„Zadržte vodu ve městě“
Praha DNES Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Spotřeba vody Pražanů za třicet let klesla. I tak je průměrně nejvyšší v republice
Organizace spojených národů u příležitosti březnového Světového dne vody upozornila na skutečnost, že čtyřicet procent obyvatel Země trpí nedostatkem vody. Vyzvala jednotlivé státy, aby s ní ještě více šetřily. V Česku se to daří a Praha není výjimkou.
Zatímco v roce 1989 každý Pražan spotřeboval dvě stě dva litrů denně, o dvacet let později to bylo už bezmála o polovinu méně, sto čtyři litrů. Skok to byl výrazný i proto, že rok předtím, v roce 2009, spotřeba činila sto čtrnáct litrů a z roku na rok klesla o deset litrů. Na vině byla hospodářská krize. Od té doby spotřeba stoupala i klesala, ale stále se drží blízko hranice sto litrů. Vloni každý Pražan spotřeboval sto devět litrů za den.
„V Praze ubyl průmysl a myčky nebo pračky umějí lépe hospodařit s vodou,“vysvětluje mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Tomáš Mrázek, proč spotřeba vody klesla od sametové revoluce téměř o polovinu. Voda rovněž v průběhu let podražila a lidé s ní začali šetřit. Letos za ni denně každý Pražan utratí devět a půl koruny. Zatímco v Praze spotřeba osciluje okolo sto deseti litrů, ostatní regiony v Česku dokazují, že se lze dostat i pod stovku. Například na Liberecku a Ústecku se spotřebuje o dvacet litrů méně než v hlavním městě. Rozdíl je patrný hlavně v osobní hygieně nebo praní prádla. Na severu na sprchování nebo vanu spotřebují třicet jedna litrů, v Praze čtyřicet. Při praní a uklízení použijí třináct litrů, v hlavním městě osmnáct.
Praha nebude na suchu
Pražané se nemusí obávat, že se Praha ocitne na suchu podobně jako Kapské Město v Jižní Africe. Tamní vodní nádrže se kvůli slabým obdobím dešťů nedokázaly v posledních dvou letech dostatečně naplnit. Město se navíc v posledních desítkách let rozrostlo a navýšil se i životní standard, což tlačí na tenčící se zásoby. „Doporučovala se spotřeba osmdesát devět litrů denně na osobu, ale stejně to většina lidí nedodržovala. Nedokázali se omezit, ani když byli pod tlakem,“vysvětluje náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), hydrolog Jan Daňhelka. Voda Kapskému Městu dojde nejspíš v dubnu.
Jak zásoby spodní vody v Káraném, tak řeka Želivka s nádrží Švihov přečkají i několikaletá sucha. Těmi si nádrž prošla v devadesátých letech, kdy její hladina klesla až o patnáct metrů, i přesto zásobovala hlavní město vodou. Praha má navíc záložní vodárnu v Podolí, která slouží při odstávkách. Využila se například před dvěma lety, kdy se opravovala štola přivádějící vodu ze Želivky. Podolská vodárna tak několik dní dodávala lidem pitnou vodu.
Využít dešťovou vodu
Odolnost Želivky i Káraného potvrzuje i mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Je ale skeptičtější ohledně zásob spodní vody. „Deficit se nepodařilo doplnit ze sněhu, který nyní taje. Nenapadlo ho tolik, aby se pokryl nedostatek z minulých suchých let,“říká Roldán. Znamená to, že na některých místech se ani letos neobjeví ve studnách voda. Zároveň však dodává, že z toho nelze vyčíst, zda bude letos na Vltavě, a tedy i v Praze, sucho.
Nedokážou to říci ani hydrologové z ČHMÚ. Podle nich dostatek sněhu vytvoří dobrou startovací pozici před jarem, ale na letní sucha vliv nemá. Daleko důležitější je to, zda dost naprší, aby se doplnily podzemní zásoby.
Ty by se nemusely tolik tenčit, kdyby Praha dokázala s vodou lépe nakládat. „Je plýtvání používat draze vyčištěnou pitnou vodu na splachování nebo kropení. Spoustu vody ze střech odvádíme do Vltavy. Dá se ale využít,“myslí si Daňhelka. Díky tomu by podle něj Pražané lépe snášeli suché roky nebo případné odstávky v dodávkách pitné vody.
I kdyby se dešťová voda používala pouze na kropení parků nebo ulic, ochladila by Prahu a zlepšila by klima ve městě. Správci pražských vodovodů však nic takového neplánují. Záleží prý na státu a jednotlivých spotřebitelích. „Má smysl držet vodu ve městě,“nesouhlasí s nimi Daňhelka.