„Péči o staré stát neřeší“

Dlouhodobá péče o seniory se u nás řadu let vůbec neřeší, říká docentka Iva Holmerová, šéfka České gerontologické a geriatrické společnosti.

Zjistili jsme, že některé LDN dávají sedativa i seniorům s Alzheimerovou chorobou jen proto, aby s nimi neměly tolik práce.

Pokud zařízení nemá dostatek sester, nemůže to řešit tím, že dá nemocnému člověku uklidňující léky. Samozřejmě, že u některých pacientů je medikace nutná, například pokud má halucinace nebo trpí hyperaktivitou, která ho samotného poškozuje. K takovému kroku by se ale mělo přistoupit až poté, co lékaři vyčerpají všechny možnosti. Nikoliv jen proto, že péče o ležícího pacienta je jednodušší.

Některé LDN připevňují ležícím pacientům rukavice, aby si neškrábali pokožku, která je svědí kvůli nedostatečné hygieně. Je to v našich zařízeních běžné, nebo extrém?

S tím se tedy nesetkávám. Když už není jiné řešení, tak se přizpůsobí speciální prádlo kvůli snadnější hygieně, ale že by dostávali na ruce rukavice, které mají snížit jejich schopnost sebeobsluhy, to je pro člověka opravdu nedůstojné. Bohužel se ale všechny tyto jevy dějí proto, že se oblast dlouhodobé péče o seniory u nás řadu let vůbec neřeší.

Co by se tedy mělo změnit?

Je to pořád o tom samém. Domovy pro seniory potřebují více peněz a specializovaného personálu, který umí pracovat s lidmi s demencí. Na to, že máme zoufalý nedostatek personálu, opakovaně upozorňuje i ombudsmanka. Častokrát v těchto zařízeních ani nepoznají, že jde o člověka s demencí, a tak jim nedokážou adekvátně pomoci.

V „eldéenkách“jsme viděli, že pacienty raději upoutávají na lůžko, místo aby pomáhali lidem k samostatnosti.

Za ležícího a inkontinentního pacienta totiž zařízení dostane vyšší paušální platbu než za člověka, který je částečně samostatný a potřebuje jen dopomoc. Což je absurdní. S ležícím pacientem s plenkovými kalhotkami máte mnohem méně práce, než když pacienta vedete k soběstačnosti – ráno ho musíte obléknout, pomoci mu vstát z lůžka, vést ho pětkrát až desetkrát na WC. Dokud se nezmění způsob plateb, těžko budeme čekat nějaké změny k lepšímu.

Co by mohlo ministerstvo zdravotnictví ještě dále udělat?

Mělo by nastavit jasná kritéria kvality péče. Například – v mnohých LDN, ale i nemocnicích má skoro každý pacient permanentní cévku. Často ji přitom ani neordinuje doktor, rozhoduje o tom sestra. Přitom cévka znamená zvýšené riziko následných komplikací a měla by se dávat jen v nutných případech, nikoliv automaticky pro ulehčení.

Jaké další ukazatele kvality by se měly sledovat?

Například kolik pacientů má zábrany u lůžka, které ho omezují v pohybu. Zda je má jeden nebo dva pacienti na oddělení, nebo skoro všichni. Jestli mají pacienti u lůžka křeslo. Pokud není, je to známka toho, že toho člověka vůbec neposazují, když ho ani nemají kam vysadit. My jsme na toto téma vypracovali rozsáhlé doporučení, jak kvalitu v těchto zařízeních sledovat a měřit. Zatím se toho žádný z ministrů neujal.