Strach z referenda

Strany se neshodnou, zákon o obecném referendu může skončit paskvilem

Chce ho většina stran, jen ve Sněmovně jsou v tuto chvíli tři návrhy zákona o obecném referendu a čtvrtý je na cestě. Větší šanci na přijetí přesto v tuto chvíli nemá žádný. Může se stát také to, že i kdyby parlament v tomto volebním období nějaký zákon schválil, bude tak okleštěný, že Češi v referendu stejně o ničem nerozhodnou.

Na jedné straně jsou komunisté a SPD, kteří chtějí, aby veřejnost rozhodovala skoro o všem, včetně vystoupení z Evropské unie a NATO.

Na druhé ODS, TOP 09, lidovci a Starostové, kteří se těchto nápadů na referendum k čemukoli obávají a chtěli by je smést ze stolu.

Zcela proti proudu jdou Piráti, kteří uvažují hned o dvou podobách referenda. Jedno by se týkalo domácích politických otázek a druhé, které by mohlo začít platit až za několik let, i mezinárodní politiky. A pak je tady ČSSD, která už do Sněmovny poslala svůj kompromisní návrh. Je reakcí na obavy z návrhů SPD a KSČM, a proto hlasování o mezinárodní politice zapovídá.

„Jediný má v tuto chvíli aspoň nějakou šanci. Ale i tam bychom museli udělat změny,“přiznává poslankyně ANO Helena Válková.

Příliš mnoho podpisů

„Není třeba možné ponechat tam hranici 850 tisíc podpisů občanů potřebných pro konání referenda,“říká o návrhu ČSSD Válková, podle které by vhodná hranice byla mezi 500 až 700 tisíci podpisy. Ale i to je podle některých moc. „To je nesmysl. Když to bude víc než 250 tisíc podpisů, referendum lidem spíš zablokujete. Vždyť si vezměte, jak málo prezidentských kandidátů dokázalo sehnat přes 100 tisíc podpisů,“tvrdí předseda KSČM Vojtěch Filip.

„K vypsání referenda třeba o zákazu kouření by mělo stačit sto tisíc podpisů,“říká poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. „Ale to je to největší riziko. Do zákona se kvůli návrhům SPD a KSČM dá tolik bariér, že vznikne paskvil a ten zákon bude naprosto nepoužitelný,“dodává Ferjenčík.

„Hranici 850 tisíc podpisů jsme vybrali proto, že jde o desetinu lidí s volebním právem,“vysvětluje poslankyně ČSSD Kateřina Valachová. Mírnému snížení se nebrání, opatrná však byla záměrně. Zákon totiž potřebuje ke schválení ústavní většinu ve Sněmovně i v Senátu. A co poslancům přijde málo odvážné, senátorům se naopak zdá až moc.

„Senát je konzervativnější. I pro některé naše senátory je to až příliš,“ví Valachová.

Jako ministryně školství musela předčasně skončit. Teď je poslankyně ČSSD Kateřina Valachová tou, která má aspoň nějakou šanci hnout se spletitou situací kolem zákona o obecném referendu. Zatímco komunisté a SPD už do Sněmovny poslali návrhy, o kterých se sice hodně mluví, ale podle ostatních stran nemohou projít ani prvním čtením, opatrná Valachová si získala sympatie aspoň zástupců nejsilnějšího sněmovního klubu, poslanců ANO.

„Je dobře, že se do toho pustila, i když s tím budeme muset ještě hodně pracovat,“říká poslankyně ANO Helena Válková. Ta dostala v hnutí za úkol prodiskutovat úvahy o referendu tak, aby vzniklo aspoň něco životaschopného.

„V hnutí ANO mi to dali na má útlá bedra a říkají, hlavně to udělej dobře, ať se za to nemusíme stydět,“usmívá se Válková. „Jsem přívrženec referenda. Proč by občané nemohli říct svůj názor třeba na legalizaci marihuany, nebo jestli smějí homosexuální páry adoptovat děti. Ale musí to být dobře napsané. Radši nic než nějaký paskvil, “dodává.

„Už teď je možné vypsat ústavní zákon k referendu o vystoupení z Evropské unie a NATO. K tomu nemusíme vůbec přijímat zákon, který požaduje SPD. Proto jsme se zasekli,“vysvětluje Válková.

A zatímco se poslankyně ANO dohadovala s hnutím Tomia Okamury, jak má být vysoké množství podpisů pro vypsání referenda, jaký výsledek má být závazný a čeho všeho by se referendum mělo týkat, chytila se příležitosti Valachová, která ve Sněmovně předsedá stálé komisi pro ústavu.

„Viděla jsem, že návrh SPD je absolutně nehlasovatelný. Tak jsem se podle toho, co slyším ve sněmovní komisi, pokusila dát dohromady kompromis,“přibližuje Valachová.

„Všechno to, o čem jsem říkala, že by se v referendu nemělo hlasovat, tam napsala. Základní lidská práva, státní rozpočet, mezinárodní smlouvy,“chválí poslankyni ČSSD Válková.

I tak má návrh ČSSD blíž k zamítnutí než ke schválení. Valachová potřebuje podporu tří pětin poslanců i senátorů.

„Slyším k tomu výhrady i z řad našich senátorů. Může se klidně stát, že ten návrh zákona v Senátu zaparkují a nikam se to nepohne,“přiznává Valachová.

„Nic pro moji maminku“

V některých důležitých parametrech se navíc rozcházejí i představy ČSSD a hnutí ANO ve Sněmovně. Je to hranice počtu podpisů pro vyvolání referenda i výsledek, při němž by referendum bylo závazné. Válková mluví minimálně o třetině všech oprávněných voličů, což jsou necelé tři miliony lidí, Valachová o polovině – to už je přes čtyři miliony Čechů.

„U menšího množství voličů by výsledek nebyl právně závazný, ale mohl by mít konzultativní charakter. To v žádném případě neznamená, že by se výsledek spláchl

do záchodu. Třeba brexit se uskutečnil právě na základě konzultativního referenda,“nabízí kompromis Valachová.

Ještě větším problémem pro ni je však to, že kromě hnutí už na jejím návrhu všichni ostatní ve Sněmovně vidí spíš zádrhely. Komunisté a Piráti mají úplně jiné představy o počtu podpisů potřebných pro iniciování referenda.

A další strany pak považují současné debaty o referendu jen za populistické snahy nějak se popasovat s aktivitami SPD a KSČM.

„Je to příliš vážná věc na to, aby se tvořila tímto divokým způsobem. Hrozí, že z toho ve druhém čtení snůškou pozměňovacích návrhů vznikne nějaký konglomerát neprodiskutovaných věcí,“říká předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík. Hnutí STAN přitom referenda podporuje, ale zatím jen na lokální úrovni.

„Má smysl, aby lidé řekli, jestli chtějí v obci postavit třeba nějakou továrnu. Ale například moje sedmdesátiosmiletá maminka jistě nemůže rozhodovat o vystoupení z Evropské unie, protože nemá veškeré informace, co by to pro naši ekonomiku znamenalo,“dodává Gazdík.