Lež a neotravuj! Děs v léčebnách seniorů

MF DNES zdokumentovala případy, kdy léčebny dlouhodobě nemocných udělaly z pacientů bezmocné lidi. Vyplatí se jim to, za „ležáka“dostanou až o 250 korun denně navíc.

Iva Bezděková reportérka MF DNES

Devadesátiletou Marii Hladíkovou převezli loni v červnu do LDN v Novém Bydžově. Ač trpí Alzheimerovou chorobou, byla tehdy ještě čiperná a aktivní. Dokonce až příliš čiperná. Poté, co se snažila opakovaně utéct domů, nasadili jí lékaři sedativa, po kterých přestala chodit sama na toaletu a stal se z ní nemohoucí „ležák“.

„Dávali jí plenky, i když měla vůli chodit sama na záchod. Plínku si strhávala a přelézala pelest postele. Chtěla, aby jí někdo pomohl na záchod. Jenže to bylo pro personál obtěžující. Tak jí nasadil lékař sedativa,“líčí její dcera Marie Klapšťová.

Dnes její matka bydlí v Domově pro seniory v Chlumci nad Cidlinou a opět se o ni bojí. Reportérka MF DNES se společně s ní vypravila na návštěvu a na vlastní oči viděla, že bez pomoci příbuzných se s třesoucíma rukama za celý den nenapije a nenají. Lahve s pitím stojí netknuté u postele a druhý den se vylévají. Bezmocný ležící starý člověk, kterému je zle, pak marně volá o pomoc, protože nedosáhne na zvonek.

Hrozné zkušenosti mají lidé i s léčebnou dlouhodobě nemocných v pražských Vysočanech. Rodinná přítelkyně Hany Řezníčkové se tam dostala po zlomenině klíční kosti. „Místo doléčování ji dali plenkové kalhotky, ačkoliv s pomocí by mohla na WC. Bylo to pro ni velmi ponižující a nechápala, proč to po ní chtějí. Co hůř, nedozvonila se tři hodiny na personál, aby jí kalhotky vyměnil,“říká Řezníčková.

Vše je v pořádku, tvrdí LDN

Děsy z péče o svého přítele má také Jitka z Orlové. Do tamní LDN se Štefan dostal po banálním úrazu. Nikoho by nenapadlo, že se po pár týdnech změní v člověka, kterému vezmou veškerou důstojnost. Dnes bezmocně leží na posteli, na rukou má připevněné rukavice, které stěží sám sundá. Ačkoliv měl vůli sám chodit na WC, dostal plenu. „Běžně ho nechají ve vlastních výkalech ležet několik hodin denně,“popisuje jeho družka Jitka. Stěžuje si, že kvůli nedostatečné hygieně má velké kožní problémy, a tak mu ruce zabalili do velkých rukavic, aby se neškrábal a neobtěžoval personál.

Vedení uvedených zařízení špatné zacházení s pacienty popírá.

„Zásadně odmítáme tvrzení, že bychom pacientům podávali tlumivé léky z důvodu snížení jejich přirozené aktivity,“uvedl zástupce primáře LDN Nový Bydžov Eutym Mátis.

Brání se i LDN Orlová. „Používáme ochranné návleky na ruce v případě, že hrozí sebepoškození pacienta. Hygienická péče u nesoběstačných pacientů se provádí vždy pod dohledem a s dopomocí personálu dle potřeby,“sdělila Radmila Fleischerová z vedení léčebny. Vysočanská LDN na dotazy MF DNES neodpověděla.

Stížnosti některých příbuzných pacientů už řeší právníci. „Obrátili se na mě pozůstalí po pacientovi, který na doléčovacím oddělení v Brně dostal chybnou medikaci. Některým pacientům personál odebíral komunikační zařízení, které slouží k přivolání pomoci,“říká advokát David Záhumenský.

Podle geriatrů může za tento stav i systém financování. „Zařízení, které z pacienta dělá bezmocného člověka, dostane víc peněz než to, které s pacientem pracuje. To je absurdní,“upozorňuje šéfka České geriatrické společnosti Iva Holmerová. Potvrzují to konkrétní čísla od pojišťoven, která má MF DNES k dispozici.

Zatímco za pacienta, který je částečně soběstačný, dostane zařízení zhruba 1 506 korun denně, nemohoucí a inkontinentní pacient stojí pojišťovnu až 1 752 korun. Za každého „ležáka“s plenami tak dostanou denně zhruba o 250 korun víc. U léčebny s 60 lůžky dělá tento rozdíl téměř půl milionu korun měsíčně. Ministerstvo zdravotnictví přesto považuje současný systém za správný a měnit ho nechystá. „Tento mechanismus je logický, jelikož náročnost zdravotní péče se může u různých pacientů výrazně lišit a při jedné sazbě by poskytovatelé mohli mít motivaci vybírat si méně náročné pacienty,“ říká mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Podobná situace je v domovech pro seniory. Ty jsou sice oficiálně sociálním zařízením, ale drtivá většina lidí tam potřebuje nepřetržitou zdravotní péči. Ani tato zařízení nikdo nemotivuje k tomu, aby zaměstnanci ležící seniory zvedali. „Pojišťovny s nimi skrblí o každý groš, takže je motivují neléčit,“upozorňuje Holmerová. Domovy pro seniory dnes bojují především s nedostatkem personálu. „Neadekvátní platové ohodnocení zpětně přitahuje do oboru pracující, kteří by jinde zaměstnání sháněli těžko. Zařízení tak nemají kvalitní kandidáty na výběr,“poznamenává Taťana G. Brzobohatá, která je patronkou nadace pečující o seniory.

Těch, kdo chtějí pracovat s nemocnými starými lidmi, je tak zoufale málo. „Sestry a pečovatelky absolutně nestíhají, jsou často demotivované a vyhořelé,“říká lékař ostravské záchranky Vít Mareček. Upozorňuje, že v některých domovech je situace kritická.

Podle lékařů by domovy pro seniory měly dostat statut zdravotnického zařízení, protože drtivá většina seniorů je nemocná a potřebuje nepřetržitou pomoc. „Dnes dochází do těchto zařízení lékař jednou denně, nejčastěji dopoledne. Ale zdravotní stav lidí se zhoršuje večer a v noci, kdy jsou v domově převážně jen pečovatelky,“říká doktor Mareček.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že bude situaci řešit. V současné době prý chystá společně s ministerstvem práce a sociálních věcí nový návrh legislativy, který má dlouhodobou péči řešit.