Razantní nástup Šlechtové
Ministryně obrany Karla Šlechtová zrušila několik armádních nákupů, prosadila nového šéfa generálního štábu. Co bude dál?
Srůznou razancí vstoupili nedávno noví ministři do svých úřadů. Zdá se však, že nejpádnější ruku má šéfka obrany Karla Šlechtová. Během pár týdnů rozcupovala ozdobnou šňůrkou převázané balíčky akvizic připravených k finálnímu podpisu jejím předchůdcem. Izraelské radary, americké či italské vrtulníky, modernizace „domácích“samohybných kanonových houfnic Dana. To vše vzalo zasvé.
Pracoval snad resort pod vedením ministra Stropnického tak špatně? Byla vláda uvedena v omyl, když tyto věci schvalovala? Nevěřím, že by premiér Babiš přizval Stropnického k další spolupráci v kabinetu, kdyby byla jeho práce tak špatná.
Nebo vojáci neumí jasně říct, co potřebují, aby dostáli své zákonné povinnosti bránit zem? Mají vůbec dostatek schopných odborníků, kteří sledují trendy ve vývoji všech druhů zbraní? Když jsem velel vojenské rozvědce, tak jsme je měli. Pro ně by nebyl problém, připravit podklady k tomu, aby se generální štáb dobře rozhodl.
Problém akvizic se však neřeší na úrovni vojáků. Nakupuje ministerstvo obrany prostřednictvím svých úředníků. A jeho výkon lze těžko hodnotit pozitivně. Téměř každý se bojí, že bude vyšetřován, protože rozhodl o nějaké akvizici. Bohužel, část orgánů činných v trestním řízení obtížně chápe, že cenová politika u letounů je jiná než u cihel.
Trochu stranou pozornosti leží zřejmě největší nákup vojenské techniky za poslední roky. Pozemní síly nutně potřebují obměnit více než 40 let stará bojová vozidla pěchoty ruské provenience (BVP) . Náčelník generálního štábu Josef Bečvář, kterého v květnu nahradí Aleš Opata, to zhodnotil slovy: „Nikdo z politiků nejezdí čtyřicet let starými auty, tak proč máme my bránit tuto zem tak starými transportéry?“
Obchod, na který má být vyčleněno až padesát miliard korun, bude ve znamení všemožných tlaků. Lze očekávat řadu argumentů ve prospěch či neprospěch zúčastněných stran. U té německé, která nabízí dvě vozidla – zřejmě nejlepší, ale také na první pohled nejdražší – Pumu a transportér Lynx, čekám brnkání na protiněmeckou strunu táhnoucí se z 2. světové války. Už jsme to zažili v případě zahájení společných vojenských aktivit české brigády rychlého nasazení s 10. obrněnou divizí Bundeswehru. Německo je přitom jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů Česka, na kterého je naše exportní ekonomika navázána pupeční šňůrou.
Na rozdíl od „vypůjčených“gripenů, se kterými se zcela jistě nebudeme účastnit leteckých operací v rámci NATO, by nově požadované vrtulníky a bojová vozidla pěchoty měly patřit mezi ty nejlepší na trhu. Tedy pokud politici různých stran svoji rétoriku, s níž operovali ve volbách, mysleli upřímně. Budou v nich totiž bojovat naši vojáci. Je na ministryni, aby prosadila, že vojáci budou mít výzbroj a vybavení, kterým budou schopni čelit hrozbám 21. století. Pokud její počáteční razance bude korunována tímto úspěchem, pak jen dobře, že stojí v čele resortu obrany.