7 000 děravých silnic. Spraví čtyři z deseti

Řidiči se učí hlásit silniční výtluky na internetu. Přestože letošní zima byla většinou mírná, historický dluh v opravách se smaže až za desítky let.

V Česku existuje neuvěřitelných 7 356 úseků silnic s dírami, které eviduje specializovaná internetová stránka.

Na serveru výmoly.cz, který špatné silnice počítá, jich přibude každoročně tisícovka. Ne že by se české silnice tak zhoršovaly, ale lidé jsou všímavější a díky tlaku se daří i větší procento děr opravit. Čtvrtina nahlášených děr připadá na Prahu.

„Zhruba čtyřicet procent nahlášených děr silničáři opraví, což považuji za slušné číslo,“říká správce serveru výmoly.cz Petr Čaník. Když před sedmi lety začínal, reagovali cestáři méně pružně. Ještě před dvěma roky zvládali dát do pořádku jen třetinu problémových silnic. Silničáři mají vlastní interní evidenci děr, ale ta není veřejně přístupná.

Letošní zima byla ve většině krajů stejná nebo mírnější než ty předchozí, takže nijak nadprůměrně silnice nepoškodila. Do oprav půjde v krajích obvykle srovnatelná suma jako loni.

„Na vysprávky výtluků máme vyčleněno 55 milionů korun. V minulém roce jsme měli 52 milionů. Odhadujeme, že množství vyčleněných peněz je dostatečné,“sdělil silničář z Olomouckého kraje Jan Škrabal.

Ideální silnice za desítky let

Šéf silničářů Pardubického kraje Milan Novák však vyčíslil, že pro úplnou opravu tří tisíc kilometrů silnic jen v jeho kraji by bylo potřeba 15 miliard korun. Pak teprve budou stoprocentně v pořádku.

A pokud pardubická správa dostane na opravy ročně 250 milionů korun, tak se k ideálu dopracuje logicky až za desítky let. Kdyby byl přísun peněz neomezený, šlo by to zkrátit na pět let.

MF DNES zároveň sestavila fotografický přehled nejhorších úseků silnic za každý kraj. Tipy dali jak silničáři, tak reportéři a část úseků pochází i ze serveru výmoly.cz.

Například za Vysočinu v seznamu figuruje frekventovaná silnice 1. třídy u hradu Kámen s hlubokou dírou v zatáčce. Silničáři zhruba polovinu děr ze seznamu MF DNES mají v plánu opravit. Druhá půlka čeká marně.

Co tady dělá ta nebezpečná díra a proč ji nikdo ještě neopravil?

Tuhle otázku si asi klade pravidelně každý řidič, kterému se otřásl vůz po projetí výtlukem.

Vysvětlení může být banální – buď je ještě zima, nebo nejsou peníze. Ale nemusí tomu tak být vždy.

Krajští zpravodajové MF DNES spolu se silničáři dali dohromady tipy na nejhorší děravé úseky ze všech čtrnácti krajů. Většinu z nich nahlásili redaktoři i úřadům, které za silnici zodpovídají.

MF DNES tak sestavila přehled nejhorších silnic. Zároveň je vidět, že každá rozbitá cesta má svůj příběh – někdy dost komplikovaný.

Ani centimetr není rovný

Pražská ulice U Seřadiště ve Vršovicích je legendou mezi rozbitými ulicemi v Česku. Nabízí otázku, proč pražská správa silnic snáší už několik let tu ostudu, když jí stav ulice média neustále připomínají. „Od počátku projednávání je zde problém s pozemky soukromého vlastníka, které zasahují do rekonstrukce vozovek a chodníků,“vysvětluje to mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková.

Mluvčí zároveň ujistila, že potřebná dohoda o majetkovém vyrovnání, která musí opravě předcházet, už byla uzavřena v roce 2017.

„Celá rekonstrukce bude rozdělena do etap a předpokládáme, že s ní začneme v průběhu roku 2018,“ujišťuje Lišková.

Složité majetkové vztahy jsou překážkou oprav vozovky poměrně často. V anketě čtenářů serveru vymoly.cz minulý týden jako nejhorší silnice ze všech 7 356 evidovaných „vítězila“Lesnická ulice v Zábřehu.

„Komunikace má řadu majitelů, nepatří tedy městu. S její rekonstrukcí ale počítáme,“slíbil starosta Zábřehu František John.

V pražské ulici U Seřadiště už si motoristé jezdit krokem zvykli. Nejnebezpečnější jsou díry na dálnicích a silnicích 1. třídy, kde se jezdí vyšší rychlostí a výtluk řidič nečeká.

V tomto směru vyčnívá silnice první třídy z Tábora do Pelhřimova, která řidiče svádí k překračování povolené devadesátky. Když do ní fotograf MF DNES pro ilustraci postavil plechovku od limonády, byla z ní nad dírou vidět jen půlka.

Hodně hluboké díry, které pořádně otřesou autem, se najdou i na dálnici D10 z Prahy do Turnova.

Hned za hlavním městem na ně upozorňuje dopravní značka a doporučuje snížit rychlost na osmdesátku.

Přetížená polní cesta

To silnice z Chrudimi na Tři Bubny v Pardubickém kraji je rozbitá proto, že druhdy zapomenutou cestu teď řidiči přetěžují třicetkrát víc než dříve. Přivede je na ni nedokončený obchvat Chrudimi, pokud jedou na Slatiňany a dál na Vysočinu. Zdejší motoristé však mají smůlu, a oprava přijde proto na řadu až po dokončení obchvatu.

„Úsek má charakter polní cesty, ale teď se z něj stala v podstatě silnice první třídy,“poznamenal šéf pardubických krajských silničářů Milan Němec.

Nejhorší silnice Karlovarského kraje zase zůstala ve stínu souběžné nově postavené dálnice D6 z Karlových Varů do Ostrova nad Ohří. Jenže autobusy a část řidičů ji využívají pořád, takže tamní díry stále vadí. Mluvčí kraje Jana Pavlíková potvrdila záměr opravy v letošním roce.

Někde se silničáři „trefili“a oprava silnice redakcí vyhodnocené jako nejhorší je skutečně v plánu. Týká se to i dvou kilometrů, které spojují největší zlínské sídliště Jižní Svahy a místní čtvrť Vršava.

Naopak krajská silnice Ostrov – Sloup v Moravském krasu, kterou využívají i návštěvníci krasových jeskyní, je podle starosty Ostrova u Macochy Ondřeje Hudce kritická už deset let. V žádném plánu oprav se však zatím neocitla. „Řidiči už si zvykli hledat jiné cesty, aby se jí vyhnuli,“poznamenal Hudec.

MF DNES zároveň oslovila všechny krajské silničáře s otázkami, kolik mají peněz a jestli se letošní zima nějak vymykala.

Mírná nebo průměrná zima

„Očekáváme náklady kolem 170 až 190 milionů korun, což je v podstatě obdobné jako průměr za posledních asi pět zimních sezon,“spočítal náklady na zimní údržbu ředitel jihomoravské správy a údržby silnic Zdeněk Komůrka. I v Pardubicích hodnotí silničáři zimu jako průměrnou, a v Liberci dokonce jako mírnější, což značí, že peníze na opravy děr nepohltila zimní údržba. Obecně nejhorší silnice má Středočeský kraj, který spravuje asi osm tisíc kilometrů vozovek. Pro srovnání – třeba Pardubický kraj má jen tři tisíce kilometrů silnic, ale peněz mají zhruba stejně. s přispěním regionálních redakcí MF DNES