Pohádce Cesta za králem trollů naše kulisy sluší
Tak má vypadat solidní pohádka rozkročená mezi klasickou báchorkou a moderní fantasy: jako norská Cesta za králem trollů, která vstupuje do našich kin poté, co se v Česku zčásti natáčela.
Žili byli bratři tři: stejně jako v našich pohádkách, jen o něco severněji. Ale i tam to nejvýše, až k princezně, dotáhne nejmladší outsider. Pouze s tím rozdílem, že místo draka musí porazit krále trollů, který podle dávné legendy chce za nevěstu každou královskou dceru, jež se do osmnácti nestihla vdát.
Jako Frodo
Že se točilo na Křivoklátě či v Prachovských skalách, tuzemský divák asi pozná. Podstatné je, že po boku norských scenerií to naší krajině sluší a že příroda včetně vodopádů dává hercům zdravě zabrat.
Ve srovnání se Svěrákovými Třemi bratry jsou jejich norští kolegové o maličko chudší ohledně majetku i humoru, zato absolvují vydatnější dávku strašení, počínaje požárem rodné chýše a konče duněním trollích kroků. Všechny pohádkové prvky jsou na svém místě: ohyzdná ježibaba, kouzelná mapa, zrádné víly, mlha nad bažinami. Putující mladík vystavený zkouškám nese mnohé znaky Froda z Pána prstenů, tedy jeho dobrodružné cesty za vlastní dospělostí, ale také Odyssea s jeho blouděním mezi mytickými svody. A vydatná hospodská rvačka čímkoli proti mečům připomene choreografii Tří mušketýrů.
Blízká exotika
Na zdejší pohádkové zvyklosti je Cesta za králem trollů lehce drsnější, ale přes pár ohlodaných kostí či hromádky červů se dnešní děti snadno přenesou. Kde čerpá z vypravěčské tradice náznaku, působí film lépe než ve chvíli, kdy skandinávského netvora ukáže naplno: veletroll totiž vypadá jako ošuntělý King Kong slepovaný ze štěrku.
Nicméně finále, které vynalézavě využije kráter sopky, zase vrátí snímku rozměr solidní žánrové podívané, pro zdejšího diváka zároveň exotické i blízké.