Klaus ml. chce zrušit povinnou školku
Každý týden nový zákon, slibuje Václav Klaus mladší legislativní smršť ve školství. Nadsázka to je jen mírná. Tento týden má vláda na programu projednávání první novely školského zákona, kterou připravil, další dokončuje.
Nejde mu však o zavádění novinek. Naopak. Chce postupně demontovat zákony, které parlament přijal v minulém volebním období. Zejména povinnou školku pro pětileté děti a záruku místa ve školce pro děti dvouleté. A také nepopulární pamlskovou vyhlášku.
„Do roku 2004 jsme neměli žádný školský zákon, přesto jsme učili a rozdávali vysvědčení. Nyní má školský zákon přes 400 stran a učitelé a ředitelé toho mají tak akorát,“zdůvodňuje plánované legislativní tažení Václav Klaus ml. Zrušit chce prakticky vše, co ke školskému zákonu přibylo od roku 2010.
Jako předseda školského výboru Poslanecké sněmovny na konci ledna předložil spolu s ostatními poslanci ODS první změnu. Otestovat ochotu parlamentu hlasovat proti zákonům, které prosadila minulá vláda, chce na mateřských školách.
Konkrétně hodlá zrušit povinnou předškolní docházku pro pětileté děti a také povinnost obcí zajistit „svým“dětem místo ve školkách. To, že by se tato povinnost měla od roku 2020 týkat i dvouletých dětí, narazilo už předloni na značnou kritiku, prezident zákon dokonce vetoval. Přesto ho Sněmovna přehlasovala. Teď to vypadá, že by proti němu mohli hlasovat i poslanci těch stran, které ho před dvěma lety podpořily. A tím Klaus skončit nechce. Už připravená je novela financování regionálních škol, kterou Klaus od počátku kritizuje, nahnuté to má třeba i pamlsková vyhláška. Že si pro začátek zvolil předškolní vzdělávání, je logické. Povinná předškolní docházka i školka pro dvouleté měly mnoho kritiků už v době, kdy se o nich hlasovalo. Nelíbila se některým odborníkům, podle nichž mají být dvouleté děti doma s matkou, učitelkám s obavami, že se jejich třídy zaplaví batolaty, i obcím, na něž nově spadla povinnost dětem školku zajistit. A novinka se nelíbí ani části nově zvolených poslanců. „Povinná školka je v této podobě zbytečná administrativní zátěž, zvlášť s ohledem na to, že se dá snadno obejít domácím vzděláváním. Je to také další povinnost pro obce, kterou stát zavedl a nedal jim možnost ji vyřešit,“říká Petr Gazdík (STAN), který se pod návrh novely spolu s poslanci za ODS podepsal.
Opozice i část ANO
Klaus už vedle Starostů získal i TOP 09 nebo Piráty. „Už jsme s ním o tom mluvili. Co se týče plošně povinné školní docházky, s tím souhlasíme, měli jsme to i ve volebním programu,“říká Lukáš Bartoň z Pirátů. O tom, jak staré dítě školka přijme, by podle nich mělo rozhodovat její vedení. Pro zrušení povinné školky je i TOP 09. „Nesouhlasili jsme ani s povinností přijímat dvouleté děti, mělo by to být podle kapacity a možností školky,“přidává se topkař František Vácha.
Důležitý bude postoj poslance za hnutí ANO. Jednání o Klausově návrhu je teprve čeká. Není vyloučeno, že ho velká část klubu podpoří. „Převažuje názor, že by to neměla být z pohledu ředitelů školek povinnost, nýbrž jen možnost. Navíc je to velká ekonomická zátěž pro obce,“říká poslanec za ANO Karel Rais.
Ostatně právě s ohledem na zájmy obce novelu v polovině roku 2016 vetoval prezident, ale tehdejší parlament (včetně poslanců vládního ANO) jeho veto přehlasoval.
„Vnímám to jako laciné politické gesto. Už v roce 2016 bylo v mateřských školách 45 tisíc dětí mladších tří let, byla to druhá nejpočetnější věková skupina po předškolácích. Zajištění míst ve školkách pro tyto děti mělo 80procentní podporu veřejnosti,“říká Kateřina Valachová z ČSSD, která ještě jako ministryně školství obě povinnosti před necelými
dvěma lety prosadila. Argumentuje masivními dotacemi do kapacit školek či posílením učitelských úvazků. Stát by se podle ní měl ve školkách zaměřit na podmínky všech dětí, nejen těch nejmladších.
Poslanci, kteří proti dvouletým ve školkách budou hlasovat, podle ní vycházejí vstříc hlavně velkým obcím, které mají dost prostředků případné potíže s kapacitou školek vyřešit. S tím třeba Gazdík, bývalý starosta Suché Lozi se sotva dvanácti sty obyvateli, nesouhlasí. „To si nemyslím, je to i problém malých obcí,“uvedl poslanec.
Spor bude o školkovné
Klaus v novele navrhuje také úpravy ve školkovném. Od roku 2005 ho rodiče předškoláků neplatí, podle Klause by mělo být na jednotlivých školkách, zda ho budou vyžadovat. „Nevidím důvod, když jako platím za čtyřleté dítě, proč bych měl o rok později školkovné přestat platit,“říká Klaus. Školky by tak podle něj získaly miliardu navíc.
Peníze podle odučených hodin
Novela ještě ani neprošla školským výborem, a Klaus už svým kolegům předkládá další návrh, který by v podstatě zrušil zákony prosazené exministryní Valachovou.
Tedy její zásadní změnu ve financování škol. Zjednodušeně – peníze se školám budou posílat nikoli podle počtu žáků, ale podle počtu hodin, které odučí.
Jenže podle Klause na tom prodělají dobré školy, které umějí přitáhnout zájem dětí a rodičů. Vláda reformu schválila v červnu, školy by podle ní měly dostávat peníze od příštího ledna, ministerstvo v tuto chvíli finišuje s přípravou prováděcích vyhlášek.
Pro začátek nyní ODS navrhuje odložený start a o reformě veřejnou diskusi.
Posunutí termínu by se pravděpodobně líbilo řadě ředitelů škol, kteří stále ještě nemají v ruce všechny podklady, podle kterých by si mohli udělat jasný obrázek, jak přesně bude za rok vypadat jejich rozpočet. „Posunout platnost o rok nebo dva je podle mě rozumný požadavek,“říká na základě setkání s řediteli části moravských škol Rais.
Pro zrušení reformy bude možná ODS hledat podporu obtížněji. Rozhodně nemůže počítat s hlasy malého poslaneckého klubu STAN, kteří od ní očekávají, že pomůže krajům a obcím utáhnout financování škol především v malých obcích.