Česku ubudou peníze. Unie přidá jiným na migraci
Luboš Palata zvláštní zpravodaj MF DNES v Belgii
Česká republika zvyklá na mnoho desítek miliard každoročních dotací z Evropské unie by se měla začít připravovat na menší dietní kúru.
Včerejší summit Evropské rady, na němž se začal projednávat nový sedmiletý rozpočet na roky 2021–2027, totiž ukázal, že vůle zacelit v rozpočtu díru po odchodu Británie a do rozpočtu ještě něco přidat je menší, než se ještě nedávno zdálo. Připravenost dát do unijního rozpočtu více, než dosud dávaly, vyjádřily z velkých plátců jasně jen Německo a s výhradami Francie, naopak Nizozemsko, Dánsko nebo Rakousko přidávat nechtějí.
„Chceme silnou Evropskou unii, ale také takovou, která by byla šetrná a co nejštíhlejší,“říká rakouský lidovecký kancléř Sebastian Kurz.
Český premiér Andrej Babiš v tom však zásadní problém nevidí. „Můžeme se bavit o navýšení českého příspěvku do rozpočtu Unie,“nabídl Babiš. Sám připouští, že Praha nemusí mít po roce 2021 z EU tolik peněz, na kolik je dnes zvyklá. Důležitější podle něj je, aby Česko samo rozhodovalo, jak s penězi z EU naloží. „Nechceme, aby nám Brusel říkal, na co máme používat kohezní (unijní) fondy. Ale abychom to byli my, kteří to řekneme,“uvedl Babiš v Bruselu.
„Dvacet dva procent fondů bylo nyní určeno na ‚měkké programy‘, tedy na sociální programy. A to bylo (Bruselem) určeno v době, kdy jsme měli nezaměstnanost devět procent, dnes máme 2,6 (procenta),“uvedl včera premiér Babiš jako jeden z příkladů, proč by rozhodování Prahy o využití fondů mohlo být ku prospěchu věci.
Téměř shodný názor zastával na summitu i slovenský premiér Robert Fico. Podle něj by Slovensku pomohlo, kdyby peníze ze sociálních programů mohlo přesunout například na výstavbu dálnic či železnic.
Nejde ale jen o celkovou výši unijního rozpočtu, kde se zdá, že se „díru“po Británii podaří kompromisním řešením zřejmě do značné míry nebo zcela zalátat. Česká republika se totiž stále více blíží sto procentům průměru ekonomické výkonnosti EU, a i proto z dosud nejvíce využívaných kohezních fondů na podporu chudších částí Unie bude v příštím sedmiletém rozpočtu dostávat méně než dosud.
„Můj odhad je, že bychom v příštím sedmiletém rozpočtu mohli z fondů získat kolem 150 miliard korun,“říká Babiš. To je mnohem méně než v posledních sedmi letech. Jen v rekordním roce 2015 získalo Česko (i díky doplatkům) asi 150 miliard korun za pouhých dvanáct měsíců.
Mnozí odborníci považují tento Babišův odhad za příliš pesimistický. „Je tam příliš mnoho neznámých parametrů, například které české regiony budou nově vyřazeny z kategorie nejchudších v EU,“dodává zdroj z české delegace, který si nepřál být jmenován.
Na summitu se naopak neprosadil jako většinový pohled, že by se čerpání evropských fondů mělo podmiňovat solidaritou v otázce přijímání migrantů.
Země jako Česká republika, Polsko či Maďarsko odmítají jakékoli povinné kvóty na běžence. „Pravděpodobné ale je, že v novém rozpočtu se výrazně přidají peníze na řešení migrace zemím, které se s tímto problémem nejvíce potýkají,“řekl zdroj z české delegace.
Podobně by mělo být v novém rozpočtu výrazně posíleno unijní financování střežení společné evropské hranice, a to i velkým zvýšením početního stavu pohraničních sil Unie Frontex. S tím ale Česká republika nemá vážnější problém. Ostatně i včera premiér Babiš oznámil, že na pomoc při zvládání migrační krize a boj proti pašerákům lidí poskytne Česko zemím severní Afriky letos 100 milionů korun do společného fondu Evropské unie.
Šéfa Komise vyberou státy EU
V případě unijního rozpočtu včera jednání teprve začala a potrvají zřejmě ještě déle než rok, než se dospěje k jasnější dohodě. Hřebík do rakve zasadil zřejmě včerejší summit představě, aby se nový předseda Evropské komise vybíral na základě výsledků voleb do Evropského parlamentu. Ty se konají v červnu příštího roku.
„Považuji za nepřijatelné, aby nám velké země diktovaly, kdo bude předsedou Evropské komise,“řekl Babiš. Dodal, že způsob, jakým byl před čtyřmi roky za předsedu Evropské komise vybrán jako kandidát „vítězné“Evropské lidové strany Jean-Claude Jucker, „je nepřijatelný“. Jak se ukázalo na summitu, Česká republika patří mezi dvacítku zemí, které opakování situace, kdy byl nový šéf Evropské komise de facto vybrán na základě výsledku voleb do Evropského parlamentu, pokládají za špatný. Nástupce Junckera tak v roce 2019 budou opět volit zřejmě pouze premiéři a prezidenti členských států na Evropské radě.
Na summitu se vedle jednání visegrádské čtyřky Andrej Babiš sešel i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který předběžně přijal jeho pozvání na návštěvu Prahy. Ta by se zřejmě měla uskutečnit letos v květnu.