TAKOVÉ NEVINNÉ CHIBYČKY

Většina překlepů je neškodná, ba roztomilá, jako když se dočtete, že kdosi absolvoval kurz podvodného účetnictví. Že dráhy před svátky přidají vlakům vaginy nebo že někdo je zaměstnancem vojenského histerického ústavu. Autor klepl na klávesnici o písmenko vedle. Jindy se litery ztratí – pak se dočítáte, že dva závodníci společně spali ve stejné zatáčce nebo že děti šly o Vánocích do útulku nadělat psům, případně nasírat léčivé byliny. Zejména mezi budoucími recidivisty měl úspěch katalog pro žáky posledních ročníků základních škol s názvem Vydíráme střední školu.

Jiné překlepy působí až líbezně, jako předpisy vydané kdysi ministerstvem dopravy. Varovaly dopravce před riziky transportu ochuceného uranu. Nebo že Městskou policii Cvokov řídí starosta. Překvapivě může působit i informace, že básník Jaroslav Seifert napsal sbírku Motorový sloup.

Jistě, chyby děláme i v naší redakci. Aby si lidé s cukrovkou nepoškozovali zdraví, bylo v roce 2004 nezbytné omluvit se za vypadlé déčko ve sdělení, že: „Diabetici mohou přecházet onemocnění očí dodržováním diety.“V roce 2011 se těhotná slovenská plavkyně Martina Moravcová už v titulku o sobě dozvěděla, že je nasávající matkou. A za vášně budící titulek se omlouvali i kolegové z Deníku Jablonecka s vysvětlením, že v kostele Dr. Farského vystoupil ve skutečnosti studentský, nikoliv sudetský sbor.

Překlepy můžou vyznít i logicky, jako když plavkyně v rozhovoru konstatuje, že po nepovedeném závodě na volný způsob si „spravila chuť na pohovce“. Anebo zpráva z krimirubriky, kde cosi uvadla okrasná policejní mluvčí. Že na Karlštejně turisty bavila skupina historického šarmu? I to je možné. Na jaře 1995 vyšel v Rudém právu sportovní referát s tím, že hokejové utkání Jihlava–Pardubice navštívilo 814 plačících diváků. I to vyznělo smysluplně, neboť domácí prohráli 4:6 a celkově mizernou sezonu završili beznadějně posledním místem v tabulce.

Jak vypátral filmový historik Pavel Taussig, uklepnutí postihlo i scénář pohádky Pyšná princezna, což při schvalovačce rozlítilo spisovatelku Marii Pujmanovou. „Soudruzi, takový naturalismus nemá v socialistickém filmu, navíc pro děti, co dělat!“vstala na schůzi, „vždyť je to ohavné, ukazovat krále při takové přízemní věci!“A s pohoršením repliku ze scénáře ocitovala ostatním: „Král Miroslav se zastaví, pozoruje hvězdy a močí.“Správně měl král Miroslav v zahradě samozřejmě mlčet.

KRÁLOVNA BÍLÉ STOKY

Znechucení může iniciovat i poetické vánoční přání: „Ať se na tebe po celé svátky sypou sněhobílé vložky štěstí!“Svatební přání ženichovi může zase vyznít jako zlá věštba: „Ať jste spolu slouho šťastni!“

Ovšem zdaleka největší mrzení z překlepů bývá v lokálních denících, neboť na maloměstech seznákaždýskaždýmachybějící písmeno si místní honorace vztahovačně vykládá jako jízlivý štípanec. Není divu, že redakce Domažlického týdeníku se kdysi v hlubokém předklonu omlouvala úředníkům katastrálního úřadu za titulek „Domažlický kastrální úřad vyhrál turnaj“. Trable jsou i s tím, když o místním úředníkovi napíšete, že úspěšně vyprcal analýzu, anebo když místní firmu uvedete slovy „společnost s ručením omezených“.

Má kamarádka Adéla Čabanová, píšící o zdravotnictví, kdysi představila čtenářům známého ortopeda slovy známý rotoped, k čemuž po letech lakonicky dodává: „Neozval se. Asi byl v jednom kole.“

Dost nahnáno pak měli ve společenském časopise Rytmus života, kde na podzim 2005 o Kateřině Brožové napsali, že je pro podnikatele Kovarčíka luxusní nevěstkou; v omluvě se dušovali, že redaktor určitě zamýšlel výraz nevěsta. Stejně tak lyžařku Kateřinu Neumannovou by jistě nepotěšilo, kdyby se v Píseckém deníku objevilo, že je královnou bílé stoky.

