Fórum čtenářů iDnes.cz: Magistrát kupuje zpátky vodovody, které neměl nikdy prodávat
Nadaný řemeslník a podnikatel František Václav Pštross vládl Praze jen dva roky. Přesto se stihl výrazně zapsat do tváře města.
Česky promluvila radnice královského hlavního města Prahy po volbách v roce 1861. Šlo o nebývalý zvrat v historii. Pro německé voliče a komunální činovníky znamenal tenhle výsledek pohromu. Lví zásluhu na tom měl mladý ambiciózní politik a purkmistr František Václav Pštross pocházející z koželužské rodiny z Nového Města, od jehož narození v roce 1823 uplynulo 195 let.
Smradaři – takhle nelichotivě přezdívali měšťané Nového Města pražského sousedům, kteří se ve Vojtěšské čtvrti věnovali jirchářskému řemeslu. Zpracovávání kůží z jehňat, kůzlat či vysoké zvěře pomocí kamence totiž doprovázel nelibý zápach.
„Na jirchářské řemeslo navazovala i rodina koželuha Františka Pštrosse, otce budoucího pražského purkmistra,“uvedl historik František Ekert. Pštrossovi však měli schopnosti a ambice povznést se nad rodnou Vojtěšskou čtvrť. František Pštross počátku 30. let 19. století vstoupil na kolbiště komunální politiky.
V pražském obecním zastupitelstvu strávil téměř půl století. Uspěl i ve volbách do zemského sněmu, a to jako kandidát za Staré Město. Koželužník se za zásluhy dočkal i povýšení do šlechtického stavu. Potomkovi Františku Václavovi chtěl dopřát dobré vzdělání, zapsal ho proto na prestižní piaristické gymnázium v Jindřišské ulici.
Návrat a cesta na vrchol
„Po absolvování šestého ročníku se ale František Václav vzdal studií a převzal otcovu živnost,“vysvětlil historik Josef Přecechtěl. V roce 1845 se stal mladý Pštross mistrem a o pár let později vyjel na zkušenou do Německa a Francie. Vzdělával se tam v praxi, národohospodářské teorii i právu.
Rodovou živnost poté proměnil v prosperující fabriku s ročním obratem 90 tisíc zlatých. V Praze tak patřil ke špičce. František Václav se vrhl i na veřejné funkce. V obchodní
Magistrát se podle informací MF DNES chystá koupit za necelé dvě miliardy korun podíl 49 procent ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK). Tu v 90. letech koupila francouzská Veolia za sedm miliard. Většina diskutérů na iDnes.cz s nákupem ale nesouhlasí.
Boží nápad
To se hlavně nemělo nikdy prodávat. Ale jinak je to obecně boží nápad, levně něco prodat, když je to v celkem dobrým stavu, a pak to draze koupit zpátky, když se celou dobu neinvestovalo nijak výrazně do rozvoje a údržby. Slíbíme zlevnění vody, draze koupíme zpět infrastrukturu, kterou jsme hlavně nikdy neměli prodávat, aby se následně zjistilo, že je komoře to dotáhl na předsedu. S jeho přispěním světlo světa spatřily živnostenský a obchodní zákon.
Ambiciózní podnikatel vstoupil stejně jako otec do komunální politiky. Na počátku 60. let 19. století se Praha mohla pochlubit 150 tisíci obyvateli. „Populační růst byl hlavně na předměstích s českou složkou obyvatelstva, zatímco v historickém jádru města počet německých obyvatel od 30. let stagnoval. Za této situace splývaly v Praze často sociální protiklady s nacionálními,“uvedl historik Josef Janáček. v havarijním stavu a pro její opravy je potřeba vodu zdražit.
Nulové slovo
Milí pražští radní, s 49 procenty budete mít v rozhodování stejně nulové slovo jako dosud, pouze krvavě zaplatíte. Veolia si z vás dělá srandu již podruhé. Necelé 2 miliardy za 49 procent, když bylo prodáno za 7 miliard, mi nepřijde tak krvavé. Jestli tomu dobře rozumím, tak jde o dokončení loupeže. Radní se rozhodli koupit za skoro dvě miliardy firmu, která po ukončení smluvního termínu bude bezcenná. Veolia
Březnové volby roku 1861 do čela metropole vynesly českou většinu, celkem volilo 5 344 oprávněných měšťanských voličů. Čeští liberálové razili heslo „Pokrokem k lepšímu“a posbírali 52 z 90 mandátů. Německá strana Přátel svobodomyslné ústavy brala jen deset mandátů. „Šlo o druhé Solferino,“přirovnal německý list Bohemia volební debakl k nedávné ostudné porážce rakouských zbraní na severu Itálie.
Volby vynesly na post purkmistra Františka Václava Pštrosse. „Vesla se uchopil pevně hned na ustavujícím zasedání sboru obecních starších, kdy vrátil českému jazyku jeho stará práva,“vysvětlil Přecechtěl. Na magistrátu, obecních radnicích a školách se začalo vzápětí úřadovat česky místo německy.
Menšinové školy i nová banka
Pro dvacet procent Pražanů, kteří jako „obcovací řeč“uváděli němčinu, byly zakládány menšinové školy. Z Pštrossovy iniciativy vznikaly i další české vzdělávací instituce. Nepřehlédnutelnou je někdejší Vyšší dívčí škola na rohu Vodičkovy
a Školské ulice. O rozvoj řemesel se postarala nová průmyslová škola. Pražské finanční možnosti rozšířil vznik městské záložny a banky. Kondici obecní pokladny zlepšila další Pštrossova novinka – domácí začali platit daň z nájemného. Pražskou dopravu vylepšila mimo jiné přestavba Újezdské brány.
Nový purkmistr nepřehlížel ani sféru kulturní. „Vznikly desítky českých spolků a institucí, jako byly Hlahol, Sokol, Svatobor či Umělecká beseda,“uvedl pražský městský archivář Karel Ledvina. Zrodilo se nemá potrubí. Je to pár úředníků, výběrčích peněz a pošťáků, kteří zisk posílají do Francie.
Re: Dokončení loupeže
Rozumíte špatně. Kupují PVK, což je firma, která má zázemí tisíců lidí
též Královské zemské prozatímní národní divadlo. Záchrany se dočkala jedna ze tří pražských rotund – sv. Kříže na Starém Městě.
Nesmírně činorodý první muž radnice se na počátku 60. let úspěšně ucházel o místo poslance zemského sněmu, uvolněné slovutným Františkem Palackým. Za krátký čas, kdy působil v zemském zákonodárném sboru, se podílel na osnově potřebného nového stavebního zákona. Krátce po čtyřicátých narozeninách však purkmistr nečekaně podlehl zánětu mozkových blan. a techniky. Jestliže je roční zisk půl miliardy, tak se při 49 procentech akcií investice vrátí dříve než vyprší smlouva. Pokud se podaří odkoupit i zbytek, tak pak budou moci tuto činnost realizovat napřímo a peníze zůstanou doma.