Ty staré se mění Pily kosí vetřelce

Jan Bohata redaktor MF DNES

Invazivní a nepůvodní druhy stromů dusí pražskou zeleň. Proto je stejně jako nemocné a oslabené dřeviny lesníci z pražských porostů vykácejí. Na druhé straně přibývají tisíce nových stromů. Právě na jaře je čas na jejich výsadbu. Dřeviny se kromě jiného postarají o lepší klima v hlavním městě.

„Doba vegetačního klidu a chladné zimní měsíce jsou tím správným časem pro výchovné zásahy do lesních porostů,“uvedla Petra Fišerová ze společnosti Lesy hl. města Prahy. Během letošní zimy takto lesníci „vychovávají“les na přibližně osmi desítkách hektarů, kde se zelený příkrov dočkal probírek a prořezávek. Lesáci se tak činili ve Hvězdě, v Šárce, Hodkovičkách a dalších zelených revírech Prahy.

„Na dvacet hektarů mlazin a tyčkovin se dočkalo nutných prořezávek, během kterých jsme snížili hustotu porostu a uvolnili místo pro růst nadějným stromkům. Zasahovali jsme také na 53 hektarech starších lesních porostů, kde jsme vybrali ty nejzdatnější jedince a podpořili tak pevnou kostru lesa,“vysvětlila Petra Fišerová. Vykácené dřeviny se proměnily například ve štěpky, které poslouží jako výživa pro lesní porosty. Část prořezaných porostů zůstala po ořezání na místě, kde přirozenou cestou shnije. A některé kmeny odrostlejších stromů se v truhlárnách postupně promění v plaňky, které ochrání mladou výsadbu proti nenechavému chrupu zvěře.

Odstranění nepůvodních druhů stromů nebo důkladný „úklid“po kalamitě, i tak vypadá plán renovačních zásahů pro letošní rok. V březnu zmizely desítky stromů v oboře Hvězda. Lesníci vykáceli nemocné, uschlé či nepůvodní stromy, například dub červený. Ten původně pocházel ze severu Ameriky, problémem jsou jeho spadané listy. Ty kvůli nadměrné kyselosti omezují růst ostatních rostlin a stromů. „Různověkost porostu omezí riziko jeho náhlého rozpadu jako celku, některé stromy dožívají, další je nahrazují,“uvedla mluvčí Lesů hl. m. Prahy Petra Fišerová.

Duby se vrací zpět

„Následovat bude obnova přirozené druhové sklady, a to dubu zimního a buku lesního,“popisují plán lesáci. Dokončeno má být mimo jiné také mýcení po větrné kalamitě a místo ní se na místo navrátí původní dřeviny. O kus dál na nebušickém katastru zmíněný plán předpokládá podporu růstu lesa odstraněním jednotlivých smrků a modřínů. A místa, ze kterých lesníci odtěžili stromy napadené kůrovcem, opět pokryje les.

Záměr se dotýká třeba i chuchelského lesního revíru. Regenerační zákroky se tam zaměří například na výřez neoriginálního dubu červeného a borovice modré. Lesníci tam „proředí“modřínový porost, a tak se přirozeným způsobem postarají o omlazení lesa.

Redukce dalšího z nepůvodních pražských druhů stromů, borovice také letos. Například na pomezí Slivence a Chuchle v místech, která až do roku 1986 hyzdila skládka tuhých komunálních odpadů.

Na přibližně patnácti hektarech má v několika etapách vyrůst nový, zdravý les. Z plochy někdejší skládky zmizí náletové rostliny – pajasan žláznatý nebo trnovník akát. Nahradí je dvacet tisíc stromů a stejný počet keřů. Půjde třeba o javor babyku či klen, dub letní, jasan ztepilý, borovicí lesní a další. Keře reprezentuje hloh obecný, brslen evropský, dřín obecný, kalina tušalaj a další. „Naší prací bude podpora nových dřevin a odstranění těch nežádoucích. Postup obnovy zeleně volíme po vrstevnicích ve čtyřmetrových pruzích střídajících se s pásy bez zásahů, abychom předešli erozi půdy,“uvedla Petra Fišerová.

Alej na Evropské i v Italské

Posledních pár dní zbývá instalaci z PET lahví před Národní technickou knihovnou. Čtyři metry vysoký Petotem postavený z recyklovaných PET cihel tam bude stát do konce března. „Petotem vznikl podle návrhu Šimona Kerna a má symbolizovat recyklaci plastu. Funguje jako pouliční hodiny a ukazuje čas. Postupně se po minutách rozsvěcí tak, že vždy v celou svítí úplně celý,“říká Kateřina Nováková, pod jejímž vedením studenti ČVUT v rámci projektu PET MAT instalaci vytvořili. V Experimentálním ateliéru ČVUT studenti hledají možnosti recyklovatelných materiálů. (hat)