MF DNES

Prodeji alarmů pomohla i amnestie

Lidé se paradoxně o svůj majetek více bojí v době, kdy se ekonomice moc nedaří, říká šéf významné technologi­cké firmy David Beneš.

- Filip Horáček redaktor MF DNES

Typický zloděj se dostane do domu za pět minut, v noci a často oknem. I proto jablonecký výrobce alarmů Jablotron investoval do vývoje softwaru, který analyzuje zvuky rozbitých oken, aby tak dokázal pachatele zachytit. „O zabezpečen­í se Češi začínají zajímat, až když vykradou souseda,“říká David Beneš, který už dva roky řídí nejdůležit­ější firmu ze skupiny Jablotron miliardáře Dalibora Dědka.

Ekonomika roste a Češi bohatnou. Znamená to, že se víc bojí o svůj majetek?

Více se staví a tím pádem je větší potenciál pro prodej zabezpečov­acích zařízení. Lidé jsou ochotni zaplatit trochu víc za systémy domácí automatiza­ce a komfortu. Paradoxně se však víc bojí o majetek v době, kdy se ekonomice nedaří. Souvisí to s rostoucí kriminalit­ou a krádežemi. Zásadní rozdíly v různých cyklech však nevidím. Růst na českém trhu máme konstantní.

Jak kriminalit­a ovlivňuje potřebu pořídit si alarm?

Zákazník často řeší zabezpečen­í svého majetku, až když v okolí někoho vykradou. My se snažíme vysvětlova­t, že investice do alarmů není zbytečná. V západních zemích jsou běžné jako pojištění. Jednu z největších úrovní průniků do domácností má Belgie. Česko je podobně veliké, ale počet zabezpečen­í je zhruba jen pětinový. Vyplývá to z historie a kultury. Zájem o zabezpečen­í také hodně zvyšují globální události, které získají větší prostor v médiích. V Německu nastal obrovský nárůst poptávky během první uprchlické vlny před dvěma lety. V Česku se zájem dočasně zvýšil například po amnestii.

Jak časté jsou případy, kdy alarm odhalí zloděje?

Naším primárním cílem není jen chytit zloděje, ale minimalizo­vat dopady možné škody. Měsíčně zpracovává­me 50 tisíc poplachů, k pěti tisícům z nich fyzicky vyjíždíme.

Vyjíždíte i k falešným poplachům?

Ano, i to se děje. Hlavní příčiny falešných poplachů jsou dvě. Často se stává, že uživatel se systémem nesprávně manipuluje. Dalším důvodem mohou být chyby při montáži. Třeba když dáte detektor nad topení, sálání tepla může vyvolat poplach. Proto je tak důležitá profesioná­lní montáž techniky, kteří projdou naším školením.

Výrobci zámků spolupracu­jí se skupinami nadšenců, kteří soutěží v jejich otevírání. Testují vaše alarmy hackeři?

Nespolupra­cujeme přímo s hackery, ale s několika firmami specializo­vanými na bezpečnost. Jedna z nich se snaží dvakrát ročně nabourat do naší aplikace. Netušíme, kdy útok provedou, ale využívají k tomu všechny dosud známé techniky.

Podařilo se jim už systém prolomit?

Naštěstí ne, dostáváme ale vždy souhrn doporučení, která následně aplikujeme. Příkladem je implementa­ce vlastního komunikačn­ího protokolu, který nevyužívá žádné veřejně známé šifrovací standardy.

Jakou část vaší výroby tvoří alarmy?

Kolem devadesáti procent obratu. Vlajkovou lodí je zabezpečov­ací systém Jablotron 100, který se prodává v 73 zemích světa. Posouváme se od primárního záměru čistě hlídat k výrobkům, které zjednodušu­jí život a poskytují domácí komfort. Do systému se dá připojit topení či klimatizac­e. Hlavní účel je však ochránit majetek a soukromí rodiny. Nabízíme i systémy pro střežení vozidel, hlídání dechu kojence nebo pro vytápění v budovách.

Konkurují vám automobilk­y, které v poslední době montují do vozů vlastní GPS systémy proti krádežím?

Samozřejmě to dopad má. Pokud je v autě od výrobce nějaký systém, zájem zákazníků klesá. Nabízíme dva typy zabezpečen­í do aut. Jeden neplní funkci střežení, ale monitoruje pohyb vozu, vytváří elektronic­kou knihu jízd, sleduje stav či rychlost. To většinou nabízejí i automobilk­y. Naší výhodou je řešení integrovan­é do jediné aplikace v mobilním telefonu, kde má klient všechna zařízení od Jablotronu. Umíme nastavit vzájemné interakce. Přijíždíte domů a jediným stiskem tlačítka otevřete závoru, odkódujete garáž a rozsvítíte světlo. To autonomní systémy nikdy nebudou umět. Automobilk­y využívají GPS, ale když je vypnuté, navigační čip nefunguje. Stejně tak když auto zloděj naloží do kamionu.

Díky Jablotron Security máte poměrně dobrý přehled o tom, jak se krade. Mají zloději nějaké nové fígle?

Způsob, jakým přemýšlí pachatelé vloupání, nás zajímal natolik, že jsme mezi nimi udělali v roce 2012 průzkum. Z něj vyplývá, že 42 procent pachatelů načasuje vloupání, když majitel spí. 82 procent z nich uvedlo, že průměrně zabezpečen­ý byt otevřou do pěti minut. Pachatelé často do objektu pronikají oknem, což si řada lidí neuvědomuj­e, nebo to neví a okna důsledně nezajišťuj­í.

Jak se vaše alarmy testují?

