Minierova tíživá Noc mísí bílý sníh s temnou pomstou
Alena Slezáková redaktorka MF DNES
Francouzský kriminalista Martin Servaz se probral z kómatu, do něhož upadl po zranění způsobeném při střetu s mužem podezřelým z napadení tří žen. Krásná norská policistka Kirsten Nigaardová vyšetřuje na ropné plošině poblíž Bergenu brutální zločin.
Vrahův návrat
A pak oceňovaný francouzský autor Bernard Minier ve svém novém románu Noc jejich osudy proplete – nejen při vyšetřování, ale jak se dá čekat, i v posteli.
Vyšetřovatelka totiž v jednom pokojíku objeví sérii Servazových fotografií a snímek malého chlapce, označený jménem Gustav. A vydá se za svým kolegou do Francie, do podhůří Pyrenejí.
Výlet do Prahy
Nocí, čtvrtou knihou s Martinem Servazem, navazuje Minier na svou veleúspěšnou prvotinu Mráz. A vrací v ní na scénu Juliana Hirtmanna, bývalého ženevského prokurátora a sériového vraha desítek žen, po němž Servaz léta pátrá. Nejen z profesionálních, ale i z osobních důvodů: Hirtmann před lety unesl policistovu lásku Marianne, od té doby nezvěstnou. Nyní za sebou zanechává další krvavé stopy, navíc si s hrdinou dost nehezky pohrává.
Na pěti stovkách stran Minier proplétá pátrání s psychologickou manipulací, zločincův cynismus s otcovskými starostmi, výstřely, honičky a policejní řevnivost se snovými scénami, to vše zpestřené odkazy na hudbu Gustava Mahlera a rámované bílým zasněženým prostředím jihu Francie i Rakouska. Nechybí ani malý výlet do Prahy, kam se s nekalým záměrem vydá slavný starý vídeňský dirigent, otec jedné z Hirtmannových obětí.
S kontrastem bílé něhy krajiny Ne, to radši ne. Nedělám to ani během show, nechci, aby lidé odešli. a temnotou, do níž upadají lidské duše v touze po pomstě i po spravedlnosti, si Minier pohrává opravdu mistrovsky. Stejně výtečně a uvěřitelně vystavěl i postavy svého románu, od protagonistů po ty epizodní. Má skvělé dialogy, kapitolu po kapitole buduje napětí, stupňuje ho a stupňuje – až je toho najednou příliš. Napětí i náhod. V porovnání s předchozími tituly servazovské série, ale i se Zkurveným příběhem, který stojí mimo ni, je Noc určitým zklamáním.
Jisté slabiny
Nejde ani tak o pár erotických scén, třebaže by mohly být uměřenější, v nich se dá vidět úlitba současné sexuální otevřenosti literatury. Ani o to, že vyřešení záhady malého Gustava z fotografie se víceméně nabízí od prvního momentu bez ohledu Mám vlastní život. Nechci, aby to vypadalo, že žiju jen z jeho památky. Z toho bych se zbláznila. Ale ano, byl, je a bude velkou součástí mého života. Cítím jako svou povinnost, aby jeho odkaz zůstal živý. Chci, aby i mladí věděli, kdo Elvis je a proč jej lidé tak milovali. na to, kolika sítěmi ji autor omotá. Základní problém tkví v rozporuplném letitém souboji Servaze a Hirtmanna. Zločinec jako by ovládal nadpřirozené schopnosti vytušit, kde se jeho sok právě nachází a co podniká. Navzdory všem schopnostem výtečného policisty je citově zasažený detektiv tím slabším partnerem. Závěr knihy sice šokuje, ale vyvolává rozpaky a některé poměrně důležité věci zůstávají nedořešeny.
Přes uvedené výhrady stojí Noc za pozornost a v žánru rozhodně patří k nadprůměru. Jen se nedoporučuje číst si ji před spaním – hrozí pak totiž sny ještě tíživější než ty románové.