Neapol terorizují gangy. Jejich členům není ani 15 let

Koncem ledna na severním předměstí Neapole skupina deseti teenagerů brutálně napadla dva chlapce ve věku 14 a 15 let. Snažili se ukradnout jim mobilní telefony. Policii se podařilo dopadnout dva z útočníků, a to chlapce ve věku 15 a dokonce 13 let.

Tento zločin šokoval celou Itálii – s výjimkou samotné Neapole, kde je tento případ jen jedním z mnoha podobných.

V noci před zmíněným útokem napadl jiný gang mladistvých před zastávkou metra ve čtvrti Chiaiano patnáctiletého Gaetana. Skupina útočníků, kteří byli všichni nezletilí, chlapce tak brutálně zbila, že skončil s natrženou slezinou.

„V těchto čtvrtích mě nejvíc šokuje ta jejich prázdnota,“říká komisař neapolské policie Antonio De Iesu. „Nejsou tady žádná společná veřejná prostranství a tyto děti žijí doslova na ulici,“citoval komisaře list La Stampa.

Ve čtvrti Chiaiano se tato prázdnota táhne celé kilometry. Ve stanici metra se jediný zaměstnanec obvykle zabarikáduje ve své hlídací budce. Policie se snažila pomocí záznamu z bezpečnostní kamery identifikovat útočníky, ale na její výzvu se nepřihlásil nikdo, kdo by byl ochoten sdělit totožnost agresorů.

„Neapol má mnoho oblastí, kde hrozí různá rizika, dokonce i v samotném centru města, ale tyto násilné gangy mladistvých představují nový, závažný problém,“dodal komisař De Iesu.

Gaetano byl chvatně převezen do nemocnice, ihned putoval na operační sál a lékaři mu museli odebrat slezinu. „Je to zázrak, že můj syn je stále naživu,“řekla jeho matka Stella. „Kdyby někdo viděl něco, co by byl ochotný říct úřadům, pak by se podobný útok už nikdy nemusel stát znovu.“

Jako v Afghánistánu?

S 18 procenty má Neapol jednu z nejvyšších úrovní záškoláctví v Evropě. Několik slavných neapolských obyvatel, mezi něž se řadí například sociolog Domenico De Masi či aktivista bojující proti mafii Roberto Saviano, tyto podmínky označilo za „barbarské“a přirovnávají je k životu v Afghánistánu.

Vlna násilí, které páchají gangy mladistvých, sužuje Neapol už několik měsíců. Dějištěm prvních útoků se staly místní nechvalně proslulé noční podniky, kde pouhý křivý pohled stačil na rozpoutání zuřivé rvačky. Obyvatelé žijící v blízkosti barů a nočních klubů začali protestovat, což vyvolalo násilné odvetné reakce ze strany gangů.

To zažil například Mauro Bocassini, předseda svazu obyvatel čtvrti Via Aiello. Během posledních několika týdnů mu kdosi opakovaně rozřezal pneumatiky auta a loni v říjnu byl brutálně zbit.

Do domu mu násilím vnikla skupina pěti mladíků v kuklách a zničili mu vybavení bytu. Když si chtěl jít na Štědrý den nakoupit, musel požádat o policejní doprovod. „V současnosti trávím víc času na policejní stanici než se svou rodinou,“svěřil se Bocassini neapolskému listu Il Mattino.

Nezájem rodičů

Sedmnáctiletého Artura Iavaroneho pobodali do krku loni v prosinci, když šel po hlavní ulici čtvrti Via Foria. Za cíl si ho vybral gang mladistvých, který do něj nejdřív začal strkat, a pak došlo na nože.

„Arturo je pořád traumatizovaný a má problémy mluvit,“řekla jeho matka Marisa. „Ale jeho spolužáci mu pomáhají vrátit se zpátky do školy. Bylo by dobré, kdyby se zase mohl vrátit alespoň k trochu normálnímu životu,“dodala.

Arturo byl do útoku premiantem. Měl velké štěstí, že vůbec přežil. Jeho napadení se stalo impulzem pro jeho spolužáky i další neapolské studenty, aby se pokusili ukončit nesmyslné násilí. Před Vánocemi a na přelomu roku se v Neapoli konaly protesty stovek studentů proti gangům svých vrstevníků terorizujících město.

„Bojím se, že je to jen začátek dramatické vlny městského terorismu, která šíří strach mezi našimi dětmi,“dodala Marisa. „Celé generace vyrůstají v kultuře násilí a jejich rodiče je podporují.“

Policii se zatím podařilo zadržet jen jednoho z nezletilých chlapců, kteří napadli Artura. Marisa říká, že si šla promluvit s matkou chlapce, který jejího syna napadl. „Říkala, že její syn není špatný kluk, že má jen špatné návyky. Ale podle mě je to spíš tím, že ty děti vyrůstají, aniž by se o ně rodiče alespoň trochu zajímali.“

Město dvou tváří

Neapol je v současnosti městem dvou tváří. Na jedné straně fungující město s novotou zářícími budovami muzeí a stoupajícím počtem turistů. A pak je tu ta druhá tvář – město zamořené slepým násilím, rozdělené mezi útočníky a jejich oběti. Město, kde děti vyrůstají beze snů, jen s nadějí, že se nestanou obětí dalšího útoku. (La Stampa, ČTK)