Velkou záhadu řešili svého času v Blansku. Prodavači v papírnictví byli nešťastní z rodičů prvňáků, kteří požadovali „barevné ruše“. Jedna ze základních škol totiž vydala dětem vytištěný seznam pomůcek s chybou – jednalo se o barevné tuše.

Zůstaňme ještě na jihu Moravy. V Brně jste se nedávno mohli v zastávkovém jízdním řádu dočíst, že noční linka 91 do Kuřimi

projíždí přes Nemocnici Silomrdných bratří.

Starosti měli v roce 1999 v ČSSD s klubem Sociálnědemokratických žen, které pobouřily posměšky Miloše Zemana v reakci na chybný slovosled v článku jejich feministického občasníku. Věta měla vyjádřit, že právo na kariéru máme všichni bez ohledu na pohlaví a barvu pleti, jenže vyšla ve znění: „Právo na kariéru máme všichni bez ohledu na barvu pohlaví či pleti.“Dotčené dámy v čele s Janou Volfovou chtěly tehdy dokonce stranu opustit, což všechny straníky (bez ohledu na barvu pohlaví a pleti) dodnes jistě mrzí.

SPARŤANŠTÍ FAŠOUNCI

Vzácně se stává, že překlep vygeneruje roztomilou přesmyčku. Ze sparťanských fanoušků se stanou fašounci a z referentky refernetka. Svůdníci přitvrdí a namísto koketování rovnou kokotují. Když zbrklý redaktor myslí současně na jachtu a plachetnici, zrodí se jachetnice. Z ploché ledové dráhy je náhle plechová dráha, z akvaparku akvaprak a při policejní razii vám může v článku zasahovat protigrogová jednotka.

Omyly se nevyhýbají ani těm nejváženějším dokumentům. Kvůli překlepu musel v roce 2013 Miloš Zeman nadvakrát skládat prezidentský slib, neboť v původním dokumentu, který signoval ve Vladislavském sále, byla chybně předepsaná věta: „Slibuji na svou čest a svědomí, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepší vědomí a svědomí.“

Necelý rok nato si Zeman škodolibě vychutnal premiéra Sobotku: „Obdržel jsem dopis předsedy vlády obsahující návrhy na jednotlivé kandidáty. Ve třech případech jsem se rozhodl těmto návrhům nevyhovět,“pravil tehdy při jmenování nového vládního kabinetu. V Sobotkově návrhu na členy vlády bylo na pár řádcích několik amatérských chyb.

„Zaprvé. Odmítl jsem jmenovat ministrem životního prostředí pana Brabence a místo toho jsem jmenoval pana Brabce,“zahájil tehdy Zeman svou kritiku. „Zadruhé. Odmítl jsem jmenovat pana Martina Jurečku ministrem a místo toho jsem jmenoval ministrem pana Mariana Jurečku. Zatřetí. Odmítl jsem jmenovat pana Jurečku ministrem zdravotnictví a místo toho jsem ho jmenoval ministrem zemědělství. Mít ve vládě dva ministry zdravotnictví je sice zajímavá idea, ale obávám se, že by vládě poněkud neprospěla.“

Také štítky s výčtem vítězů NHL na originálu slavného Stanleyova poháru se hemží chybami. A že jich od roku 1893 stříbrorytci napáchali! Namátkou: hokejista Dickie Moore z Montrealu vyhrál NHL mezi léty 1953 a 1960 šestkrát, ale jeho jméno se rytcům povedlo uvést na štítku v pěti různých podobách. Klub Toronto Maple Leafs má na štítku z roku 1963 zkomolený název Leaes a Boston je zapsaný v roce 1974 jako Bostqn. V roce 1981 u vítězných New York Islanders vypadlo z jejich názvu jedno „S“. Naposledy v roce 2006 se útočník Eric Staal dočkal jednoho „a“ve svém příjmení navíc.

STONÁSOBNÁ RADIACE

Vůbec největší malér zaviní překlep v číslici, zejména jde-li o peníze. V éře překotné privatizace se nejednou stalo, že se ministerští referenti při přepisování nabídkových částek do podkladů překlepli o nějakou tu cifru. A když se z vámi nabízené milionové sumy ztratila jedna nula, v soutěži o podnik pak zvítězil váš konkurent, přestože oproti vám reálně nabízel nižší částku. Úplatková investice do takového úředníka, který se jakože omylem uklepl, se tenkrát rozhodně vyplatila.

