Bořil se po trestu za surovou hru vrací na hřiště
Když ho před dvěma roky v zimě oslovila Slavia jako jednu z posil pro tvorbu nového kádru, bylo to možná pro mnohé fanoušky překvapivé. Přestup proběhl tak nějak v klidu, ani se nezdálo, že by se Mladá Boleslav odchodu svého odchovance bránila. Teď možná v klubu litují, že si za Jana Bořila neřekli o větší ranec peněz. Z nenápadného beka je reprezentant a Slavia nedočkavě vyhlíží jeho návrat do ligových zápasů, do nichž zatím na jaře nemohl zasáhnout kvůli disciplinárnímu trestu.
Stane se tak na příznačném místě. Ano, v Mladé Boleslavi. Slavia tam nastoupí dnes od 18 hodin.
„Těším se moc,“vzkázal Jan Bořil, který nehrál ligu od listopadu kvůli třízápasovému trestu za surovou hru. „Cítím důvěru od nového trenéra Trpišovského, s nímž jsem se znal už z dřívějška. I proto jsem ve Slavii prodloužil smlouvu,“zmínil Bořil svůj lednový krok, podle něhož má ve Slavii vydržet až do června 2021.
Vyšel z boleslavské líhně, už před nějakými jedenácti roky se o něm vědělo. Tehdy on a Michal Rýdl zářili v boleslavském dorostu a pravidelně nastupovali za mládežnické
Z Petrské čtvrti směřovala jedna z důležitých středověkých komunikací v ose nynější Truhlářské a Královodvorské ulice a dále přes Havelské Město k Újezdu sv. Martina. Na něj navazovala osada Opatovice. Její dominantu tvořil původně románský farní kostel sv. Michala. Chrám v nynější Jirchářské ulici prošel řadou proměn, na sklonku 18. století se dočkal odsvěcení. Od zániku jej zachránili luteráni. O životě v tomto prostoru svědčí například četné archeologické nálezy.
„Území od sv. Michala po kostel sv. Petra na Zderaze podle listin z roku 1115 náleželo kladrubskému klášteru,“uvedl historik Jiří Čarek.
Pozemky na Zderaze u chrámu sv. Petra a Pavla roku 1188 mocný severočeský velmožský rod Hrabišiců věnoval křižovníkům Božího hrobu. Ti na Břežské skále založili čtvrtý z pražských klášterů. Konvent se nevzpamatoval z pohromy husitských válek a zanikl. Připomíná ho barokní kaple Božího hrobu, vysvěcená roku 1721. Na časy před
V Mladé Boleslavi vyrostl, ve Slavii našel druhou rodinu. Dva srdeční kluby fotbalisty Jana Bořila čeká dnes důležitá bitva
reprezentace. Jenže zatímco se Rýdl propadl až do nejnižší pralesní soutěže, kterou kope v Ovčárech na Kolínsku, Bořilova kariéra jde stále nahoru.
I když měl období, kdy ani jemu nebylo zrovna do skoku. To když ho Boleslav poslala na hostování do Viktorie Žižkov, kde tehdy jako asistent Martina Pulpita působil i Jindřich Trpišovský. Klub se zmítal v zoufalém ekonomickém stavu a pro fotbal nebyly vytvářeny ani základní podmínky. „Prosil mě, abych ho vzal zpátky,“prozradil šéf boleslavského klubu Josef Dufek. Kývl a později určitě nelitoval.
Nejprve se však Bořil musel přeškolit. Zatímco jako mládežník válel v útoku, jako ligový hráč se přes zálohu přesunul až do obrany. Jako krajní bek se naučil pilovat lajnu, v Boleslavi mu seděla drezura kouče Karla Jarolíma, který tým učil předvádět atraktivní fotbal. A běhavý Bořil mu do koncepce náramně zapadal. Až do té chvíle, než se ozvala Slavia. „Od té doby už mi strašně přirostla k srdci. Slavia je moje druhá rodina,“vyznal se nymburský rodák. „Na prvním místě je manželka s dcerou a hned potom Slavia. Myslím, že jsem dobře zapadl a i s fanoušky jsem zadobře.“
Nejlépe hodnocený hráč
V Praze nabrala jeho sportovní dráha strhující tempo. Během dvou let se vyšvihl mezi nejlépe hodnocené ligové hráče, vybojoval se Slavií mistrovský titul, z dobrých výkonů neustoupil ani v pohárové Evropě a začal se zabydlovat také v kádru reprezentace. „Stalo se toho strašně moc. A vyvrcholilo to novým kontraktem, který jsem v lednu podepsal. Doufám, že se nám bude i letos dařit. A když už nezískáme titul, tak že alespoň udržíme druhé místo a dostaneme se znovu do pohárů,“věří Jan Bořil.
V Boleslavi zase jistě věří, že se Slavii až tolik dařit nebude. Minimálně v sobotu.