V nemocnicích se bouří: „Přidáno dostane jen někdo“
Argumenty, kterými se úřad před soudy bránil, se dají shrnout do dvou bodů. Za prvé: právníci úřadu nemají stejné postavení jako soudci nebo státní zástupci. A za druhé: právníci se dorovnání platů začali domáhat pozdě.
„S pozicí soudce a státního zástupce je spojeno mnoho restriktivních opatření, která zasahují do jejich osobního života, a proto se stát zavázal je důstojně hmotně zabezpečit. Zaměstnancům ÚZSVM však taková ústavně garantovaná nezávislost nesvědčí, proto se nemohou
Lékaři a sestry v nemocnicích nedostanou příští rok plošně přidáno, jak slíbila minulá vláda. Navýšení mělo původně všem zdravotníkům v nemocnicích zajistit 10 procent současného platu navíc. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) se však nechal slyšet, že ponechá na rozhodnutí vedení nemocnic, kterému lékaři či sestře přidá a o kolik. „V letošním roce by se měly navýšit úhrady nemocnicím celkem o 10,5 miliardy korun. Pro příští rok navýšení úhrad bude záviset na tom, jak se dohodnou samy nemocnice a pojišťovny v rámci dohodovacího řízení,“říká ministerstvo zdravotnictví.
Zdravotníkům v nemocnicích se ale kroky nového ministra nelíbí. „Trváme na původním slibu předchozího ministra Němečka zvýšit platy o 10 procent tři roky po sobě,“říká Ivana Břeňková ze zdravotnických odborů. Sestry z nemocnic podle ní takový krok vnímají jako určitý podvod oproti původním slibům. Obávají se, že povede k ještě k většímu nedostatku zdravotních sester. Za posledních šest let totiž zmizely z nemocnic dva tisíce sester. Naopak v ambulancích za sledovanou dobu přibližně stejný počet sester přibyl. Vedení některých nemocnic naopak tuto změnu vítá a doufá, že právě teď budou moci spravedlivě ohodnotit hlavně mladé a šikovné zdravotníky. „Je to dobrý návrh. Proč mají starší zaměstnanci o tolik vyšší plat oproti mladším, stejně výkonným či výkonnějším zaměstnancům? U lékařů se rozdíl pohybuje až o 28 procent, mezi nejmladším a nejstarším, u sester dokonce o 33 procent,“upozorňuje ředitel Nemocnice Semily Jiří Kalenský. Plošné zvyšování tarifních platů a zvýhodňování starších zaměstnanců je podle něj demotivující. Podobně to vidí i ředitel pražské FN Vinohrady Robert Grill: „Individuální dynamika v odměňování v naší nemocnici chybí už řadu let.“
Plošné navyšování všem zdravotníkům stejně totiž paradoxně nejvíce dopadá právě na ty, kteří mají v nemocnici nejmenší příjmy. Konkrétně sestra, která nastupuje po škole a dělá odbornou ošetřovatelskou práci pod dohledem, má základní plat 16 690 korun, po pěti letech praxe 18 670 hrubého. Oproti tomu specializovaný lékař po dvaceti letech praxe má základní plat 67 870 korun. Zatímco mladá sestra dostane po plošném desetiprocentním navýšení zhruba 1 600 korun navíc, zkušený primář si měsíčně přijde navíc o 6 700 korun. Sami zdravotníci ale nevěří, že ředitelé přidají nejméně placeným zdravotníkům dobrovolně. Neumějí si navíc představit, na základě čeho bude vedení nemocnic rozlišovat kvalitní práci od nekvalitní. „Porodní asistentka, které přijdou za den čtyři ženy k porodu, je výkonnější než ta, které přijdou jen dvě?“argumentuje Lenka Šnajdrová, šéfka webu pro sestry Ošetřovatelství.info. Zdravotníci měli podle ní v minulosti s osobními příplatky špatnou zkušenost, pokud záleželo jen dna dobrovolném přístupu vedení nemocnic, dostali zdravotníci osobní příplatky nízké nebo žádné.