Češi v oblacích
Létání už není výsadou nejbohatších. Odkazují na to rostoucí počty registrovaných strojů i zkušenosti provozovatelů leteckých škol.
Nebe nad Českem se stále více zaplňuje sportovními letadly. Jen za loňský rok v rejstříku přibylo 225 nově registrovaných letadel včetně ultralehkých strojů.
Kromě adrenalinových zážitků hledá řada nových zájemců o pilotní průkaz v řízení letadla buď třeba možnost budoucí obživy, nebo jen daleko rychlejší možnost cestování. Je totiž velký rozdíl, jestli například člověku cesta na lyže zabere půl dne, nebo jen několik desítek minut.
„Cesta letadlem z letiště v Příbrami do lyžařského střediska Zell am See trvá 55 minut, zatímco autem se tam člověk dostane za šest a půl hodiny,“uvedl spolumajitel poradenské společnosti Ideasense a zároveň aktivní pilot Rudolf Čihák.
Pochopitelně člověk musí počítat se zvýšenými náklady, protože provoz letadla je finančně náročnější, než je tomu u auta. Letová hodina se cenově pohybuje od 1 500 korun u ultralehkých letadel do zhruba 9 000 korun u vícemístných strojů, jako jsou letouny Cyrrus.
Proti nákladům na provoz letadel ve vzduchu jsou už zbylé poplatky výrazně levnější. Například poplatky za vzlet a přistání nebo za využití hangáru se po Evropě pohybují většinou v eurových částkách, maximálně v desítkách eur.
Zkušenosti leteckých škol vypovídají o tom, že lidé mají stále více peněz, které jsou ochotni za létání utratit. Podle Filipa Zejdy z Letecké školy Vysočina zaznamenávají v posledních letech nárůst zájemců především velké letecké školy, zatímco menší školy a aerokluby mají počet členů a dalších zájemců víceméně konstantní.
Začíná se na ultralightech
Daleko jednodušší je začít s létáním na ultralehkých strojích. Důvodem jsou výrazně nižší provozní náklady lehčích letounů a skutečnost, že výcvik pro splnění podmínek pro získání pilotní licence je na tomto druhu letadel výrazně jednodušší. Například u kurzů na klasické letadlo je potřeba odlétat alespoň čtyřicet pět hodin, u ultralehkých strojů je minimum pro přistoupení ke zkouškám zhruba poloviční.
Pokud to lidé myslí s létáním opravdu vážně, měli by raději do svého výcviku investovat více času i peněz, než kolik vyžadují základní letecké kurzy. Důležité je také zaměřit se na zvládání krizových situací. Podle Zejdy není od věci vyzkoušet si při výcviku například vypnutí motoru během různých fází letu. „Během 20 až 40 hodin výcviku to dělám často, takže si na to moji frekventanti zvyknou, a když jim vysadí motor, tak už to pro ně není tak stresová situace,“dodal jednatel letecké školy sídlící v Jihlavě.
Nárůst počtu lidí, kteří se věnují amatérskému létání, totiž s sebou přináší i stoupající čísla nehodovosti a na piloty menších letadel a parašutisty připadá většina smrtelných zranění v letectví.
Vloni při smrtelných nehodách v Česku zemřelo sedm lidí, což podle statistik Úřadu pro vyšetřování příčin leteckých nehod představuje spíše lepší výsledek a významné snížení množství fatálních nehod proti roku 2016. Ten byl přitom s 18 smrtelnými úrazy nejtragičtějším ve sportovním létání za poslední roky, což jde na vrub právě nehodám ultralehkých letounů, motorových křídel a dalších lehčích strojů. Na jejich piloty připadaly dvě třetiny úmrtí, zatímco u jiných kategorií letadel se počty smrtelných zranění nevymykaly z dlouhodobých normálů.
Přestože smrtelných nehod bylo vloni méně, počet havárií se ve srovnání s rokem 2016 zvýšil. Celkem úřad evidoval 72 nehod letadel, což meziročně znamená zvýšení o 15 neštěstí. Nejvíce nehod se odehrálo ve druhém čtvrtletí.
Zájemci o absolvování pilotního kurzu musí nejdříve absolvovat lékařskou zdravotní prohlídku a poté mohou přistoupit k teoretickému výcviku. Ten má u různých škol odlišnou délku a může obsahovat i řadu hodin samostudia. Liší se i cena, obecně stojí tato příprava zhruba 10 tisíc korun. Dále je třeba zaplatit povinné odlétané hodiny, jejichž cena se rovněž liší podle typu letounu. Po první odlétané hodině může uchazeč absolvovat test z teorie a po absolvování všech praktických letových cvičení na něho čeká závěrečná zkouška.