V hantýrce finančníků a makléřů se překlepům z únavy, které způsobí obrovské ztráty, nebo dokonce paniku na trzích, říká „fat finger error“. V prosinci 2005 zachvátil chaos tokijskou burzu po omylu jednoho brokera, který měl prodat jednu akcii za 610 tisíc jenů, avšak omylem nabídl opačně 610 tisíc akcií, každou v ceně jednoho jenu.

Vteřinová nepozornost způsobila na všech stranách ztráty v přepočtu asi pět a půl miliardy korun a paniku na burze musel uklidňovat i japonský premiér.

Radost a vzápětí zklamání zažilo v závěru roku 1995 všech dvaasedmdesát přednostů okresních úřadů v Česku, kteří se na pár hodin stali milionáři. Euforii způsobil překlep písařky tehdejšího ministra vnitra Jana Rumla, která k deseti až patnáctitisícovým odměnám pro přednosty omylem přidala ve všech případech tři nuly navíc. „Došlo k tomu při chvatu, aby byly odměny do konce roku vyplaceny,“omlouval se pak mluvčí ministerstva. Peníze tenkrát na účty přednostů skutečně přitekly, ale žádný z nich si prý částku v plné výši vybrat nestihl.

Zhruba ve stejné době se ocitli ve válce úředníci tachovské radnice a obyvatelé jedné zdejší ulice, kteří odmítli platit faktury za vybudování plynové přípojky, jelikož ve formuláři ke stavebnímu řízení jasně stálo, že „zemní práce uhradí město Tachov“. Pracovníci tachovského finančního odboru namítali, že to je překlep, že správně mělo ve formuláři stát „uhradí městu Tachov“. Skončilo to smírným rozdělením nákladů půl napůl.

Až stonásobné překročení obvyklé radiace naměřili hydrometeorologové 4. října 2002 v okolí jaderné elektrárny Temelín. I to zavinil lidský faktor při přepisu naměřených údajů na internetové stránky. V témže roce chtělo ministerstvo zdravotnictví podpořit preventivní prohlídky prsu na mamografu, a tak na internetových stránkách publikovalo odkaz na Českou radiologickou společnost. Dva měsíce si ale nikdo z ministerstva nevšiml, že odkaz po kliknutí odvedl čtenáře na stránky chovatelů rotvajlerů, k čemuž došlo záměnou dvou liter (www.crs.cz a www.csr.cz).

Překlep přiživil v roce 1897 zlatou horečku na Aljašce. Jeden z tamních telegrafistů zaměnil ve zprávě množství stříbra dováženého do Francie s množstvím zlata přivezeným z Klondajku, což přispělo k dojmu, že na Aljašce je mnohem víc zlata, než se pak ve skutečnosti ukázalo. Pro změnu kuřecí horečku vyvolala v únoru 2009 chyba v letáku diskontu Plus, který v celé republice sliboval kilogram chlazených prsních řízků za 59,90 Kč. Davy zákazníků stepující už od rána před supermarkety pak s rozhořčením zjistily, že ve skutečnosti cena odpovídá jen půlkilogramovému balení.

JAK ŠPENÁT K ŽELEZU PŘIŠEL

Překlep je možným viníkem mýtu, že špenát je bohatým zdrojem železa. V roce 1890 publikoval švýcarský fyziolog Gustav von Bunge studii, že ve špenátu je zhruba desetkrát víc železa než v ostatní listové zelenině. Teorie jsou dvě: buď se vědec mohl splést v desetinné čárce, anebo zaměnil výsledky měření u sušeného a čerstvého špenátu. Zkázu pak dokonala popularita kresleného seriálu o Pepku námořníkovi.

Zajímavou chybu v roce 2010 odhalil německý biolog Bruno Kremer, a to že řeka Rýn je ve skutečnosti asi o sto kilometrů kratší, než se desítky let uvádí v učebnicích. K záměně mezi čísly 1230 a 1320 došlo někdy v šedesátých letech. S narovnáváním toku to nemělo dle Kremera nic společného. „Musí jít o banální překlep v číslicích,“vysvětlil.

S vtipným omylem je svázán i název veteránské rallye „Stará Čína“, která se už dvacet let každoročně koná v okolí Pardubic. Původně se akce měla jmenovat „Staré Čívice“, ale při tisku materiálů v roce 1998 došlo k překlepu a pořadatelé již u názvu setrvali.

