PLÍŽIVÝ zabiják
Radon je po kouření druhou nejčastější příčinou vzniku rakoviny plic. V Česku má ročně na svědomí dvakrát víc úmrtí než dopravní nehody. Zvláště v oblastech s jeho vyšší koncentrací je proto namístě dbát na protiradonové izolace a dobré větrání.
Stavba rodinného domu, větší rekonstrukce, přístavba, zateplování, výměna oken či dodatečná instalace podlahového vytápění. Ve všech těchto případech může být potřeba nebo se alespoň doporučuje měření koncentrace radonu. Přírodního radioaktivního plynu, který je v různém množství přítomný prakticky všude, uvolňuje se z podloží a stoupá do atmosféry. Ale také prostupuje do interiérů budov, kde se může hromadit. Není vidět ani cítit. Ale je pořádně zákeřný. Světová zdravotnická organizace ho má na seznamu prokázaných karcinogenů.
Při vyšších koncentracích a dlouhodobém působení může způsobovat rakovinu plic, průdušek a průdušnice. Podle Zprávy o zdraví obyvatel České republiky, kterou v roce 2014 vydalo ministerstvo zdravotnictví, na něj takto v Česku každý rok doplatí více než 1 100 lidí a zhruba 900 jich ročně zemře. Tedy téměř dvakrát víc než při dopravních nehodách. Riziko je hlavně v budovách, především v těch, které nemají dobré spodní izolace či ventilaci. Účinek se nedostaví hned, ale při působení po dobu 10–40 let.
MĚŘENÍ KVŮLI PROJEKTU
Proto atomový zákon nařizuje u každého umístění obytné stavby či přístavby měření obsahu radonu v půdě, takzvaného radonového indexu. S požadavkem stavebního úřadu na ono měření se mohou setkat lidé, kteří vyřizují stavební povolení, ohlášení, změnu užívání stavby či územní rozhodnutí. „Měření obsahu radonu v půdě musí být provedeno, aby ten, kdo bude projektovat stavbu, věděl, nakolik má tento problém ve svých plánech zohlednit a projektovat opatření proti pronikání radonu do stavby,“vysvětluje Marcela Berčíková, vedoucí oddělení Radonového programu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
S tím souhlasí i Michal Sochor z firmy RADONtest. Podobu protiradonových opatření podle něj také ovlivňuje, zda bude stavba podsklepená či nikoliv, bude-li mít přirozenou či aktivní ventilaci nebo jestli se do ní navrhuje podlahové vytápění či nikoliv. „Uvedené parametry rozhodujícím způsobem ovlivňují kritéria na ochranu stavby proti radonu, například zda bude použita hydroradonová izolace o tloušťce stanovené výpočtem samostatně, nebo v kombinaci s dalším stupněm opatření, jako je odvětrání podloží,“říká Michal Sochor.
NASÁVÁNÍ Z PODLOŽÍ
Povinnost měření se netýká úplně všech staveb. Například to není nutné u zahradních domů a drobných rekreačních staveb. V řadě případů záleží i na konkrétních úřednících, kdy budou měření vyžadovat. Ve starších budovách, které se nově zobytňují, pak zákon vyžaduje takzvané měření úrovně objemové aktivity radonu ve stávající stavbě. „Dále by se mělo provádět měření radonu ve vnitřním ovzduší v případech úprav, které přímo ovlivňují, respektive zvyšují koncentraci radonu uvnitř objektů, například při zateplování budov nebo výměně oken či dodatečné instalaci podlahového topení,“tvrdí Michal Sochor.
Koncentrace radonu kolísá během dne i roční doby. Vyšší je v zimě, kdy je teplota domu větší než okolí, pak dům pod tlakem ‚nasává‘ radon dovnitř. Zvyšuje se to například při použití zmíněného podlahového vytápění v přízemí.
Měření mohou dělat jen odborníci, kteří na to mají povolení. Měli by na ně mít kontakty na stavebních úřadech, seznam lze najít i přes webové stránky www.radonovyprogram.cz. Měření na pozemku stojí 2 200–3 500 korun, v budovách pak 2 800– –4 500 korun.
RADONOVÉ REGIONY
Zákon nepožaduje měření koncentrace po dokončení stavby. „Ale je logické, že člověk, který si stavbu objednal a zaplatil, by po tom, kdo mu stavbu postavil, měl požadovat důkaz, že navržená opatření jsou účinná,“doporučuje Marcela Berčíková. Podobně to vidí i Michal Sochor. Podle jeho zkušeností se protiradonová opatření často řeší velmi povrchně a neodborně, firmy nepostupují podle normy či podle projektu. „Výsledkem je zmařená investice investora do měření, kterým otázka radonu pro projektanta, stavební firmu a kontrolní stavební úřad končí,“říká Michal Sochor.
Oba odborníci apelují na stavebníky, aby riziko radonu nepodceňovali a úpravy v případě vyšší koncentrace udělali, i když to nenařizuje zákon. Dobrovolné měření má smysl zvláště ve starších domech v oblastech s vyšší koncentrací radonu. Zajímat by se o to měli i lidé, kteří kupují stavební pozemek či nemovitost k rekonstrukci. Oblasti nejvyšší koncentrace jsou třeba na Vysočině, v západních a jižních Čechách, v jižní části středních Čech, v Jizerských horách, Krkonoších a na severním Jesenicku. Více v rámečku Kde hledat informace.
MĚŘENÍ ZDARMA A DOTACE
Zákonným limitem je koncentrace do 300 Bq/m3. Doporučuje se 100–150 Bq/m3, průměr v českých obydlích je asi 120 Bq/m3. Česko patří k oblastem s větší koncentrací radonu, celosvětový průměr je nižší. „Odhaduje se, že koncentrace v českých objektech a stavbách se pohybují od 60 do 10 000 Bq/m3. V naší 25leté praxi jsme naměřili i hodnoty nad 15 000 Bq/m3,“upozorňuje Michal Sochor. Podle Marcely Berčíkové bylo v Česku ve výjimečných případech naměřeno i několik desítek tisíc Bq/m3.
Radon se může do interiérů dostávat i z vody a z některých stavebních materiálů hlavně ze 60. a 70. let, jako je škvárobeton či poříčský pórobeton. Když má člověk podezření na vyšší koncentrace v domě, může si v rámci Radonového programu ČR objednat bezplatné informativní měření. A to u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Státního ústavu radiační ochrany, na pražském magistrátu a krajských úřadech. Více na www.radonovyprogram.cz.
Při koncentracích do 300 Bq nejsou nutná žádná opatření. Naměří-li se 300– –1 000 Bq/m3, ozdravná opatření se doporučují, u více než 1 000 Bq/m3 jsou už nutná a více než 3 000 Bq/m3 znamená vážné ohrožení zdraví. Opatření stojí obvykle od 50 tisíc korun výše. Dělají je často i běžné stavební firmy, ale lepší je spolehnout se na odbornou společnost. Doplňují se izolace, utěsňují trhliny, někdy se přidává odvětrání podloží. V domech s koncentrací nad 1 000 Bq/m3, které získaly stavební povolení před 28. únorem 1991, lze na protiradonové úpravy získat dotaci až 150 tisíc korun. Více ve sloupečku Kde hledat informace.
využitím informací Radonový program ČR, WHO – IARC, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, RADONtest