úřad je nesystémový
Stavební úřady má nyní na starosti právě ministerstvo pro místní rozvoj. Výkonný ředitel kanceláře Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal se však domnívá, že ministerstvo na tuto roli rezignovalo.
„Návrh na vytvoření stavebního superúřadu předložilo ministerstvo už v roce 2013 a již tehdy bylo toto řešení odmítnuto řadou připomínkových míst jako nesystémové,“namítá Drahovzal a dodává, že nový úřad by byl navíc v rozporu se současným modelem, tedy samosprávou měst a přenesenou působností státní správy. Nejdřív by se tedy mělo podle něj zrušit současné nastavení a teprve pak přijímat systémové řešení.
Podle ředitele pražského Institutu plánování a rozvoje města Ondřeje Boháče záleží na tom, jaké by měl centrální stavební úřad kompetence. „Je třeba odlišovat územní plánování a vlastní povolování staveb. Územní plánování musí být specifické dle potřeby města či obce, naopak povolovací procesy staveb jednotné,“uvedl Boháč.
„Systémovou podjatost“je podle Drahovzala důležité vyřešit, šlo by to ale prý i jinak. „Dá se upravit změnou místní příslušnosti tak, aby ve stavebním řízení pro obec nerozhodoval vlastní stavební úřad, ale stavební úřad nadřízeného orgánu. Na konci pyramidy by bylo nutné zřídit jen odvolací orgán,“říká Drahovzal.
Současný systém propojení samosprávy obcí a státní správy není dobrý podle starosty Dolních Břežan a bývalého středočeského radního pro místní rozvoj Věslava Michalika. V jeho obci se totiž stalo, že úředník pochybil, stát byl žalován a spor prohrál. Pokuta však šla na vrub obce. „Dolní Břežany nedávno státu zaplatily 1,7 milionu za pochybení úředníka v roce 2000. Za výkon státní správy by měl ručit stát, ne občané obce či města,“myslí si Michalik.
„Obíhat“má stavební úřad
Centrální řízení stavebních úřadů není jedinou změnou, kterou by nový stavební zákon mohl zavést. Dostálová chce také snížit počet povolovacích míst, kterých je více než čtyřicet. Jednoduše řečeno, chce-li investor stavět, musí si souhlasná stanoviska – třeba od památkářů, povodí či hasičů – sehnat sám. Nově by se odpovědnost za „obíhání“přenesla na stavební úřad. „Naším cílem je jedno povolovací místo a jedno rozhodnutí,“říká Dostálová.
Drahovzalovi se tato varianta jako stavebníkovi líbí, jako starosta však nevidí zrychlení řízení, které se dlouhodobě slibuje. „A pokud dojde k potřebě vysvětlit záměr, kdo bude tento krok činit?“namítá.
„V takovém případě si musí stavebník s dotčeným orgánem projednat, v čem a proč je problém. To za něj stavební úřad udělat nemůže,“vysvětluje ministryně.
Nápad na zjednodušení vítá i Boháč, ale doba povolovacího procesu, která je v Česku extrémní, se tím ani podle něj nezkrátí. „V žebříčku Doing Business se v délce trvání vyřízení stavebního povolení umisťujeme tradičně okolo 130. místa, těsně před Bangladéšem,“říká. Slučování procesů bez snížení množství razítek podle něj nebude mít valný efekt. „Je jedno, jestli pětkrát běžíte 110 metrů překážek, nebo jednou 550 metrů překážek – v obou případech musíte překonat celkem 50 překážek. A právě tohle číslo se musí snížit, to je klíč k rychlejšímu a efektivnějšímu procesu,“uzavírá Boháč.