Putin zase vyhrál. Vrátil Rusku hrdost
Na Manéžním náměstí pod Kremlem vlaje záplava ruských vlajek. Desítky tisíc Rusů slaví další vítězství Vladimira Putina. „Rusko vpřed!“, „Ať žije Rusko“, „Hurá“a další bojovné výkřiky se odrážejí od hradeb Kremlu. Nad pódiem v bíločervenomodrých ruských barvách je obří nápis „Rusko, Krym, Sevastopol“.
Nápis, který je současně hlavní odpovědí, proč Putin včera tak jednoznačně znovu vyhrál a získal podle odhadů přes 70 procent hlasů. Při účasti, která podle předběžných údajů ruské volební komise dosáhla šedesáti procent.
Připojení Krymu před čtyřmi roky je hlavní odpovědí na otázku, proč hlava Ruska dostala tak velkou podporu i po šesti letech, kdy ekonomika stagnovala, Rusům se propadla životní úroveň. „Ano, Krym je důvod, proč jsem dala Putinovi znovu hlas,“říká i postarší dáma v kožichu. „Vrátil Rusku hrdost, konečně ukázal, že jsou věci, které si nenecháme líbit. Krym byl vždy ruský a je správné, že je opět Ruskem.“Kupodivu takto neuvažuje jen stará generace pamatující Sovětský svaz. „Krym? Vzali jsme si jen to, co bylo naše, ruské,“neváhá 23letý Andrej Sedov. „Putin je hrdina!“
Na obřím plátně nad tribunou se promítají záběry z krymského Sevastopolu a moderátorka básní o jednom z nejkrásnějších měst „naší velké země“. „Konečně je Rusko zase Ruskem,“říká chudě oblečený padesátník mávající vlajkou. „No, snad se na ten Krym podívám, když je teď díky Putinovi náš.“
„Nadšení z připojení Krymu postupně vychládá. Mnoha Rusům došlo, že to bude drahé, dražší, než si představovali. Ale vrátit Krym zpátky Ukrajině? O tom tady nikdo neuvažuje,“říká jeden český obchodník žijící v Moskvě.
Ono o tom ani nahlas uvažovat nelze. „Kdybyste někde veřejně řekl, že chcete, aby se Krym vrátil Ukrajině, tak vás za to mohou poslat do vězení, protože jste porušil zákon o celistvosti Ruské federace a podporoval separatismus,“vysvětluje jeden z opozičních aktivistů občanského hnutí Solidarita.
Krym je přitom jen flíček na mapě Ruska, která je součástí všudypřítomných plakátů vyzývajících Rusy, aby šli k urnám a „zvolili si svého prezidenta“. Paradoxně Krymu může Putin nejen vděčit za snadné znovuzvolení, ale poloostrov se může stát i důvodem zpochybnění legálnosti voleb. Anexi Krymu totiž svět neuznává a fakt, že se prezidentské volby konaly i v této světem neuznané součásti Ruska, by mohl vést ke zpochybnění výsledku.
Avšak nikoho z ruské opozice nenapadne to vznést a normální Rusy ani netrkne, že by volby na okupovaném Krymu mohly být něco špatného. „Krym je přece Rusko, ne? A to, co říká Kyjev, není důležité,“říká 60letý inženýr Michail Vološin, který vychází z volební místnosti na sídlišti na severu Moskvy.
Ani další spory se Západem, údajné ovlivnění voleb v USA, angažmá v Sýrii či nejnovější konflikt s Británií, hlasy Putinovi nesebraly. Rusové se za to nestydí, naopak mluví o navrácené hrdosti.
„Vladimir Putin, který byl pro Rusy liberálem, přešel k nacionalismu. Proto mnoho ruských voličů oceňuje jeho uplynulých šest let vlády,“potvrzuje Ljubova Šišelinová, vedoucí oddělení evropských studií Ústavu Evropy Ruské akademie věd. „Jsme zase velká země. Západ si na to bude muset zvyknout,“říká jako mnoho jiných Rusů třicátník Sergej Ivanov.
„Pokud chtěla Velká Británie přidat Putinovi nějaké to procento hlasů, lépe to udělat nemohla,“poznamenává ke tvrdým sporům kolem otravy bývalého ruského agenta v Británii jeden evropský diplomat působící v Moskvě.
Bojkot voleb Putinovi pomohl
Putin však ke svému jasnému vítězství něco přes milion krymských hlasů nepotřeboval. Silou státních sdělovacích prostředků, které především mimo Moskvu zcela dominují, minimalizoval jeho aparát už na počátku roku šance jediného vážnějšího konkurenta ve volbách, lídra komunistů Pavla Grudinina.
Komunisté mají v zemi, kde se stále spousta věcí jmenuje po Leninovi a v části Kremlu stále září rudé hvězdy, své skalní příznivce. Ti jsou hlavně mezi chudými penzisty.
„Krade se, korumpuje. Já do sedmdesáti pracoval a z důchodu nevyžiju,“říká jeden z komunistických voličů Ivan Ščerbak, bydlící v nerekonstruovaném paneláku u Běloruského nádraží. Zatímco Ščerbak a jemu podobní si myslí, že by vítězství Grudinina mohlo něco změnit, liberálně založení Moskvané jej považují za Putinovu loutku.
Voliči komunistů šli včera jako obvykle disciplinovaně k volbám, sympatizanti s liberály však jasno neměli. Nejviditelnější postava opozice, Alexej Navalnyj, kterému ruské soudy zabránily kandidovat, totiž vyzval k bojkotu voleb.
„Já půjdu volit, ale hlasovací lístek znehodnotím, aby bylo jasné, co si o téhle putinovské komedii myslím,“říká šedesátnice, která se v sobotu účastnila odhalení pamětní desky legendy opozice, před třemi roky zavražděného Borise Němcova. Mezi lidmi, kteří tvoří nevelké množství aktivních odpůrců Putina, se živě diskutovalo, co je nejlepší udělat. „To je nesmysl. Je třeba jít k volbám a hlasovat pro některého z liberálů – třeba pro Grigorije Javlinského!“oponuje jí její vrstevník.
Nesmyslnost bojkotu vmetla včera Navalnému a jeho příznivcům do tváře Xenija Sobčaková, která také usilovala o post prezidenta. „Celý ten nesmyslný bojkot voleb se na výsledcích nás, liberálních kandidátů, tvrdě podepsal. Zatímco voliči Putina všichni přišli nebo je k urnám přivezli, což si umí vládnoucí moc zorganizovat, ti naši zůstali doma,“řekla novinářům naštvaně poté, co včera odvolila. „Režimu, který tu bude vládnout, jsme to jen ulehčili.“