Mozaika kostelů a osad ustoupila Novému Městu

Význačný počin Karla IV. představovalo založení Nového Města před 670 lety.

Jan Bohata redaktor MF DNES

Svérázná změť obsahující kupeckou čtvrť, venkovské osady i osamělé dvory a budovy, románské či gotické kostely, kláštery, pole, zahrady či vinohrady. To vše se rozkládalo na pravém břehu Vltavy za staroměstskými hradbami v přibližně pětikilometrovém oblouku od kostela sv. Petra až pod vyšehradské hradby v Podskalí.

Tenhle svět se radikálně proměnil před 670 lety.

Tehdy císař Karel IV. začal realizovat jeden ze svých nejvelkorysejších zakladatelských počinů: 8. března 1348 vydal zakládací listinu Nového Města pražského. „Do svých hradeb pojalo takřka veškerou zbývající pražskou pravobřežní zástavbu a současně připojilo k městskému opevněnému organismu Vyšehrad. Za Karla IV. se završil vývoj kořenící někde v 9. či 10. století,“uvedl historik Dobroslav Líbal. I ve velkorysém Karlově Novém Městě lze nalézt pozoruhodné vzpomínky na osídlení, které mu předcházelo.

„Aglomerace na půdě pozdějšího Nového Města prodlužovala na východě i jihu staroměstské sídelní soubory. Stranou od nich vyrostly drobnější osady kolem Vyšehradu,“popisují dávné osídlení archeologové.

Na východ od Starého Města se rozkládal Újezd sv. Klimenta a poblíž něj starobylá osada u kostela sv. Petra. Němečtí i románští kupci se v Petrské čtvrti podle některých údajů začali usazovat od sklonku 10. století. Specifický statut cizích obchodníků kodifikoval v roce 1178 kníže Soběslav II.

„Němečtí kupci si zde vybudovali románský kostel sv. Petra. Původně šlo o románskou dvouvěžovou tribunovou baziliku,“popsal stavbu historik František Ekert. Nynější podoba svatopetrského chrámu představuje plod regotizace architekta Josefa Mockera v 70. letech 19. století. O starobylém původu čtvrti vypovídají i románské zlomky ve sklepích některých budov.

Chudobice a ještě více

vznikem Nového Města v tomto koutě upozorňuje například též kostel sv. Václava v Resslově ulici a sv. Kosmy a Damiána, skrytého za areálem Emauzského kláštera. Podle legend sem chodíval již Václav. Názor archeologů je o něco prozaičtější, kostel je doložen až k roku 1178.

Chudobice jsou další z osad, předpokládaných na teritoriu nynějšího Nového Města. Rozkládat se měla u kostela sv. Jindřicha v prostoru ulic Politických vězňů, Opletalovy a Panské. To však archeologové nepotvrzují. Naopak existenci další osady, Rybník, dokládá jedna ze tří dochovaných rotund, zasvěcená sv. Longinovi v současné ulici Na Rybníčku.

Čtvrť zaniklých kostelů