Muzeum odhaluje neřesti skladatele
Nejen geniální hudební skladatel, ale i obyčejný člověk, který si liboval v dobrém českém jídle, byl náruživým kuřákem a nikdy nepohrdl partičkou karet. Dosud nepoznanou stránku Antonína Dvořáka představuje nová výstava Národního muzea s názvem Hříšné radosti Antonína Dvořáka.
Letošní téma se opět zaměřuje na soukromý život skladatele a navazuje tak na předešlou výstavu, která se věnovala vztahu Dvořáka ke křesťanství a Bohu. K vidění je sbírka předmětů z Dvořákovy osobní pozůstalosti, které pocházejí z Národního muzea nebo jsou zapůjčené od Dvořákových potomků. Mezi nejzajímavější předměty patří například dýmky nebo sada dřevěných kuželek, které skladatel hrával s rodinou ve svém letním sídle v obci Vysoká u Příbramě. Výstava také představuje Dvořákovu vášeň pro karetní hru s názvem „darda“, ve své době velmi populární hru, kterou hrával po večerech s rodinou a přáteli z Ameriky.
„Informace o Dvořákových hříšných radostech jsme čerpali z dobových pramenů – zejména z korespondence a vzpomínek skladatelových současníků. Dobrým zdrojem informací jsou vzpomínky Dvořákova syna Otakara nebo jeho amerického přítele Josefa J. Kovaříka,“uvedla Veronika Vejvodová, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka.
Milovník švestkových knedlíků
Samostatnou kapitolou je skladatelův vztah k jídlu a české kuchyni. Dvořák byl mezi přáteli pověstný svými pravidelnými návštěvami pražských kaváren a hostinců. Nejraději si prý pochutnával na švestkových knedlících, hovězím na šafránové omáčce a telecím řízku. Jeho zálibu v jídle dokumentuje kuchařská kniha Terezie Liehmannové ze Zlonic, jež byla Dvořákovou spolužačkou a první velkou láskou. Kniha byla tématem i včerejší slavnostní vernisáže, při které pěvecký sbor Collegium 419 zhudebnil jednotlivé recepty z knihy napsané v druhé polovině 19. století.
„Z této kuchařky jsme vybrali čtyři recepty, přepsali je a zadali ke zhudebnění uměleckému vedoucímu pěveckého souboru Lukáši Vendlovi. Ten pro tyto účely použil motivy z různých Dvořákových skladeb. Návštěvníci pak měli možnost tyto motivy, ukryté v sazbě čtyřhlasého sboru, hádat,“popsala téma vernisáže Vejvodová. Zhlédnout střípky ze skladatelova soukromého života budou moci návštěvníci až do 1. dubna příštího roku v Muzeu Antonína Dvořáka v ulici Ke Karlovu. Podle slov organizátorů je výstava nejen možností poznat lépe jednoho z nejlepších českých skladatelů, ale zároveň i dobrou příležitostí, jak představit veřejnosti fenomény tehdejší doby jako kouření, hra karet nebo kuželek, či specifika dobové české kuchyně. (ber)