Naše báječná léta s Davidem Rathem a s jeho procesem

Čas je veličina relativní, tvrdil už Albert Einstein a vidí to každý, kdo alespoň koutkem oka sleduje celou korupční kauzu exhejtmana Davida Ratha. „Tentokrát budu stručnější,“sliboval bývalý politik ČSSD před včerejším zahájením své závěrečné řeči. A relativita stručnosti vytanula na mysli každému, kdo si pamatuje, jak před třemi lety, než se případ znovu zašmodrchal, zabrala jeho závěrečná řeč u soudu tři jednací dny.

Rath včera znovu obvinil někdejšího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila a žalobkyni Lenku Bradáčovou, že zosnovali hru, jejímž účelem bylo zbavit se kritika vlády a zasadit úder ČSSD. Když to hejtman tvrdil krátce po svém zatčení, znělo to alespoň jako legitimní obrana muže obviněného z korupce. Dnes to má jen mile humorný nádech. Pospíšil přežil ve funkci jen o 42 dnů déle než Rath a po něm už se v čele spravedlnosti stihli vystřídat čtyři ministři ze tří stran. Pospíšil mezitím doputoval z místopředsedy ODS na předsedu TOP 09, což dává tušit, že žádným ministrem ještě dlouho nebude. Bradáčová se sice za stejnou dobu vyšvihla z náměstkyně krajského návladního v Ústí nad Labem na vrchní státní zástupkyni, ale také to mohlo být úplně obráceně: Pospíšil mohl být dnes, v čase rozsudku nad Rathem, třeba předsedou ODS a ministrem vnitra, zatímco Bradáčová zhrzenou advokátkou v Litoměřicích nebo pomocnicí celníka Roberta Šlachty.

Čas je relativní, v politice dvojnásob a během táhlých procesů, jako jsou ty s Davidem Rathem nebo Janou Nečasovou Nagyovou, snad dokonce trojnásob. Bývalý středočeský hejtman včera u soudu líčil, jak peníze, o nichž se v odposleších mluví, nebyly úplatky, ale černé peníze pro ČSSD. O tom se spekulovalo od začátku a partaj se upřímně děsila toho, až to hejtman začne tvrdit v přímém přenosu. Jak to ovlivní krajské volby na podzim 2012? Jak volby parlamentní 2013? Jak komunální 2014? Další krajské 2016? Další parlamentní 2017? Dneska Rath líčí své báje paradoxně v situaci, kdy se zdá, že jeho někdejší straně už nemůže více uškodit vůbec nic.

Čas je v politice veličinou hodně relativní, čehož by si měli být vědomi jak ti, kdo zpětně domýšlejí fantazmagorické konstrukce, tak ti, kdo by se snad opravdu takovou střelbou daleko za obzor snažili politiku ovlivnit či úplně otočit.