Superkapela Tugriki míchá dva jazyky
Asi jen fajnšmekři rozklíčují slovo tugrik jako mongolskou měnu. Kapela Tugriki, jež její název přijala za svůj, však s dalekou zemí nemá nic společného. Když se dají dohromady známé tváře z jiných uskupení, vžil se pro jejich nový projekt termín superskupina, jenž sedí i na Tugriki.
Sešli se zde totiž hudebníci ze slovenské kapely Korben Dallas se zpěvačkou a cellistkou Dorotou Barovou z dua Tara Fuki. „Náš zpěvák Juro čekal druhé dítě a v létě nám řekl, že si chce vzít půl roku pauzu, což samozřejmě respektujeme. Ale my ostatní jsme chtěli ten čas nějak využít. A právě tehdy jsme poznali Dorku,“vysvětluje genezi projektu baskytarista Lukáš Fila. Bubeník Igor „Ozo“Guttler byl navíc dávným fanouškem Tara Fuki. A nečekané spojení muzikanty zaujalo. „Napsali jsme Dorce, že máme čas a chuť, aniž by byl nachystaný jakýkoliv materiál.“
Chlapci z Korbenů dodali texty, Barová udělala dema s muzikou. „Tedy vlastně zpěv a cello, někdy dvě,“říká Barová. „Hrozně jsem se těšila, až kluci hrábnou do strun. A zároveň si to nedovedla moc představit.“
Svébytná učebnice
Poprvé se tedy celý ansámbl s nástroji v rukách potkal až ve studiu. „Po třech dnech jsme měli nahraných šest písní, jen bez zpěvů. Následovala další třídenní seance a ještě dva dny na zpěvy,“líčí až nečekaně rychlé nahrávání eponymní desky Fila.
Kromě mixu stylů se na desce míchají i dva jazyky, texty jsou tu v češtině i ve slovenštině. Má to logické zdůvodnění. Tara Fuki totiž zpívají polsky. „Přišlo mi to blízké. Když zpívám česky, třeba druhé hlasy s Anetou Langerovou, tak mi to připadá moc tvrdé. Ale teď už si na to zvykám,“říká Barová. Zvyká si na to i proto, že na češtině naopak trvali slovenští hudebníci. „Ty písně jsou o úplně obyčejných věcech ze života, takže i zpěv měl být civilní. A Dorka mluví česky, tak se mi zdálo logické, aby i texty, aspoň teda některé, byly v češtině,“dodává Fila.
Album Tugriki tak může fungovat i jako svébytná učebnice, a to koneckonců pro posluchače z obou zemí. Protože i míra ovládání našeho jazyka na Slovensku se podle všeho proměňuje. „Čtyři z pěti dětských televizních kanálů jsou u nás v češtině, takže na hřišti uprostřed Bratislavy posloucháte malé děti mluvit špatnou češtinou, což je komické,“líčí Fila. „Taky donedávna platilo, že všechny dobré překlady knih byly buď jenom v češtině, anebo aspoň o hodně dřív. A příště už teda můžeme booklet pojmout jako první lekci slovenštiny,“směje se hudebník.