Nástupce Putina v nedohlednu
Putin nyní vyhrál napo- sledy. Už jen pomyšlení na to, že by Rusku mohl za šest let vládnout někdo jiný, způsobuje u velké části Rusů paniku. Putin sám si zatím žádného následníka nevychoval.
Mohutná veselice, která se v neděli večer konala na Manéžním náměstí, měla být vlastně oslavou posledního Putinova vítězství.
Jenže jeho druhé a podle ústavy poslední vítězství v prezidentských volbách vlastně proběhlo už v roce 2004. O čtyři roky později se prezidentem stal Dmitrij Medveděv. A Putin se posadil do o dost nižšího křesla ruského premiéra. Po čtyřech letech se však vrátil do Kremlu a vládne Rusku dál. Putin si sice nechal prodloužit prezidentské období na šest let, ale i tak mu druhé funkční období podruhé vyprší v roce 2024. A ucházet se o funkci znovu nemůže.
„Rusko se teď bude snažit o urovnání sporů se svými partnery a nebude závodit ve zbrojení,“řekl včera staronový prezident. Pak dostal otázku, zda bude kandidovat na prezidenta i za šest let. „To, co říkáte, je docela vtipné. Myslíte, že tu budu do sta let?“odpověděl s úsměvem Putin. Mnoha jeho příznivcům v té chvíli zamrzl úsměv na rtech. Vždyť mnozí ho volili právě proto, aby zůstal v čele země pokud možno navždy.
Ani komunisté, ani liberálové
Prezidentské volby odpověď na otázku, kdo by mohl Putina za šest let vystřídat, ani nenaznačily. Komunisté sice tentokrát nasadili „mladíka“, sedmapadesátiletého Pavla Grudinina – ten skončil druhý, ale s výsledkem pod 12 procent. To je nejméně, kolik komunistický kandidát dostal od konce Sovětského svazu. Jeho program, v němž mimo jiné sliboval znárodnění továren a vůbec návrat velké části sovětského komunismu, neuspěl. „Podle našich průzkumů pro Grudinina hlasovali velmi různí voliči, nejen ti sociálně slabší. Ti naopak dali dost často hlas Putinovi, protože se bojí, aby je nestabilita a změny nepřipravily o to málo, co mají,“říká Natalia Zorkaja ze sociologického ústavu Levada. „Obecně se dá říci, že komunisté ztrácejí pro Rusy přitažlivost,“dodává.
Vladimira Žirinovského a jeho nacionalistické „liberály“bere většina Rusů jen jako doplněk Jednotného Ruska, o čemž svědčí Žirinovského mizerný výsledek necelých šest procent hlasů.
Na druhou stranu, co by prozápadní liberálové za šest procent Žirinovského dali.
1,60 procenta hlasů pro Xenii Sobčakovou a 1,07 procenta pro Grigorije Javlinského svědčí o tom, v jaké krizi a defenzivě prozápadní síly v Rusku jsou. A tomu, že ani do budoucna to nejspíš nebude lepší, nasvědčuje brutální hádka mezi Sobčakovou a lídrem opozice Alexejem Navalným, který vyzýval k bojkotu voleb. V přímém televizním přenosu Navalnyj na Sobčakovou drsně zaútočil. „Ty jsi udělala přesně to, co po tobě Putin chtěl, když tě nechal kandidovat ve volbách!“obvinil Sobčakovou Navalnyj. „Všechno, co děláš, je licoměrnost,“vmetl jí do tváře, když ho vyzvala, aby se liberální opozice spojila a spolupracovala.
Prezidentské doživotí
Když tedy vyloučíme politickou konkurenci, je tu už jen Putin a jeho okolí. Popularita exprezidenta, dnes premiéra Dmitrije Medvěděva, je už nyní tak malá, že tolik se ani v Rusku volby zfalšovat nedají. V okolí prezidenta za poslední roky nejvíce vystoupal ministr obrany Sergej Šojgu, ale ani u něj se o velké popularitě mluvit nedá.
Podle mnoha ruských pozorovatelů alternativa bezpečného předání moci Putinovu nástupci neexistuje.
„Myslím, že pro něj bude snazší prostě zůstat prezidentem nadosmrti,“potvrzuje i Konstantin Gaaze z moskevského Carnegie Center.