VIDĚLA JSEM MASARYKA PO PÁDU Z OKNA
MF DNES mluvila s poslední svědkyní smrti ministra zahraničí Jana Masaryka v roce 1948.
Po sedmdesáti letech se včera vrátila do Černínského paláce Helena Šlaisová. Sedmadevadesátiletá lékařka tu byla v den, kdy tu zemřel Jan Masaryk. Do Masarykova bytu tehdy mohla mladá medička nahlédnout díky známosti svého manžela s Masarykovým tajemníkem Antonínem Sumem.
Je přesvědčena, že Jan Masaryk byl zavražděn. „To, co jsme viděli, nás o tom přesvědčilo,“říká pamětnice. „Zarazila mě čerstvá díra ve zdi. Říká se, že ten vytržený kus svíral Jan Masaryk v ruce dole na nádvoří,“vzpomíná.
Tělo mrtvého ministra zahraničí už bylo oblečené a leželo zakryté na lehátku vprostřed jedné z místností. „Bylo vidět, že v bytě se narychlo uklízelo,“vzpomíná na události staré sedmdesát let Šlaisová. Mrtvý ministr byl už převlečený z pyžama, ve kterém zemřel, do obleku a i na rozbitých nohou měl obuté boty.
Znovuotevření případu
Přesvědčená, že Masaryk byl zavražděn, je i publicistka Václava Jandečková. Autorka knihy Kauza Jan Masaryk byla jednou z těch, kteří iniciovali zatím poslední přezkoumání případu.
„Policie popáté otevřela případ a od pražského městského státního zastupitelství jsem dostala odpověď, že byl prozkoumán veškerý materiál týkající se Masarykovy smrti,“vysvětluje.
S výsledkem ale spokojená není. „Dostalo se nám odpovědi, že vzhledem k časovému odstupu nemá další prověřování smysl a že by nepřispělo k získání nových důkazů o Masarykově smrti,“konstatuje. Do okolností smrti by podle ní mohly vnést jasno nové, moderní odborné posudky a spolupráce odborníků. „Nikdy neproběhla řádná rekonstrukce na místě činu se zohledněním všech variant smrti,“navrhla Jandečková a dodala, že se rozhodla svou žádost podat znovu.
Nesplnila se ani její očekávání spojovaná s cestou prezidenta Miloše Zemana do Moskvy. V tamních archivech by se totiž mohly skrývat neznámé materiály sovětských tajných služeb. „Prezident Zeman je přesvědčen, že Jan Masaryk spáchal sebevraždu, a nové materiály z Moskvy se neobjevily,“dodává publicistka.
Stropnický znovu požádá Rusy
Zabývat se smrtí Jana Masaryka má význam i podle ministra zahraničí Martina Stropnického. „Dodnes neobjasněná tragédie má symbolický význam,“řekl Stropnický, který se včera v Černínském paláci zúčastnil vzpomínkového aktu. Slíbil, že požádá ruskou stranu o zpřístupnění archivních materiálů, které by mohly vnést světlo do okolností Masarykovy smrti. Sám se domnívá, že syn prvního československého prezidenta sebevraždu nespáchal.
„Já si myslím, že se to dá vyšetřit pouze tehdy, pokud dostaneme z ruské strany ty materiály, které jsou utajené,“řekl Stropnický. „Určitě o tom budu mluvit s ruským velvyslancem, požádám ho, uvidíme. Nebudu první, kdo ho žádá, zatím to nebylo úspěšné,“upozornil šéf diplomacie.
Chybí kritický životopis
Historiky dnes na Janu Masarykovi spíš než okolnosti jeho úmrtí zajímají jiné momenty jeho života.
„Mýty opředené legendy jsou pro čtenáře lákavější než sebelépe napsaná fakta. Dávají totiž každému prostor pro vlastní interpretaci a nekladou meze fantazii,“říká zástupce ředitele Historického ústavu Akademie věd ČR Jan Němeček.
Podle něj by bylo třeba především analyzovat Masarykovu činnost v meziválečném období, za druhé světové války i po ní, protože zasahoval do klíčových procesů československé, zejména zahraniční politiky.
Další pátrání a vyšetřování podle Němečka, který se Janem Masarykem také zabýval, už těžko může přinést něco nového. „Vzhledem k pochybením, ke kterým došlo bezprostředně po Masarykově smrti při vyšetřování Státní bezpečností, nebyly zajištěny bezpečné důkazy, které by mohly dát jednoznačnou odpověď. Dohonit tento handicap by mohly snad jen materiály tajných služeb, které jsou a zřejmě i zůstanou nepřístupné,“dodává Němeček.
Nové teorie o tom, že za smrtí Jana Masaryka stála britská zpravodajská služba SIS podle něj vyvěrají z nepochopení vyšetřovacích postupů Státní bezpečnosti, která chtěla připravit velký proces s údajnými „vrahy Jana Masaryka“. „A proto vybrala osoby, které zatkla, zlomila mučením a donutila k výrokům, které StB sama připravila. Že nakonec k tomuto procesu nedošlo, je jiná věc,“vysvětluje.
Různé verze smrti
Tělo ministra zahraničí Jana Masaryka bylo nalezeno ráno 10. března 1948. Oblíbený politik ležel mrtvý pod okny své koupelny na nádvoří Černínského paláce na Hradčanech. Tehdejší komunističtí vyšetřovatelé označili Masarykovu smrt za sebevraždu, okolnosti ale zůstávají nejasné a spekuluje se o vraždě, na které se měli účastnit agenti sovětské tajné služby. Poslední vyšetřování bylo v roce 2003 uzavřeno jako vražda, ale pachatel zůstal neznámý.
Podle další verze šlo o nešťastnou náhodu. Masaryk se pokoušel po římse utéci ze svého bytu. Když bylo vyšetřování obnoveno v době pražského jara v roce 1968, spekulovalo se také o nešťastném pádu, když Masaryk kouřil na okně a spadl dolů.