PŘÍLIŠ VESELÝ ČLOVĚK

V pořadu Partička je to ten blázen, co pořád plácá rukou do moderátorského stolku a šíleně se směje. Někdy těžko uvěřit, že tuhle úspěšnou show vymyslel on. A umí a dělá i další zajímavé věci.

Vy jste se jako moderátor Partičky poměrně proslavil svým smíchem, kdy se při každé scénce skoro válíte po zemi. To vás opravdu tak baví? No je to tak. Já se prostě vždycky směju jako debil. A ano, válím se třeba i po zemi, v kině klidně spadnu smíchy ze židle. Když dostanu záchvat smíchu, brečím, deset minut se mnou nemůžete nic dělat. A je mi líto, že diváci musí přes moji otevřenou pusu vidět všechny moje vnitřnosti, ale já prostě neumím jinak reagovat. Nemůžu si pomoct. Ale rozhodně to nehraju.

Říkáte to tak omluvně. Ono to někdy někomu vadí? Když jsme začali vysílat na Slovensku, lidi mi psali, proč tak třískám rukou do stolu a směju se jako idiot, ale oni mě neznají v soukromí, kde to mám úplně stejně. Když se směju, tak prostě takhle. Nemůžu za to. Lidi z mého okolí jsou na to zvyklí. A ano, někdy to někomu vadí.

Co třeba manželka? Tak té to nevadí. Doma pořád vtipkujeme. I když minule jsem vzbudil roční dceru, když mě něco v televizi pobavilo tak, že jsem se začal takhle řehtat.

Dobře, tak kdy jste třeba spadl v kině ze židle? Kdysi na filmu Smrt jí sluší. Je tam scéna, kdy jde Bruce Willis do márnice a proti němu najednou vyjdou tři jeptišky. Ale ony jdou tak divně, jako by jely, jako by neměly nohy. Mně to v tom momentě přišlo tak vtipné, že jsem spadl z té sedačky a smál se asi deset minut na zemi.

Ten film mám ráda, ale tuhle scénu si zrovna úplně nevybavím. To nikdo! Dokonce ani v tom kině se tenkrát nikdo nesmál. Jenom já! Všem jsem pokazil zážitek z kina.