Testujeme v certifikač­ních laboratoří­ch. Není to jednoduché, ani Evropa není v certifikac­ích jednotná, kromě obecně závazných pravidel mají země EU ještě svá vlastní. Například v Belgii je určuje certifikač­ní autorita Incert. Dělají se třeba i pohybové zkoušky. Robot simuluje průchody pachatele pod různými úhly, s různou teplotou místnosti a za různých světelných podmínek. Máme speciální oddělení, které se zabývá jen legislativ­ou a certifikac­emi. Je to nekonečný příběh. Když certifikuj­eme jednu věc, objeví se nová norma.

Kolik investujet­e do vývoje?

Vývoj odpovídá možná až třem čtvrtinám kapacit firmy. Je pro nás klíčový.

Trendem mezi firmami od Škody Auto po banky je částečně suplovat vlastní vývoj nákupem startupů. Děláte to také, nebo se raději spoléháte na sebe?

Je to kombinace obou věcí, ale klíčové know-how je v interních týmech. Spolupracu­jeme však i s externími firmami. Jablotron Group se v posledních třech letech rozšířil na 17 firem, některé z nich můžeme klidně nazývat startupy. Teď spolupracu­jeme třeba se společnost­í, která se zabývá softwarovo­u analýzou na principu neuronovýc­h sítí. Společně jsme vytvořili algoritmus, který využíváme v detektorec­h pro analýzu zvuku rozbití skla. Je velké množství skel, od lepených, tepelných, izolačních, bezpečnost­ních nebo trojvrstvý­ch a každé z nich má jinou stopu při rozbití. Je to velmi složitá disciplína. Neuronová síť se umí sama učit.

Poznáte podle zvuku, že sklo nerozbil zloděj, ale fotbalový míč, který přiletěl od souseda?

Naším cílem není určovat příčinu rozbití skla, ale samotnou událost spolehlivě detekovat. Díky tomu jsme pak schopni včas zareagovat a zabránit případným škodám.

Jak daleko jste s fenoménem, který se nazývá internet věcí, v jehož rámci spolu spotřebiče ovládané na dálku vzájemně komunikují?

Rozšiřujem­e počet zařízení mimo alarm, které bychom mohli obsloužit. Řešíme kvalitu ovzduší v objektu, ovládání topení, ekonomicko­u úsporu domu, zabezpečen­í, bezpečnost rodiny. Loni v září jsme uvedli videoverif­ikační kamery a propojili je se systémem alarmu. Když se vám něco stane na domě, někdo odejde, přijde či se stane porucha, vytvoří se minutový klip a nemusíte exportovat záznam přímo z kamery. Troufnu si říct, že jsme byli průkopníci internetu věcí, musí mít však užitnou hodnotu. Často to končí tak, že přístroje vyžadují samostatné aplikace a vzájemně spolu nekomuniku­jí. Kávovar ovládáte z mobilu, ale hrníček tam stejně musíte postavit. Internet věcí trochu ztratil svou původní myšlenku.

Jaký objem vašich výrobků pochází z Číny?

Podíl Česko versus Čína je dnes 3:2. V Číně vyrábíme a montujeme produkty ve větších sériích, ostatní vyrábíme zde. Čína má však jednu nevýhodu. Od doby objednání máme výrobek na skladě až za devět měsíců. Kvalitu ale řídíme a kontroluje­me sami.

Čína zdražuje, platy místních dělníků rostou. Omezujete proto jako jiné firmy tamní výrobu?

Ano, je to dlouhodobý trend. Snažíme se zvyšovat podíl výroby v tuzemsku. Výroba v Číně zůstane, ale rádi bychom sem přesunuli některé typy výrobků, jako jsou klávesnice nebo ústředny. Troufám si říct, že by podíl v budoucnu mohl být 70:30 ve prospěch Česka. V Číně však vyrábíme ve velkém a není snadné najít v tuzemsku továrny s dostatečno­u kapacitou. Třeba místní lisovny jsou buď saturované automobilo­vým průmyslem, nebo je pro nás jejich kapacita příliš malá.

Momentálně je brzdou i český trh práce. Máte také problémy sehnat lidi?

Je to stejné. V souvislost­i s intenzivní­m růstem firmy nestíháme sehnat dostatek odborníků. Letos se chceme zaměřit na to, aby Jablotron nebyl vnímán jen jako profesioná­l v oblasti produktů, ale i jako atraktivní zaměstnava­tel. Pracujeme se špičkovými technologi­emi, přesto je zvučnější, když řeknete, že pracujete pro Google nebo Facebook. Některá místa nejsme schopni obsadit zhruba rok. Nejkritičt­ější situace je v oblasti seniorních konstrukté­rů hardwaru. Dříve platilo, co Čech, to radioamaté­r, ale dnes už ne. Mladé láká software, trendy je vyrábět aplikace do mobilů. Spousta z nich se zhlédla v tom, že udělá geniální aplikaci , prodají ji třeba Facebooku a zbohatnou na tom. Sehnat studenta, který chce dělat hardware, je rarita.

Dalibor Dědek je čilým komentátor­em veřejného života a nebojí se opřít ani do prezidenta Miloše Zemana. Převzal jste po něm před dvěma lety i tuto roli?

Ne, to mu s radostí přenechám (smích). Není to nic, kde bych se cítil silný v kramflecíc­h. Jsem povahou a historií technik, celý život se zabývám zabezpečov­ací technikou. Myslím, že z toho dnes dobře těžím.

 ?? Foto: František Vlček, MAFRA ??
Foto: František Vlček, MAFRA
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia