Audit: Na MPSV pochybili, je to za miliardu

Jitka Vlková redaktorka MF DNES

Předchozí vedení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) v čele s Michaelou Marksovou (ČSSD) se chovalo nehospodárně, tvrdí ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Vyplývá to podle ní z výsledků vyšetřovacího auditu, které resort zveřejnil.

„Závěry auditu mluví o porušení zákona o zadávání veřejných zakázek a nehospodárnosti,“říká Němcová. Výše pochybení podle závěru souběžného auditu Nejvyššího kontrolního

Částečně by to měla změnit mobilní aplikace, na jejíž vývoj nyní Řízení letového provozu (ŘLP) vypsalo výběrové řízení. Její používání bude dobrovolné, avšak dispečeři věří, že si ji stáhne co největší počet pilotů dronů. Aplikace jim totiž bude poskytovat řadu informací, které by jinak neměli šanci získat. Dispečeři na oplátku dostanou možnost registrované drony kontrolovat.

„Součástí této aplikace je plánovaní letů dronů, což znamená, že systém uživatele upozorní, pokud již někdo jiný má na stejný čas a místo naplánován svůj let,“uvedl mluvčí ŘLP Richard Klíma. Kromě možného střetu s dalším dronem aplikace rovněž dokáže varovat před vlétnutím do zakázané zóny, nebo přímo do mobilu uživateli přinese informace o očekávaném vývoji počasí v místě, kde létá. úřadu převyšuje miliardu korun. Jde především o IT systémy na výplatu sociálních dávek, dávek v nezaměstnanosti a o ekonomický informační systém ministerstva, který se několikanásobně prodražil.

Problémy s IT systémy pro úřady práce se táhnou od dob exministra Jaromíra Drábka a jeho výměny IT dodavatelů bez výběrového řízení. Jeho tehdejší náměstek Vladimír Šiška byl v této souvislosti pravomocně odsouzen na čtyři roky vězení. Nyní se rýsuje další soudní pře.

V polovině loňského listopadu, necelé dva týdny před demisí Sobotkovy vlády, ministerstvo práce

Dispečeři počítají také s možností, že aplikace dronu přímo znemožní vstoupit do bezletové zóny, například v okolí letišť, elektráren nebo vojenských zařízení. Tuto regulaci umožní software, o jehož povinném umístění ve všech typech dronů se nyní jedná.

„Bude instalován výrobcem a bude muset splňovat podmínky regulace. Aby toto letadlo mohlo být prodáváno na trhu v Česku, bude muset být takovým softwarem vybaveno,“uvedl mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký.

Kromě amatérů, kteří drony využívají pro rekreační účely, má podle ŘLP aplikace sloužit i lidem a firmám, které létání s drony živí. Jejím prostřednictvím totiž půjde snáze vypovědělo smlouvu na IT systém Sociální dávky za 130 milionů korun. Údajně proto, že dodavatel, společnost OKsystem, neplnil dodávky. Firma se proti výpovědi brání a podala žalobu. Zakázku stihlo staré vedení ministerstva vypsat znovu, termín pro podání nabídek vyprší příští týden. „Soudní pře by nicméně znamenala zablokování této zakázky,“říká Oleg Blaško, náměstek pro informační technologie a bezpečnost MPSV.

Problém je i s druhým zásadním IT systémem, na dávky v nezaměstnanosti. Ten měl podle původní smlouvy začít fungovat už loni v lednu, termín vyřídit povolenku pro létání v zakázaných zónách nebo v řízeném vzdušném prostoru, tedy ve výškách nad 300 metrů nad zemí. Systém rovněž umožní novým majitelům komerčně využívaných dronů, aby si na svůj bezpilotní prostředek online zařídili na Úřadu pro civilní letectví povolení pro letecké práce.

Je jich nepočítaně

se několikrát odsouval. „V tuto chvíli jednáme se společností Atos IT Solution Services, že ani termín 1. července 2018 není realistický,“říká Blaško. Kromě toho jeden z neúspěšných uchazečů o tuto zakázku podal námitky k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Hrozí, že úřad tuto druhou zakázku zruší.

Ministerstvo by pak zřejmě opět muselo prodlužovat smlouvu stávajícímu dodavateli dávkových systémů, společnosti OKsystem. To udělalo i předchozí vedení ministerstva, když bez výběrového řízení podepsalo smlouvu za miliardu korun, což mu Nejvyšší kontrolní úřad vytkl. se dají shrnout do několika bodů, z nichž hlavním je požadavek mít nad zařízením neustálou kontrolu. Ta spočívá v povinnosti majitele, aby jeho stroj létal pouze na dohled. Musí také zajistit, aby dron

pro komerční využití evidují úřady. Jiné drony registraci nepotřebují. Je tedy otázka, jak by se další výplaty zabezpečily. „Není ohrožena výplata nepojistných dávek. Jak budeme postupovat v oblasti trestněprávní stránky věci, řekneme v nejbližších dnech,“uvedl Blaško.

Společnost Atos figuruje i u dalšího problematického IT systému: měla ministerstvu dodat ekonomický informační systém. Původně vyhrála tendr s cenou 35 milionů korun, ale cena pak rostla. „Předchozí vedení ministerstva schválilo změnové požadavky za 94 milionů korun, dalších 30 zamítlo, k tomu je třeba připočíst například nákupy licencí,“dodal Blaško. dá se počet dronů v tuzemsku pouze odhadovat. Nárůst zájmu lidí o tuto technologii ale dokladuje letecký rejstřík, v němž jsou uvedeny drony pro komerční využití.

Na konci roku 2015 obsahovala tato databáze 150 strojů, před rokem jich byly více než čtyři stovky a nyní rejstřík Úřadu pro civilní letectví zahrnuje 678 záznamů.

Tato databáze slučuje klasické kvadroptéry případně hexakoptéry, které si lidé pod pojmem dron běžně představí, s ostatními bezpilotními prostředky. Hned v prvním políčku například ÚCL uvádí horkovzdušný balón Českého hydrometeorologického ústavu, ale těchto případů je v rejstříku minimum. Zbytek připadá na klasické drony.