Šokující zlato
Talent, úkaz, dříč. Unikátní story Ester Ledecké ukazuje, že nemožné neexistuje.
Tak dlouho nedokázal žádný Čech ani Češka získat olympijské zlato z alpského lyžování, až musela přijít dívka, která se proslavila na snowboardu.
Ester Ledecká o víkendu stvořila jeden z nejméně uvěřitelných příběhů dějin zimních her. Nikdy předtím nestála na stupních vítězů ani při Světovém poháru – a náhle s vysokým startovním číslem 26 získala olympijské zlato v super-G. Všichni již gratulovali vedoucí Rakušance Veithové, ale pak se prořítila tratí ona. A vyhrála. O jedinou setinu sekundy! „Můžete mi někdo říct, co se to děje?“ptala se za cílem Ledecká.
A všichni ostatní s ní. Ze sobotní české zlaté jízdy se stal hit, který podporuje spousta detailů; třeba to, že je dcerou známého zpěváka Janka Ledeckého a vnučkou hokejového šampiona Jana Klapáče.
Ledecká si s pírkem ve vlasech došla pro šokující zlatou medaili. Už to, že jako první žena startuje na jedné olympiádě ve dvou různých sportech, je přelomové. A nejlepší na tom je, že by v sobotu mohla získat další zlato – na snowboardu.
Ledeckou už nyní sponzorují firmy jako Coca-Cola, Visa či Adidas, má potenciál stát se jednou z největších sportovních hvězd země. A rozhodně je tváří kromobyčejně úspěšné olympiády. Česko získalo šest medailí, naposledy bronz rychlobruslařky Karolíny Erbanové.
Nad všemi však ční její triumf z říše snů.
Miroslav Němý reportér MF DNES v Čongsonu
e všech slov, která kolem nás v ten bláznivý zlatý den zazněla, mi nakonec přijdou nejvýstižnější tahle. Pronesl je věčně usměvavý servisman Petr Kouřil řečený Olsen: „Jak znám Ester, ona ještě neskončila.“
Protože pokud pro někoho neexistují limity, je to právě 22letá Češka, která šokovala olympiádu.
Ester Ledecká má zlato – nikoli ovšem ze snowboardu, v němž je světovou šampionkou a hegemonkou, nýbrž z alpského lyžování ze super-G. Ve své výsostné disciplíně na „prkně“pak může v sobotu přidat druhý triumf na zimních hrách; každý v jiném sportu. Otázka je jasná. Jak se tohle může stát? „Ester, díky, že to s tebou můžeme prožívat,“říkal Ondřej Bank, její lyžařský kouč. „Bylo to neuvěřitelné. Ale vždycky je všechno možné.“
Za podmínky, že máte k ruce někoho zcela mimořádného.
Ester Ledeckou.
Já bych na to neměl
Základy jejího příběhu už zná většina krajanů. Dcera muzikanta Janka a krasobruslařky Zuzany. Učila se doma, vyrůstala na sjezdovkách. Talent, který vyvažujete diamanty. „Když jsem ji viděl poprvé jako malou, bylo mi to hned jasné. Po prvním tréninku jsem věděl, že je výjimečná,“dodává Tomáš Bank, Ondřejův starší bratr.
A tak závodila a vítězila. Každým pórem vstřebávala všemožné sporty. Splnila smělý cíl, že po snowboardové premiéře v Soči vyjede v Pchjongčchangu i na lyžích. Vyjede? Ona vyhrála! Jak se to může stát? Vlastně je to překvapivě jednoduché. Je jiná – a výjimečná. Fyzicky i myslí. Tomáš Bank dokázal jako kouč vytáhnout bráchu Ondřeje mezi elitu, k olympijské medaili mu před čtyřmi lety chyběl krůček. A Ondřej zopakuje: „Vždycky je všechno možné, akorát to stojí hodně slz, potu a všeho dalšího. Ester tomu dává neuvěřitelně moc. Když ji vidím, tak si myslím, že bych to nedokázal. Že bych na to neměl.“
Vítejte v jejím podivuhodném světě.
Ani kapka energie nazmar
Začněme u tělesna. Fyzioterapeut Jakub Marek kočuje s Ledeckou většinu roku. Je fyzicky výjimečná? „Rozhodně ano,“říká. „Ostatní holky jsou trošku větší, ona má hubenou postavu. Ale perfektně osvalenou. Částečně je to dar, částečně se to musí cvičit.“
Její tréninkový program připomíná excelovou tabulku z velké účtárny před výplatou. „Škoda, že den není nafukovací,“posteskne si pravidelně. Kromě lyží a snowboardu „žere“windsurfing, oblíbila si kickbox, plážový volejbal. Baví ji hokej.
Do toho přidává hodiny a hodiny poctivých cvičení; především na bedra, která ji tak trápila v Soči, že spolu s profesorem Pavlem Kolářem odvraceli hrozící konec kariéry. Jádro těla posiluje každý den, pořád dokola.
„Především je strašně moc silná,“říká Marek. „A tím pádem dokáže všechny pohyby udělat tak, jak se jí řekne. Využije veškerou energii k tomu, aby získala rychlost a sílu. To je u Ester jedna z podstatných věcí.“
Je čas se posunout na sníh.
Informace? Sem s nimi!
Když Ledecká pádila za zlatem v superobřím slalomu, letělo jí hlavou: „Ježišmarjá. Tady Tomáš nebude spokojený. A tady Ondra.“
Bankové jí vytyčili dokonalý plán. „Rychlostní disciplíny jsou o tom, abyste vymysleli optimální lajnu,“ říká Tomáš. „Tím není řečeno, že se jí závodník bude držet. Ale Ester je tak fyzicky nabušená, že to zvládne.“
Ondřej, proslulý lyžařský bonviván s dredem vyčuhujícím zpod helmy, si libuje s ním. Vypadá to jako hotové naprogramování k výhře. Jako trenérský sen.
„Je to fakt, a proto mě to baví,“říká Ondřej Bank. „Ona informace chce, hltá je, vnímá. Proto nejsem s dětmi doma a jezdím s Ester po světě. Cítil jsem něco výjimečného a ta práce mě naplňovala. Přišlo mi, že tam je něco, proč má smysl to dělat.“
Abyste se dostali na takovou úroveň, musíte zároveň mít cosi, čemu lyžaři říkají cit pro sníh. Další z darů, specifický typ nadání.
Je potřebný, ale olympijskou šampionku z vás ještě neudělá. „Ester má spoustu věcí, kterými se liší od ostatních. Cit pro sníh je strašně důležitý, ale má ho i spousta dalších holek. Ona k tomu přidává ještě něco navíc,“vypráví servisman Kouřil.
Což je ta poslední zastávka. Její mysl.
Limity pořád posouváme
Co si představit pod spojením „něco navíc“? Ať Kouřil pokračuje: „Z mého pohledu taková zvláštní sympatická tvrdohlavost a to, jak svědomitá je v každém detailu.“
Hovoříte-li opakovaně s lidmi okolo Ledecké, tohle se opakuje nejčastěji. Proto šokovala všechny – diváky, soupeřky, novináře, funkcionáře – a dokázala to, co před ní žádný Čech či Češka.
„Fakt tomu dává úplně všechno