Třeba byl Žižka černoch

Ajatolláhové korektnosti z ciziny kritizují, že v české počítačové hře o roce 1403, která se odehrává v Posázaví, nejsou černoši. Přece tam museli tenkrát být, ne? Adresa: Anděl Media Centrum Karla Engliše 519/11 150 00 Praha 5

Historici mají pravdu. Přemysl, Křesomysl, Václav, Karel, Žižka, Zikmund. Samí bílí Evropané. Žádný černoch. Dokonce ani Hispánec nebo Arab. Snad jen Jan Roháč z Dubaje, to zní nadějně...

Prostě nic tu není. Nějak jsme asi zaspali dobu. Naštěstí v cizině to za nás vědí všechno líp.

A tak to čeští tvůrci schytávají už roky na internetových debatách. Když to čtete, nevíte, jestli se máte jen smát, nebo uprchnout před světem na nejzapadlejší tatranskou salaš k nějakému slovenskému černochovi třicáté generace.

Někteří kritici jsou jen naivně hloupí a říkají, že když černoši byli v Římě a Konstantinopoli a Maurové ve Španělsku, v Čechách museli být také. Nebo že když si anglický král Jindřich VIII. mohl roku 1508 najmout černošského trubače, proč by v Posázaví roku 1403 nemohli být taky černoši. Jeden člověk napsal, že „zběžné hledání na internetu ukazuje, že v té oblasti byli Mongolové, a je divné, že nejsou ve hře“.

Někteří jsou jen hloupí a argumentují tím, že lidé s jinou barvou pleti byli přece i ve Hře o trůny, což ovšem byla fantasy.

Teď přicházejí ty těžší váhy, řekněme odborně ideologické. Hojně citován je jakýsi historik Sean Miller specializující se prý na náš region. Logika a fakta stojí za to: děj hry se odehrává na spojnici Prahy a Olomouce, tudy prý vedla Hedvábná stezka. „Co když tudy procházela skupina Afričanů,“říká Miller, „přenocovala v hostinci a bylo z toho těhotenství? Na to stačí dokonce jediná noc.“To je věda! Hledal jsem Seana Millera na internetu, ale vyhodilo mi to jen trenéra basketbalu. No, legraci máme za sebou, odteď už to bude jen vážné. Z téhle siláže nesmyslů klíčí to hlavní, obvinění typu „falšují historii“, „je revizionistické popírat kategoricky existenci černochů v Čechách, když tam mohli být“, či „trvají na rasové čistotě“. Jsou obecné a tím záludné jako řeči prokurátora Vyšinského.

Autoři hry s nimi zkusili polemizovat. Bránili se, že historická fakta ukazují, že v dějišti hry opravdu nebyli žádní černoši (odehrává se během týdne na ploše čtyři se musí bránit proti nařčení z fašismu autoři tím, že jednomu nacisté zavřeli za války do tábora otce, druhému vyvraždili půlku rodiny ve vyhlazovacím táboře a z druhé větve popravili dva příbuzné, bratry Synkovy, po nichž se dnes jmenuje náměstí v Praze.

Počítačová hra je najednou nejen o historii, je také o hlouposti a novodobém komsomolství. Díky ní zjistíte, že existuje blog, na němž Dänikenové hyperkorektnosti hledají středověké malby svatých s tmavými obličeji, čímž chtějí dokázat, že tady bylo mnohem víc černochů, než si myslíme.

Zvláštní je, že Afričanům je to jedno. Procestoval jsem každou druhou zemi Afriky, ale na něco takového se mě tam nikdo nikdy neptal.

To jen my si vyrábíme umělé starosti a falešné pravdy. Novodobí komsomolci si myslí, že jsou světlonoši lepších zítřků, věří, že nesou pochodeň, ale je to plamenomet. Předělávají dějiny k současnému obrazu a podle momentálních představ. Upravují si fakta jako modelínu podle potřeby a ještě vás popotahují, že to nechcete přijmout.

Abyste si nemysleli, že se to týká jen nás: před měsícem uváděli v Budapešti Gershwinovu jazzovou operu Porgy a Bess o životě černochů v Charlestonu. Z druhé strany Atlantiku se strhl povyk, že tam nehráli černoši. Maďaři se snažili vysvětlit, že tam nemají žádné, které by obsadili. Ale dopadli zhruba stejně jako Češi, když se snažili vysvětlit, že v lesích u Sázavy v roce 1403 nebyli černoši ani Mongolové.

Novodobí komsomolci si myslí, že nesou pochodeň, ale je to plamenomet.