Také vznik umělecké značky zpěvačky Lady GaGa je svázán s překlepem – s takovou verzí vystoupil zpěvaččin exproducent Rob Fusari, který jí prý v začátcích kariéry (to se ještě jmenovala civilně Stefani Germannotová) jednou poslal esemesku, kde se zmiňoval o písničce Radio GaGa. Telefon

slovo „radio“automaticky opravil na „lady“, načež ona mu prý odepsala: „Lady GaGa – to je ono!“

Její verze je méně atraktivní: producent Fusari ji prý začal oslovovat GaGa sám od sebe, když jednoho dne vstoupila do nahrávacího studia, a když následně vymýšleli její umělecké jméno, zpěvačka si na tu epizodu vzpomněla a připojila k tomu „lady“.

LUBOMÍREK ZAORÁLEK

Ve stavech totálního vyčerpání nepřeskakují autorům při psaní článků jen písmena, ale celá slova, takže se můžete dočíst, že úkolem soutěžících kuchařů bude uvařit před zraky gulášů nejchutnější diváky. Anebo že si farář stěžuje, že moc kostelů nechodí do lidí. Když se v dubnu 2005 odkládala svatba prince Charlese kvůli smutku po úmrtí papeže Jana Pavla II., agentura ČTK vydala zprávu s větou, že: „Princův mluvčí oznámil, že svatba je přesunuta kvůli papežově svatbě.“

Mrzutosti jsou i s převody jednotek, zejména u délkových a hmotnostních. V týdeníku Ring se před lety káli za chybu u článku o čtrnáctileté dívence, která porodila téměř jedenapůltunovou dceru Aničku, a ještě její dítě bylo považováno za nedonošené.

Velký problém jsou i automatismy u známých jmen. Před lety zesnulý architekt a autor nezrealizované knihovny Kaplický bude mít navěky smůlu, že mu budou novináři mylně přisuzovat křestní jméno Václav, a nikoliv Jan, protože jsme všichni měli v povinné četbě Kladivo na čarodějnice a spisovatelovo jméno v nás hluboce zakořenilo. Přiznáváme, tahle chyba se už stala i nám v MF DNES, dokonce hned v první větě článku.

Opakovaně můžete narazit i na jméno Lubomírek Zaorálek. Asi proto, že se to tak hezky rýmuje. A moderátor Marek Eben by se nedopočítal, kolikrát se již stal Erbenem.

Upřímné freudovské přiznání se kdysi povedlo redaktorovi deníku Financial Times, když v článku o evropském summitu zmínil, že se ho zúčastnili i vůdcové deseti afrických zemí ze střední a východní Evropy, čímž jeho podvědomí prozradilo, kam podle něj ekonomicky i společensky zhruba patříme. Ale snad to nemělo tak nepříjemné následky, jako když kdysi v Mladém světě vyšlo v kalendáriu, že je výročí stávky v Moskvě namísto v Mostě. Dle vzpomínky režiséra Ladislava Smoljaka, který tehdy v redakci pracoval, to prý stálo místo korektorku, matku tří dětí.

AUTOMATICKÉ ZLO

V devadesátých letech se zdálo, že s nástupem moderní techniky překlepů ubude, protože chytré psací počítačové programy vychytají chyby za nás, ale automatické opravy ve Wordu páchají někdy ještě větší zlo.

Například obyvatelé jihočeské obce Úsilné se musí smířit s tím, že budou dokola a dokola úlisní. Herec Michael Douglas se dodnes nahodile proměňuje v Souhlas, z miliardáře Billa Gatese je věčný Bill Mates a z mediálního magnáta Ruperta Murdocha zase Mudroch.

Z oštěpařky Barbory Špotákové se občas stane Sporáková a divil by se i zpěvák Depeche Mode David Gahan, proč o něm píšeme jako o Kahanovi. Pianista Emil Viklický má zase tu smůlu, že když už se někomu svátečně povede trefit všechna „i“v jeho příjmení, automatické opravy z něj sveřepě dělají Emila Cyklického.

Vůbec nejtěžší úděl má v Česku herec Leonardo DiCaprio, který dodnes hojně metamorfuje do leoparda. A jen v Česku je harrypotterovský černokněžník Voldemort vystaven krutopřísné kletbě, že se proměňuje ve voltmetr.

A výc uš se sem toho skučetně nevjede.

jan.malinda@mfdnes.cz