Freudův osudový uzel K HOROLEZEC EUGEN FREUD se po listopadu 1989 vrhl na podnikání a vybudoval tehdy největší outdoorovou firmu v Česku. Pak o všechno přišel, a to včetně pořádné porce zdraví. Dnes, v 68 letech, nemůže chodit. Ale nevzdává se.

22 text: Ivan Brezina foto: Petr Topič, MAFRA, achiv Eugena Freuda lezení se dostal koncem 70. let. „Nepodával jsem fantastické výkony, bavila mě ta parta,“vzpomíná Eugen Freud. „V roce 1986 jsem vystoupil na Elbrus. Nahoře jsem si dal vrcholové cigáro a pivo.“

Původně dělal šéfkuchaře v hotelu Kyjev v pražských Dejvicích, ale hory a skály ho přiměly ke změně profese. „Jednou jdu do práce, sluníčko svítí a já si říkám: Kámoši lezou někde v Adršpachu, a já zas budu jak vůl v kuchyni? A tak jsem šel raději montovat na střechy hromosvody.“

Ale to nebyl konec změn. Za komunistů tu chybělo pořádné venkovní vybavení. A Eugenovi kdosi přinesl norský časopis, kde byl vyfocený péřový spacák do -35 °C. „Z fotky jsem odhadl střih a ušil si ho. Když ho viděli kamarádi, chtěli ho taky. Nejdřív jsem spacáky šil za flašky, později za peníze. Když se to dalo dohromady s lezením po střechách, měl jsem na tehdejší dobu královský plat. A hlavně jsem byl svým pánem a mohl kdykoli jezdit do skal.“

Podle komunistických zákonů však „nedovoleně podnikal“. Postupně to tedy Bohužel jsem trochu zpychl. Odmítal jsem zakázky pro velké světové firmy, nevěnoval jsem se obchodu. Mě prostě víc bavilo vymýšlet nové výrobky. Postupně mě válcovala konkurence. naučil i ženu, aby uživila rodinu, kdyby ho za šití zavřeli. Přidali i péřovky, to už bylo složitější. „Střih jsem udělal podle kabátu, a protože nejsem krejčí, ladil jsem to za pochodu. Co já se navztekal s kapsami! Hotové bundy jsem dal klukům do Tater a podle jejich připomínek střih upravoval.“ Sen o drtičce mrazu Když v listopadu 1989 padl režim, Eugen to rozjel ve velkém stylu. V Česku začal šít první flísové bundy z materiálu, který tu tehdy ještě skoro nikdo neznal.

„Horolezci lezli v teplákovkách,“vzpomíná. „Když měl někdo náhodou flísku z dovozu, svlékl ji a nábožně složil, aby se mu na skále neponičila. Podařilo se mi koupit kamion flísu od americké firmy a už to jelo.“

Najal dílnu a švadleny, zaměstnával jich přes padesát. Flísky chtěli všichni: horolezci, lyžaři, turisté… Eugen v první polovině 90. let neměl konkurenci. Po jeho péřovkách a spacácích s legendárním logem hrocha byl obrovský hlad. Vybavoval řadu expedic: polárníky Jaroslava Pavlíčka a Miroslava Jakeše nebo špičkového horolezce Zdeňka Hrubého.

Pro svou péřovku tehdy vymyslel proslulý slogan Freudova drtička mrazu. „Reklama mě bavila,“vzpomíná. „S televizním štábem jsme odjeli do Tater, já se v medvědí kůži schoval za kámen, vybafnul a herec Miroslav Moravec tím svým hlubokým hlasem povídá: I yetti ví, že nejlepší péřovky jsou od Freuda! V další reklamě se mě zase herec Jan Rosák ptal, co je v mých bundách. Peří! - zařval jsem a jednu před ním kuchyňským nožem rozpáral.“