Bludný poutník, který svůj boj nevzdává

Zadržený katalánský expremiér Carles Puigdemont čeká, zda se jej německá justice rozhodne vydat Španělsku

MADRID Vyhýbal se všemožně španělské justici a hledal podporu pro nezávislost Katalánska. Teď ho dostihl evropský zatykač.

Pětapadesátiletý Carles Puigdemont, bývalý katalánský premiér, čeká v německé cele na rozhodnutí, zda bude vydán do Španělska.

Skončila tak – alespoň prozatím – jeho nedobrovolná zahraniční anabáze.

Od konce října, kdy vláda v Madridu reagovala na vyhlášení katalánské samostatnosti rozpuštěním tamní vlády i parlamentu, byl expremiér na útěku. Celkem 146 dnů.

Za vzpouru mu nyní hrozí až 25 let vězení.

Proto Puigdemont raději odešel do vzdáleného belgického vyhnanství. Měl pocit, že z exilu bude jeho hlas za obranu katalánské nezávislosti znít hlasitěji.

Je dobrý řečník, navíc ovládá dobře angličtinu i francouzštinu, dokonce i rumunštinu – jazyk své ženy.

Putoval jako bájný poutník Ahasver po celé Evropě. Navštívil Švýcarsko, Dánsko či Finsko a vysvětloval, proč Katalánci chtějí vlastní samostatný stát. Jeho spolupracovníci věřili, že bude moci katalánské hnutí řídit pomocí vyjádření na Facebooku či projevy přes Skype.

Mluvilo se o „hologramovém“premiérovi. Puigdemont také pověřil své spolupracovníky v Barceloně, aby tlumočili veřejnosti jeho psané exilové vzkazy.

Byl přesvědčen, že čím tvrdší tlak přijde ze strany Madridu, tím silnější bude odpor Katalánců. „Neexistuje síla, která by mě donutila tento boj vzdát,“prohlašoval.

Nebyl jediným stoupencem nezávislého Katalánska, který zvolil cestu exilu. Obžalobě ze vzpoury čelí třeba i bývalá ministryně školství Clara Ponsatíová, která se uchýlila do Skotska.

„Je to politická perzekuce, systematická snaha kriminalizovat touhu po nezávislosti,“řekl její právník Aamer Anwar.

Sledovali ho agenti

Na Puigdemonta, stejně jako na dalších 12 katalánských politiků, vydal Madrid na konci uplynulého týdne mezinárodní zatykač. Expremiér byl v té době zrovna ve finských Helsinkách, kde debatoval o katalánské nezávislosti s tamními poslanci. Aby se vyhnul kontrolám na letišti, rozhodl se pro cestu autem. Do Belgie to měl asi 1 300 kilometrů. Jeho pouť však skončila na dálnici A7 v severním Německu, kousek za hranicí s Dánskem. Na základě upozornění agentů španělských tajných služeb, kteří Puigdemonta celou dobu sledovali, jej zadržela německá policie. Na rozhodnutí soudu nyní čeká v cele ve městě Neumünster. Co bude dál? Ani v Německu nepanuje na jeho zadržení jednoznačný názor. Europoslanec za vládní křesťanské demokraty Elmar Brok je přesvědčen, že Puigdemont by měl putovat před španělský soud. „Provinil se proti španělskému právu i ústavě,“tvrdí.

Naopak Wolfgang Kubicki, místopředseda za opoziční Svobodné demokraty, argumentuje, že německý zákoník nezná pojem „vzpoura“, za který má být Puigdemont v Madridu souzen. Německá justice zná jen „velezradu“.

Většina politiků se kloní k názoru, že rozhodnutí musí zůstat v rukách německé justice. Verdikt se přitom nečeká dříve než po Velikonocích.

Zatčení Puigdemonta v Německu je pro Katalánce citlivá věc. Mnozí uživatelé sociálních sítích připomínali, že naposledy vydalo Německo katalánského premiéra během druhé světové války. Lluíse Companyse zatklo gestapo na území obsazené Francie, poté jej vydalo frankistické diktatuře a v roce 1940 byl popraven.

V Barceloně a dalších katalánských městech vyšli v reakci na Puigdemontovo zatčení do ulic desítky tisíc lidí. Policejní těžkooděnci zasáhli obušky, nejméně sto demonstrantů zranili.